Fotbaloví velikáni na odpočinku: závislosti, rakovina i pád z okna

Pelé je další z obrovských osobností fotbalové historie, po které se truchlí. Proto se sever iSport.cz rozhodl připomenout si v těchto časech i ostatní velikány, u nichž opravdu je na co vzpomínat, a jejichž jména nikdy nezaniknou. Jsou mezi nimi hrdinové neporazitelného Maďarska, spolutvůrce totálního fotbalu i poklad Československa.
SÁNDOR KOCSIS
Maďarsko, útočník
Nejvýznamnější působení: Ferencváros, Honvéd, Barcelona
Úmrtí: 22. července 1979 v Barceloně, 49 let
Příčina: pád z okna
Patřil k nejvýraznějším postavám neporazitelného maďarského výběru, kterému k naprosté dokonalosti chyběla jen jedna věc – výhra na mistrovství světa. Bolestnou prohru jim v roce 1954 ve finále uštědřili Němci, Sándor Kocsis se ale stal na tomto šampionátu s jedenácti góly nejlepším střelcem, pověstná byla hlavně jeho schopnost skórovat hlavou. Kvůli režimu v Maďarsku emigroval a později se i na žádost Ladislava Kubaly stal hráčem Barcelony, s níž vyhrál dva španělské tituly. Po kariéře ve městě založil se ženou kavárnu Zlatá hlava, zlomila ho ale leukémie a rakovina. Zemřel v 49 letech na následky pádu z okna čtvrtého patra barcelonské nemocnice. Kvůli hlubokým depresím se spekuluje, že šlo o sebevraždu, ačkoliv příčina nebyla nikdy zjištěna.
GEORGE BEST
Severní Irsko, útočník
Nejvýznamnější působení: Manchester United
Úmrtí: 25. listopadu 2005 v Londýně, 59 let
Příčina: plicní infekce a celkové selhání organismu
Jeho skon byl nesmírně krutý, na svou žádost dokonce nechal bulvární deník News of the World zveřejnit svou fotografii z nemocnice se ztrápenou tváří, pokročilou žloutenkou a se vzkazem světu: Nezemři jako já. Celkové selhání organismu způsobilo silné pití, ke kterému inklinoval už za svých slavných fotbalových časů v Manchesteru United. Stal se jednou z prvních ikon sportu, o které se vědělo, jak se oddává divokým večírkům. V roce 1968 získal Zlatý míč, s United dvakrát vyhrál anglický titul a jednou i Pohár mistrů, ve finále proti Benfice se zapsal mezi střelce.
FERENC PUSKÁS
Maďarsko, útočník
Nejvýznamnější působení: Honvéd, Real Madrid
Úmrtí: 17. listopadu 2008 v Budapešti, 79 let
Příčina: horečka a zápal plic
Kolega Sándora Kocsise z výjimečné maďarské reprezentace. Stal se legendou Realu Madrid, s nímž vyhrál pětkrát ligu a třikrát Pohár mistrů. Nezapomenutelné bylo především jeho představení ve finále v roce 1960, kdy při výhře nad Eintrachtem Frankfurt vstřelil čtyři góly a kolega Alfredo Di Stéfano tři. Tuto soutěž navíc vyhrál i jako trenér Panathinaikosu v roce 1971. FIFA po něm na jeho počest pojmenovala anketu o nejhezčí gól roku. Na sklonku života trpěl Alzheimerovou chorobou, příčinou úmrtí byl nakonec silný zápal plic.

EUSÉBIO
Portugalsko, útočník
Nejvýznamnější působení: Benfica
Úmrtí: 5. ledna 2014 v Lisabonu, 71 let
Příčina: selhání srdce
Portugalsko v té době na reprezentační úrovni téměř neexistovalo, na všech významných šampionátech chybělo, až na jeden. V roce 1966 dotlačil Eusébio svůj tým až k bronzu, byl s devíti góly nejlepším střelcem světového šampionátu. Vítěz Zlatého míče a nepřekonatelná persona Benfiky, s níž získal jedenáct ligových titulů a v roce 1962 s ní vyhrál i Pohár mistrů. Během svého života byl blízkým přítelem Josefa Masopusta, za nímž přijel do Prahy na jeho osmdesátiny. Zemřel v domácím léčení na selhání srdce.
