Berbr u soudu komentoval řeči sudích, vinu odmítli: Úplatek? Rogoz blábolil

Roman Berbr po první části jednání krátce mluvil s novináři: „Budu se odvolávat, více se později vyjádří moji obhájci.“

Soudce Žák se nyní věnuje existenci údajné zločinecké organizaci vedené Romanem Berbrem: „Docházelo k páchání některých skutků bez jakékoliv pomoci Romana Berbra, který měl být organizátorem. Je otázkou, zda tohle samo osobě nevyvrací princip organizované zločinecké skupiny.“

„Nedovodili jsme, jaký měl Roman Berbr profit v případě uplácení a přijímání úplatku v souvislosti se Slavojem Vyšehrad,“ říká soudce. „Je zřejmé, že obžalovaný Berbr měl dominantní postavení na FAČRu, v zásadě rozhodoval ve FAČR o zcela zásadních otázkách bez jakékoliv korekce,“ doplňuje.

Soudce Žák: „Co je u nás ve fotbale trestné? Skoro nic, to je základ. Jediné, co je na tom trestného, je poskytování a přijímání úplatku, Základní premisa, které si byl Roman Berbr vědomý, že pokyn typu, že někam vezme nějaké rozhodčí, vymění je, ať k tomu má, nebo nemá pravomoce, tak porušuje předpisy FAČR, ale není to trestné. Není ani trestné to, že sudí zápas ovlivní. Opět porušuje předpisy FAČR. Paradoxně není trestné ani sázení, když si hráč vsadí na zápas vlastního týmu, to žádná norma nezakazuje.“

Pokračující další zprošťující verdikty, nyní Káník a Rogoz, Berbr v nich už možná nebude figurovat. Berbr, Káník a Rogoz jsou povinni společně nahradit poškozenému Plzeňskému KFS částku přibližně 1,5 milionu plus úroky.

Soudce nyní přechází k bodu II, kde oznamuje zprošťující rozsudky.

Berbr a Káník se zprošťují obžaloby ve věci ovlivnění utkání ČFL Radotín-Dobrovice.

Berbr se zprošťuje ve věci ovlivnění utkání ČFL Vyšehrad-Ústí nad Orlicí.

Berbr a Cihlář se zprošťují ve věci ovlivnění utkání ČFL Vltavín-Vyšehrad.

Berbr se zprošťuje ve věci ovlivnění utkání ČFL Živanice-Vyšehrad.

Berbr se zprošťuje ve věci ovlivnění utkání ČFL Vyšehrad-Litoměřicko.

...a odsuzují se:

Roman Berbr, bývalý místopředseda FAČR, 3 roky s podmínkou pěti let. Peněžitý trest 2 000 000 korun, zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trvání 3 let.

Michal Káník, bývalý fotbalista a funkcionář, 2,5 roku podmíněně na 5 let. Peněžitý trest 130 000 korun.

Roman Rogoz, bývalý sportovní manažer Vyšehradu, 4 roky nepodmíněně ve věznici s ostrahou. Peněžitý trest 400 000 korun.

Soudce přechází k bodu „čímž spáchali“:

Roman Berbr: zločin zpronevěry

Roman Rogoz: podplácení, pomoc k zločinu zpronevěry

Michal Káník: zločin zpronevěry

Nyní následují rozhodčí a delegáti, většinou půjde o přijetí úplatku.

Soudce pokračuje:Roman Berbr způsobil na cizím majetku značnou škodu. Roman Rogoz sám poskytl úplatek, způsobil na cizím majetku značnou škodu. Zdá se, že se pomalu blíží chvíle, kdy zazní tresty.

Dále znovu vinní: Berbr, Káník, Rogoz. Opět faktury, opět zpronevěra, nyní za zakoupení sportovních potřeb a uspořádání seminářů, o nichž věděli, že k jejich uspořádání nedojde. Škoda ve druhém případě: 849 964,50.

