Ludvík Černý. Tak se jmenoval nejbrutálnější vykonavatel orlických vražd, proslulého případu devadesátek připomenutého stejnojmenným seriálem ČT. Také jeho osud se otřel o příběhy zajímavých postav českého fotbalu, ať už se to stalo v Liberci, nebo v Praze…
V českých krimi seriálech je to železné pravidlo – jako bývala železná Sparta. Určitě jste si dávno všimli, že v kanclech vyšetřovatelů vysokého odhodlání a nízkých platů je vždycky sparťanská vlaječka, plakát nebo třeba popelník se znakem letenského klubu.
Jako v Devadesátkách. V nich však nepřišla k újmě ani Slavia – i když, jak se to vezme. Policejní komando se právě chystá na Karla Kopáče – a šéf orlických vrahů, zatím nic netušíc, sleduje v televizi šot ze zápasu červenobílých s Freiburgem v 1. kole Poháru UEFA. Píše se září 1995.
„Hned jsem si to připomněl,“ říká někdejší slávistický sekretář Zdeněk Kudela. „Šmicer, Bejbl, Krištofík…“
Při jiných vzpomínkách ovšem tuhne krev v žilách. Seriál popisoval vyšetřování gangu, který své oběti házel v zavařených sudech s louhem ze Žďákovského mostu na dno Orlické přehrady. Nejbrutálnějším zločincem při tom byl Ludvík Černý, nositel hned dvou vypovídajících přezdívek.
Jedna zněla Pacient: kvůli jeho chování, kdy krom jiného po zastřelení obětí zastřihal nohama a zakřičel: To jsem ale čtverák! Druhá byla infantilní: Mimísek. To kvůli jeho dětsky nevinné tváři, jež stejně jako vzorný rodinný život kontrastovala s hrůznými mordy, za něž byl – jako jediný ze skupiny – odsouzen na doživotí.
Frenkieho poprava
Nikoli však za tu, která mu byla „jen“ připisována, protože mu ji muži neprokázali. Byla to Černého sóloakce: v Liberci v červnu 1993 měl zastřelit kosovského Albánce Afrima Kryezia přezdívaného Frenkie. Použil k tomu samopal Škoprión zabalený v igelitce, aby nikdo nenašel náboje. Poprava se odehrála přímo v centru města.
V Liberci už tehdy po konci ve Slavii působil trenér Vlastimil Petržela. „Zažil jsem tam tu divokou dobu, kterou jsem v televizních Devadesátkách viděl. Všechno si to vybavuju,“ říká. Dokonce včetně Frenkieho. „Bydlel dvě patra pod mojí manželkou u přítelkyně. Já ho viděl asi jednou. Vysoký Albánec, začal chodit v černém koženém kabátě,“ líčí.
Petržela se dobře znal s libereckými podnikateli, kteří podporovali tamější Slovan. Vážili si ho, mohl třeba zadarmo chodit na obědy do jejich restaurací. Jenže taky viděl, že je svírá strach. Strach z Frenkieho. „Prožíval jsem to s nimi. Frenkie chodil a začal je vydírat, hrozně se báli. Když měli jednání o fotbale, každý před sebe položil pistoli. Pomalu jsem se tam bál vejít, že to někdo zmáčkne,“ ohlíží se. „Všichni se semkli, musel je hodně strašit.“
Jenže všeho do času. Frenkieho vám jednou našli, přestal žít. „Najednou jsem se dozvěděl, že v pravé poledne jel tenhle grázl se svým bavorákem a chlap ho samopalem rozstřílel. A to byl asi Černý,“ vypráví. „Všem se najednou ulevilo.“
Případ BMW
Na Černého narazil i bývalý sparťanský boss Petr Mach. Ten nahlásil na policii, že ukradli jeho luxusní BMW, které zaparkoval na Ruzyňském letišti. Stejně jako jeho pravé ruce s dlouhými prsty a důležitými kontakty Miloši Moravcovi. Spolu s ním a ještě někdejším ministrem vnitra z ODS a členem klubového představenstva Petrem Čermákem vyrazili na dovolenou do Portugalska. Mach dostal vyplacenou třímilionovou pojistku, ovšem v roce 1998 byl obviněn, že si auto zcizit nechal.
Vozy byly převáženy na Ukrajinu, na hranicích ovšem to Moravcovo zadrželi a za volantem byl právě – Černý. Jinak řidič společnosti Mercedes-Benz Bohemia Praha. „Kriminalisté mě nutili k výpovědi proti Machovi a Moravcovi,“ řekl u soudu. To, že by si majitel Sparty celou akci objednal, však opakovaně popřel. Ukázal nicméně na Moravce, jehož označil za blízkého známého, který mu své auto půjčil. Moravec ale vše odmítl.
„S Černým jsem neměl vůbec nic společného,“ ujišťuje Mach. Podle svých slov měl přesto obavu, aby jeho jméno z úst Černého a spol. u soudu nezaznělo. Vynuceně. „Přivedli tam ty lidi, a abych řekl pravdu, byla ve mně takhle malá dušička,“ líčí. „Nevíte, jestli mu neslíbili rádiovku rýže, a on za to řekne: Ano, já ho znám. Ale k tomu nedošlo, vypovídali pravdu, že mě v životě neviděli.“
Později nakonec dostal pět let za neproclení BMW, byť se hájil, že nebyl jeho vlastníkem (odseděl si dva a půl roku). Jen o ukradené auto však nešlo. Kriminalisté dokonce na Macha dotírali i kvůli samotným orlickým vraždám. U výslechu na něho prý udeřil Jan Štoček – šéf vyšetřování orlických vražd alias major Plíšek z Devadesátek, jehož hrál Martin Finger.
„Začal mi ukazovat fotky těch prasáren, ty sudy, a říká: Co s tím máte společného?“ popisuje Mach.
„Vy jste se zbláznil!“ reagoval prý. „Byl to pro mě šok…“