ALFREDO DI STÉFANO
Argentina/Španělsko, útočník
Nejvýznamnější působení: Millonarios, Real Madrid
Úmrtí: 7. července 2014 v Madridu, 88 let
Příčina: infarkt
Narodil se v Argentině, kde začal svou kariéru na klubové i reprezentační úrovni, hrával po své emigraci i za Kolumbii. Největší slávy se ale dočkal po přestupu do Realu Madrid, kde strávil jedenáct let. Dva Zlaté míče, osm titulů, pět triumfů v Poháru mistrů. Úspěšně pak jako kouč působil ve Valencii, s níž taky vyhrál španělskou ligu a Pohár vítězů pohárů. K jeho úspěchům patří jistě i to, že vychoval svých šest dětí. Ve stáří se o něho pokoušel infarkt, první přežil, druhý v létě 2014 už bohužel ne.
JOSEF MASOPUST
Československo, záložník
Nejvýznamnější působení: Dukla
Úmrtí: 29. června 2015 v Praze, 84 let
Příčina: Parkinsonova choroba, nemoc
I Československo mělo svou legendu, kterou uctíval a miloval svět. Dokonce těsně před jeho smrtí navštívil Josefa Masopusta v jeho dejvickém bytě Michel Platini. Taky se traduje historka, že když ho sanitka převážela z nemocnice do domácího léčení, vzala to cestou schválně přes Julisku tak, aby si velikán mohl naposledy prohlédnout stadion, kde válel, a kde mu před branou stojí socha. Vyhrál Zlatý míč, reprezentaci dotlačil ke stříbru na mistrovství světa v Chile, s Duklou získal sedm titulů a vedl s ní nádherné bitvy v evropských pohárech. Později jako trenér uchvátil titulem se Zbrojovkou Brno.
JOHAN CRUIJFF
Nizozemsko, záložník
Nejvýznamnější působení: Ajax, Barcelona
Úmrtí: 24. března 2016 v Barceloně, 68 let
Příčina: rakovina plic
Jeho nejbližší ho znají neustále s cigaretou v puse, ale s těmi seknul, když kvůli nemoci v devadesátých letech prodělal operaci, začal místo toho cucat lízátka a dokonce se pak zúčastnil reklamní kampaně proti kouření, to se mu ostatně stalo osudným… Ale teď k jeho úspěchům a vůbec významu pro světový fotbal. Nizozemskou reprezentaci povýšil v sedmdesátých letech mezi nejlepší výběry světa, dvakrát byli Holanďané ve finále světového šampionátu, dvakrát bohužel neuspěli. Nizozemských titulů získal celkem devět, jeden s Feyenoordem a osm s Ajaxem, třikrát vyhrál Pohár mistrů, třikrát dostal Zlatý míč. Uspěl i v Barceloně jako hráč a ve svých osudových klubech zářil později i jako kouč. Podílel se na vývojových a výchovných metodách, které pomohly utvářet moderní obraz hry, nejvýznamnější je jeho pomoc při převratu jménem totální fotbal. Dodnes je právě kvůli svému odkazu považován za jednu z nejvýznamnějších osobností fotbalových dějin.
RAYMOND KOPA
Francie, záložník
Nejvýznamnější působení: Remeš, Real Madrid
Úmrtí: 3. března 2017 v Angers, 85 let
Příčina: na žádost rodiny nikdy nezveřejněna
První opravdová hvězda francouzského fotbalu, nejen pro jeho malý vzrůst se mu říkalo Napoleon fotbalu. V roce 1958 získal Zlatý míč poté, co reprezentaci dovedl na mistrovství světa k bronzu, už tehdy byl významnou postavou Remeše, s níž si došel celkem pro čtyři domácí tituly. Pamětníci na něj vzpomínají jako na nesmírně kritického a tvrdého spoluhráče, který nešel pro ostrá slova daleko. „Ale my to přijímali, protože to šlo od něj,“ vážili si ho. V Realu Madrid vyhrál dvakrát španělskou ligu a třikrát po boku Di Stéfana nebo Genta slavil triumf v Poháru mistrů.