Teď vinní: Berbr, Káník, Rogoz. Za nelegální vystavení faktury ve výši 733 000 korun pro Plzeňský KFS a faktury ve výši 744 392 korun. Berbr ačkoli věděl, že plnění nikdy nebude poskytnuto, dal pokyn k proplacení faktur.

Jinými slovy: ve věci zpronevěry je Berbr (i Rogoz a Káník) uznán vinným.

Tak změna. Už je tu hlavní postava, Roman Berbr. Vypadá uvolněně.

Jak to vidí Berbr? Stále vinu odmítá a žádá zproštění viny. „Jsem nevinen,“ říká od prvního dne procesu, který začal loni v dubnu. K soudu chodí téměř bez výjimky každý den jeho jednání a spolu se svými obhájci vysvětluje, proč se ničeho nedopustil. Jeho obhájci předtím zpochybnili výpovědi svědků (především bývalého sudího Tomáše Grímma), kteří přijali dohody o vině a trestu, odmítli důkazy, které přednesl na minulých líčeních státní zástupce Jan Scholle. 

Závěr Berbrova vystoupení: „Celý případ byl udělaný státním zastupitelstvím na zakázku. Vezměte v potaz pomstychtivost. Měl jsem doporučit výměnu rozhodčích ve třech utkáních a údajně zpronevěřit peníze, obrázek si udělejte sami. Vezměte v potaz, co jsem jako člověk musel zažít za to, že jsem dal pokyn k výměně rozhodčích. Hlas každého člena senátu má stejnou váhu, pamatujte na to, až o mně budete rozhodovat. Jsou zde lidé, kteří mají většinu aktivního života ještě před sebou, já už bohužel ne. Děkuji, že jste mě poslouchali a snad i vnímali.“

Berbr popisuje svůj život po propuštění z vazby: „Trvalo mi víc jak rok, než jsem přestal mít záchvaty paniky, do zaměstnání jsem se vrátil po půl roce a žádný zázrak to nebyl. Psychiatr mi řekl, že vazba je druhým největším stresem pro normálního člověka, první je smrt vlastního dítěte. Stále nejsem stoprocentní, není mi padesát. Není jednoduché si udržovat zdraví, není jednoduché už vůbec nic. Pro vás je vazba jenom slovo. Přišel jsem o soukromí, ohromné peníze, kdy se k vám zády otočí odběratelé, banky mi vypověděly úvěry. Člověk je nevinný do té doby, než je pravomocně odsouzen. Takhle to není. Jste odsouzený okamžitě. Prostředím, nemáte šanci vůbec na nic. Policie a státní zastupitelství vás zničí od prvního okamžiku.“

Berbr popisuje, jaké podmínky zažil ve vazební věznici: „Dvě kovové postele nad sebou, jedno kovové umyvadélko, protékající WC neskutečně páchnoucí po celý den. Stolek, kovová židle. Na posteli tři koženkové osmicentimetrové rozřezané matrace, nic pod hlavu. Když roztáhnete ruce, dotýkáte se obou zdí. Pouze ledová voda, jídlo vždy jen z plastové kulaté misky jako pro psy. Máte k dispozici jediný nástroj, lžíci, Tou jste krájeli i chleba, zkuste si to doma, nakrájet takhle čtvrtku chleba.

Nemáte šanci se vyspat, o společné koupelně raději nebudu hovořit, jsou tady dámy. Ještě zmíním takzvané vycházky. Strčí vás do betonové buňky Čtyři kroky doleva, pak ještě čtyři doleva. Chodíte naslepo, jako lev v betonové buňce jednu hodinu. Kdyby se vám chtělo v té době na toaletu, máte smůlu Jste stále sám v betonové cele menší než vaše koupelna. Čas je váš nejhorší nepřítel, drtí vás myšlenky, honí se vám v hlavě třicetkrát za den sebevražda. Přemýšlíte, kde a jak to udělat, aby vás už nenašli, Vzpomínáte na své blízké, manželku, dceru, vnoučata. Zkuste se na hodinu zavřít do koupelny na hodinu a poznáte, jak je ta hodina dlouhá. Je to devastace psychiky, devastace svalů."

Berbr komentuje také dohody o vině a trestu, které uzavřeli někteří obžalovaní: „Jedna dobře srozumitelná lež poráží složitě formulovanou pravdu. Hloupost se nedá fackováním porazit. Moc nevěřím tomu, že dohody nehrají roli u všech obvinění, ale moc rád bych se mýlil.“

Berbrova kritika vůči současnému vedení českého fotbalu vrcholí. „Výkonnému výboru říkají samotní členové nevýkonný výbor, je tam totální chaos, pije se v reprezentaci, pije se mezi rozhodčími, vedení není schopné sehnat žádné peníze. Fousek a Šidliak zřejmě odčerpávají peníze ze STES a FAČR. Favoluce se rozpadá, peníze nejsou, pracovníci nejsou, nikdo nic neřídí, ale stále se najdou novináři, kteří hledají problém ve mně. Jejich neobjektivita byla v počátku velmi neúnosná, neúnosné bylo i předávání informací ze spisu, ale nikoho kompetentního to nezajímalo.Dobře se to čte, ale jsou-li vymyšlené informace osobní, je to diametrální rozdíl. Proces je dlouhý, ani já si nevzpomínám na všechny mé připomínky. Pravda je totiž vůbec nejobtížnější, co lze lidem předložit.“

Z Berbrových úst zaznělo také jméno současného reprezentačního trenéra a bývalého šéfa fotbalového svazu. „Novináři zapomněli, že Ivan Hašek se stal předsedou FAČR především díky mé podpoře ze strany Čech. Ivan Hašek neutekl kvůli mně. Zapomněli na to, že my Češi (česká komora) jsme vybojovali volbu předsedy FAČR, která byla roky blokovaná ze strany Moravy. Zapomněli skoro na vše.“

Podle Berbra také došlo k mediálnímu ovlivnění celé kauzy. „Velmi dobře chápu, že se to některým novinářům zpočátku líbilo. Očekávali sázky, konspirace, tajné schůzky. Získávali informace přímo od policie nebo od státního zastupitelství. Časem informace předával samotný FAČR a jeho etické komise. Televize dělala pořady o tom, jak je všechno hrozné a jak to bude úžasné za nové vlády Fevoluce. Komentáře jednoznačně ovlivňovaly veřejné mínění. Do pořadu chodili lidé, kterým doslova vypadl mozek. Naprosto zapomněli, co o nich já vím. Internet vzýval nového předsedu Fouska a nový Fevoluční vývoj.“

Berbr také popírá, že by se pokoušel ve fotbalovém prostředí o korupci. „Koho bych se z pozice místopředsedy asociace pokoušet uplácet? Rozhodčí v lize, to asi nejde. Komisi rozhodčích? Tu českou, která patřila pode mě a zasedali v ní lidé, které jsem si vybíral? Stoprocentně vím, že jsem nepotřeboval nic někomu dávat nebo něco slibovat."

Berbr rozporuje, že je mu dávána za vinu činnost v rámci zločinecké organizace: „Kdo ji založil, kdy byla založena a za jakým účelem? Podle obžaloby to vycházelo na mě. Opravdu si myslíte, že je někdo, kdo tomu je schopný uvěřit? Kdy jsem ji založil? Čtyři kola před koncem, aby postoupil Vyšehrad, pak ji zase zrušil, když postoupil? Všude je napsáno, že jsem si tím upevňoval svou pozici místopředsedy, absurdnější důvod nemohl nikdo vymyslet.“

„Byl jsem tady každý jednací den, nebyl jsem nikdy pod vlivem. Bylo tady přes padesát svědků, jen jeden vypovídal proti mně a to byl novinář. Když to pojmete normálním selským rozumem… Nebo všichni svědci lhali, pak si zaslouží trest někde na ostrově,“ tvrdí Berbr.