DIEGO MARADONA
Argentina, záložník
Nejvýznamnější působení: Boca Juniors, Barcelona, Neapol
Úmrtí: 25. listopadu 2020 v Tigre, 60 let
Příčina: infarkt
Svět se ten den úplně zarazil, jako by se stalo něco, co nešlo přijmout. Zemřel božský Diego… Miláček Argentiny, pro niž vyhrál mistrovství světa 1986 a dal na něm nespravedlivý a pak i nejkrásnější gól, došel svému konci na infarkt po opravdu bujarém životě, v němž ho pronásledovala silná závislost na drogách. Neapol přeměnil z italské Popelky v jeden z nejlepších evropských týmů, dvakrát ji dovedl k titulu a jednou k vítězství v Poháru UEFA. Ještě víc než fotbalové úspěchy na něm „jeho“ lid oceňoval sounáležitost s chudými vrstvami i proto, že z nich sám pocházel. Kritizoval například katolickou církev, že své bohatství nevyužívá ve prospěch potřebných, často taky vzpomínal mrtvé argentinské vojáky ve válce o Falklandy.
PAOLO ROSSI
Itálie, útočník
Nejvýznamnější působení: Juventus, Vicenza, AC Milán
Úmrtí: 9. prosince 2020 v Sieně, 64 let
Příčina: rakovina plic
Itálie měla mnoho legend, ale tahle snad mezi všemi vyniká. Třeba za to, že Itálii po 48 letech čekání dovedl v roce 1982 k titulu mistrů světa, dostal Zlatý míč. Byl obávaným střelcem Juventusu, s nímž vybojoval celkem šest trofejí, válel i ve Vicenze nebo krátce v AC Milán. Nevyhnul se mu skandál, kvůli němuž musel na dva roky přerušit kariéru a přišel kvůli tomu třeba i o EURO 1980, když se měl ještě coby hráč Perugie podílet na ovlivňování zápasů, případ byl znám pod přezdívkou Totonero. Svou vinu vždy popíral. Zemřel na rakovinu plic, jeho pohřbu se zúčastnilo tisíce Italů, zároveň ale skupina zlodějů využila příležitosti a vykradla mu ten den jeho dům v Bucině.
GERD MÜLLER
Německo, útočník
Nejvýznamnější působení: Bayern
Úmrtí: 15. srpna 2021 ve Wolfratshausenu, 75 let
Příčina: Alzheimerova choroba
Kdybyste ho i v dobách jeho největší slávy potkali na ulici, řekli byste si, co je to za zavalitého chlapíka. Ale když zabral, lítaly od něj trsy trávy, jaké zrychlení měl. Dokonce i Franz Beckenbauer občas vzpomínal, jak nebyl schopen Gerda Müllera bránit na trénincích. Je autorem několika střeleckých rekordů, stal se mistrem Evropy, mistrem světa, čtyřnásobným ligovým šampionem, trojnásobným vítězem Poháru mistrů, držitelem Zlatého míče… Po kariéře upadl do podobných problémů, jaké si přivodil třeba George Best, tedy do těžkého alkoholismu, z něho se ale i za pomoci drahých kamarádů z Bayernu dokázal vyléčit. Zlomila ho až Alzheimerova choroba.
PELÉ
Brazílie, útočník
Nejvýznamnější působení: Santos
Úmrtí: 29. prosince 2022, 82 let
Příčina: rakovina, selhání organismu
Zatím poslední ze všech velikánů, po němž se teď truchlí. Dlouho bojoval s rakovinou, která mu v poslední fázi silně postupovala tělem. Jeho osudovým klubem byl Santos, v němž hrával nepřetržitě osmnáct let, získal s ním šest titulů, dvakrát Pohár osvoboditelů a jednou Interkontinentální pohár, ve své kariéře nastřílel uctivých 1284 branek. Nikdo jiný nevyhrál jako hráč třikrát mistrovství světa, jemu se to podařilo v letech 1958, 1962 a 1970. Získal naprosto nebývalý celosvětový věhlas, klaněly se mu jeho slavní vrstevníci, Franz Beckenbauer ho označil za nejlepšího fotbalistu všech dob, Bobby Moore za nejkomplexnějšího, jeho blízký přítel Josef Masopust zase s nadsázkou tvrdil, že ho viděl jednou udělat nějakou věc špatně – hodit aut… Pronikl i do politiky, byl brazilským ministrem sportu, získával postupně i další ocenění jako třeba nejlepší sportovec dvacátého století od Mezinárodní olympijského výboru.