Berbr pokračuje v kritice obžaloby. „Odposlechy si vybírala takové, které jsou pro ni výhodné. Selektuje je, pak je jednoduché si dokreslovat různé příběhy. Uváděl jsem nejkřiklavější skutek, který si police vymyslela ze sta procent, to byl zápas Radotín – Dobřany. Ostatní příběhy ze žaloby jsou také dokreslené podle policejní představivosti.“

Roman Berbr pokračuje: „Spoléhá se na to, že stáhneme krovky a budeme nadšeně tleskat připomínkám státního zástupce. Že jsem vnímal přání klubů, jaké chtějí rozhodčí? Nejkřiklavější příklad v republice, třikrát rozhodčí Černý pískal na derby Sparta – Slavia. Nemusel jsem říkat rozhodčímu 50 na 50... Mně připadá, že je jasnější, že někdo z FAČR vyvedl dvacet milionů.“

Pauza soudního dne s Romanem Berbrem se protahuje, ale pokračovat by se dnes mělo, soudce Vladimír Žák chce dnes závěrečné řeči dokončit za každou cenu. Roman Berbr by měl hovořit ještě zhruba půl hodiny, po něm už by s kratšími příspěvky měli jednání dokončit posledním slovem Roman Rogoz a další obžalovaní, co této možnosti využijí.

Teď se Berbr vyjadřuje k údajné zpronevěře: „Jednali jsme v nejlepším zájmu Plzeňského svazu, žádná škoda mu nevznikla. Vše jsem vysvětlil, na tento fakt nemůže nikdo nic říct. Nechápu, že se jejich právník tváří, že ji nemá. Začínali jsme se 400 000 korun, končil jsem na čísle 15 milionů ve prospěch Plzeňského fotbalového svazu. Jak mám lépe vysvětlit, že faktura Zempolu se jen upravovala proto, že ji chtěla upravit kontrolní komise? Neměnil se obsah věcí, nezmenšovala se, nezvyšovala, jen se doplnila slova o mládeži či rozhodčích.“

Berbr pokračuje: „Znám jednoho trenéra, který po prohře svého týmu 1:6 říkal, že je hrdý na své hráče a hráli velmi dobře. Když prohrajete 1:6, pozvete padesát svědků a nezmíní se ani jeden o organizované skupině, znamená to, že jste hráli výborně u soudu. Asi jediný já to nechápu a v obou případech jsem se asi zbláznil já.“

„Tomáš Grímm ani jednou neuvedl, že bych na něj tlačil, aby ovlivnil zápas, nebo abych věděl, že on chce ovlivnit zápas,“ hájí se Berbr. „Trvám na tom, že jsem nebyl členem zločinecké organizace, ani nevím, že by taková existovala. Nemluvil o ní ani Tomáš Grímm, byť přijal dohodu o nižším trestu.“

„Byl jsem místopředseda FAČR, měl jsem pravomoci, je mi jedno, kdo si co myslí. Za sněhuláka jsem zvolený nebyl, byl jsem zvolený místopředsedou. Bylo řečeno, že neexistuje směrnice, která by nedávala možnost rozhodovat tak, jak jsem rozhodoval. Kdo mě znal, nemůže uvěřit tomu, že bych si potřeboval upevňovat moc tím, že doporučím výměnu rozhodčích v amatérské soutěži, tomu by nevěřil ani můj největší odpůrce. Hledáme problém tam, kde není," říká Berbr v závěrečné řeči.

Berbr dál útočí na Fouska a Šidliáka: „Podepsali smlovy navýšené na 11,3 miliony korun. Dělá mi to dojem že mohli připravit FAČR o další 5,3 miliony korun. To je další sólojízda této dvojice. Kdyby státní zástupce chtěl, doklady mám u sebe, ale jednodušší je vyžádat si je na FAČR i se smlouvami se Sport Investem. Kdo se tomu bude chtít věnovat, ať se zaměří na data smluv. Ti mi budou kázat o mravech? Existuje podezření, že tahle dvojice vyvádí peníze z FAČR a ze STESu bez vědomí výkonného výboru.“

„Ještě je velmi zajímavé výběrové řízení na dodavatele TV přenosů z amatérského fotbalu. Opět doporučuji si prohlédnout smlouvu. Přijali smlouvu opět se stejnou firmou, se kterou rozvázali smlouvu a za stejných finančních podmínek, jaké byly ve smlouvě předtím opět s firmou TV.com. Dělá to dojem, jako kdyby zcela záměrně vyvedli z FAČR další dva miliony korun.“

Berbr pokračuje: „Nejdřív vysvětlím kolektivní rozhodování. Místopředseda Šidliák s místopředsedou Fouskem podepsali výpověď ze smlouvy se Sport Investem za dva miliony korun, když měla smlouva automaticky končit za rok zdarma. Zaplatili dva miliony korun za ukončení smlouvy, která by do roka skončila. Prý museli zlikvidovat nevýhodně smlouvy. Vyhodili z okna dva miliony korun a podepsali novou smlouvu se Sport Investem za osmnáct milionů. Ani jeden z nich to neřekli VV, mohli způsobit FAČR škodu celkem za dvacet milionů, tomu se říká zpronevěra nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku.“

Berbr říká: „Připravoval jsem se na to. Nechci něco opomenout a být věcný. Poslední slovo nic nezmění a je jedno, co budu říkat. Vím, že mám možnost, že bych mohl hovořit několik hodin, několik dnů, ale takhle to neudělám. Ale vždycky jsem se vyjadřoval, udělám to i teď na konci.“

Roman Berbr přistupuje k pultíku se svou závěrečnou řečí. Avizuje, že nebude mluvit dlouho.

„Návrh našeho rozhodnutí, dle toho, co jsem dnes řekl, že chybí přímý důkaz o vině, je, aby soud obžalovaného zprostil viny ve všech bodech obžaloby a přistoupil k náhradě škody pro obžalovaného.“ Tím Gřivna ukončil svoji pětasedmdesátiminutovou řeč.

Gřivna vysvětluje pojmy jako organizovaná, zločinecká skupina a mafie, což jsou termíny, které v souvislosti s Berbrem a dalšími obžalovanými použil v obžalobě státní zástupce Jan Scholle. Proběhl i krátký historický exkurz, kdy a jak vznikla mafie a proč se liší od údajné skupiny kolem Romana Berbra, což u některých v síni vyvolalo drobné úsměvy.

Státní zástupce podle Gřivny v závěrečné řeči pronesl, že skupina měla víc členů, než se podařilo prokázat. „Tady budeme dávat na pocity? Čekal bych, že dáme na dokazování,“ hřmí Gřivna. „Dokonce tuhle údajnou skupinu označil za mafii. To je velmi urážlivé.“

„Zatčeno bylo cirka dvacet osob, všichni jsou trestně odpovědní. To sedí. Je to skupina. Ale musely by jim dokázány vzájemné hlubší vztahy. A tak se nestalo. Úvahy o existenci takové skupiny spolehlivě vyvracejí všechny svědecké výpovědi i výpovědi obžalovaných. A také spolupracujícího obviněného Grímma.“

Gřivna se začíná věnovat obvinění z účasti v „organizované zločinecké skupině“, která zvyšuje právní kvalifikaci trestného činu.

Nejprve se věnuje definici organizované zločinecké skupiny. A ta zní:

• skupinová zločinecká aktivita tří a více osob
• dlouhodobá soustavná činnost orientována na zisk a moc
• zločinecká základna s organizační strukturou
• vysoký stupeň hierarchických vazeb založených na disciplině a profesionalitě

Policie má za to, že „Takto upravenou fakturu zaslal v příloze Tomáš Grímm e-mailem téhož dne Michalu Káníkovi. V textu faktury byla doplněna cena za stravování a ubytování pro 38 lidí, pronájem sálu, videotechniku a lektory. Jako odběratel uvedených služeb a zboží byl na fakturách uveden Plzeňský krajský fotbalový svaz,“ uvádí policejní obvinění.

V krátkosti, Policie ČR, potažmo státní zástupce, došly k názoru, že žádné semináře se neuskutečnily. Po předchozí domluvě Rogoz předal faktury Berbrovi, a ten nařídil jejich proplacení z účtu PKFS. „ Peníze se pak měly dál rozdělit mezi čtveřici obviněných (Berbr, Rogoz, Káník a Grímm). „Takto získané neoprávněné finanční prostředky si uvedená skupina přesně nezjištěným poměrem rozdělila, kdy Roman Berbr dne 16. března v 11.14 na čerpací stanici MOL u Horoměřic osobně převzal od Romana Rogoze část takto nelegálně získaných finančních prostředků v přesně nezjištěné výši,“ zaznamenali vyšetřovatelé.

Gřivna vysvětluje, že semináře byly naplánované, ale přišla celosvětová pandemie a nikdo nevěděl, co bude dál. Navíc na podzim roku 2020 došlo k zatčení obžalovaných

Proč Berbr použil vietnamského obchodníka, o kterém se u soudu mluvilo již v předchozích jednacích dnech? „Za míče pro mistrovství Evropy 2020 zaplatil svaz mnohem nižší částku. Šlo o velkoobchodní cenu, svazu pan Berbr ušetřil dva miliony korun," připomíná Gřivna.

Gřivna vysvětluje, na základě výpovědi svědků Hudečka, trenéra mládeže na PKFS, a Dudy, že zboží na faktuře bylo PKFS dodáno. Že bylo ve skladech, které svaz využíval. A že Hudeček osobně věci přenášel z jednoho skladu do druhého. „V červnu 2021 přesně tuto zásilku dostal předseda komise rozhodčích, aby se věci využily pro začínající rozhodčí,“ cituje Gřivna Hudečka.

Dále říká, že z výpovědí svědků je zřejmé, že nic, co bylo uvedené na faktuře, nechybělo. A také obvinil Policii ČR, že při obřím zásahu na podzim roku 2020, nepečlivě provedla kontrolu materiálu tří skladů, které využíval PKFS.

Gřivna hovoří o tématu zpronevěry. První na řadě je faktura pro společnost Zempol Profi. 

Takhle zní obžaloba: „Obvinění Berbr, Káník, Rogoz a Tarkovský v září 2019 poškodili Plzeňský KFS, když Káník po domluvě s Berbrem a Rogozem vystavil jménem společnosti Zempol Profi fakturu na 733 744 korun na dodání vybavení pro rozhodčí a částku 744 392 na dodání sportovního vybavení. A přestože Káník věděl, že k dodání fakturovaného vybavení nedojde, tuto fakturu doručil poškozenému PKFS k proplacení. Berbr pak z pozice předsedy PKFS rozhodl v úmyslu obohatit se o jejich proplacení."

Gřivna zmiňuje, že podle něj policie neprovedla ve skladech, které Plzeňský svaz využíval, na začátku vyšetřování důkladnou inventuru. „Pokud by v říjnu 2020 proběhla policií řádná prohlídka prostor, zboží by bylo pravděpodobně nalezeno.“

„Pokud jde o sklady, zaznívaly pochybnosti o tom, kolik vlastně skladů je, které svaz užíval a co se v nich nacházelo. Hovořili o tom i svědci, kteří v nich v průběhu let osobně byli, svědek Kohout (bývalý dlouholetý sekretář PKFS). Po přestěhování do areálu Viktorie Plzeň byly tři sklady, v areálu, v Sušické a v Nýřanech u Plzně. Nebylo rozděleno, co v kterém skladu je,“ popisuje Gřivna a rozebírá, kdo měl přístup do kterého. Policie řešila, že ve skladech chybělo zboží, které si Berbr nechal prostřednictvím svazu vyfakturovat.

Gřivna začíná tím, že nelze prokázat Berbrův úmysl v otázce přisvojení si peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu, z čehož ho viní obžaloba. „Musí vzniknout skutečná škoda, která je způsobená úmyslným protiprávním jednáním pachatele,“ sděluje.

„Plzeňskému svazu žádná škoda nevznikla. A pokud tam rozdíl je, nevznikl jednáním obžalovaného (Berbra). Dokonce v jednom případě vyjednal velkou slevu při nákupu zboží (zřejmě myslí nákup fotbalových míčů).“

Odpolední část líčení u plzeňského soudu začíná. Ke slovu se dostává Tomáš Gřivna, advokát Romana Berbra, a též společník advokátní kanceláře Gřivna&Šmerda zastupujicí bývalého místopředsedu svazu.

Bude hovořit o dvou tématech - o údajné zpronevěře a vyvedení peněz z Krajského fotbalového svazu v Plzni a také organizované zločinecké skupině. Obžaloba Berbra viní z toho, že byl její hlavou. Na závěr své řeči chce nabídnout návrhy trestů tak, jak je vidí obhajoba.

Sýkora dokončil svou řeč týkající se zejména zpochybňování důkazů ohledně ovlivňování zápasů nižších soutěží a zapojení Romana Berbra. Soudce Vladimír Žák přerušuje jednání do 12.45, poté bude pokračovat poslední Berbrův zástupce přítomný u okresního soudu Tomáš Gřivna. Avizoval, že jeho řeč potrvá přibližně hodinu.

„Výrok, že Roman Berbr ovlivňoval komisi rozhodčích, je pouze prázdnou floskulí, státní zástupce k tomu nepředložil jediný důkaz. Roman Berbr komisi rozhodčích neovlivňoval.“ Podobně hovoří Sýkora i kolem možného ovlivňování u soudu řešených zápasů nižších soutěží. Berbr podle něj do ničeho nezasahoval, nic neovlivňoval, nic z toho nelze dokázat.

„Berbr nevěděl o navržení žádného úplatku, státní zástupce se dovolává svého dojmu, nemá na to důkazy. Neexistuje jediný důkaz, že Roman Berbr věděl o nabídce úplatku od Romana Rogoze,“ mimo jiné zdůrazňuje Sýkora.

Hovoří i o jednotlivých zápasech. Nemá cenu zacházet do detailů. Prakticky v každé větě říká, že neexistuje důkaz, že by se Berbr dopustil ovlivňování zápasů, podplácení a že by řídil organizovanou skupinu.

Sýkora právě pronesl poněkud úsměvnou větu. „Proč by pan Berbr ovlivňoval zápasy třetí ligy? Proč by to dělal? Neexistuje jediné rozumné vysvětlení.“

Sýkora zmiňuje i to, že Berbrův vliv byl často zveličovaný: „Roman Berbr patřil k nejvýznamnějším představitelům fotbalové asociace. Někteří prodávali vlastní vliv ve stylu sešel jsem se s ním, viděl jsem se s ním…“

Soudce Vladimír Žák souhlasil s tím, aby Sýkora pokračoval v další části závěrečné řeči. Mluví už více jak půl hodiny, nyní se věnuje zpochybňováním jednotlivých skutků, které jsou Berbrovi přisuzovány v obžalobě. Dostává se i do konkrétností, rozebírá zápasy, které dle obžaloby měl Berbr ovlivnit.

„Odmítám některé výpovědi, zejména ty, co by mohly nést skutkovou podstatu křivé výpovědi. Navrhuji prověření kvůli jejich možné nepravdivosti,“ říká Bebrův obhájce Sýkora.

Sýkora se dál velmi ostře pouští do argumentací státního zástupce: „Slova státního zástupce, že Roman Berbr ovlivňoval rozhodčí profesionálních soutěží a instruoval je, jak mají zápasy řídit, je třeba velmi důrazně odmítnout. Není to pravda, u soudu se vůbec neprojednávaly zápasy z profesionálních soutěží. Bavíme se tady o amatérských soutěžích.“

„Považuji za manipulativní, že státní zástupce v případu mého klienta hovoří o zápasech, z kterých můj klient není obžalovaný. Je třeba přísně rozlišit, co je důkaz, a co je pouze obecné tvrzení, které má soud, případně veřejnost, ovlivnit,“ pokračuje Berbrův obhájce Sýkora.

Sýkora říká: „V úvodu musím reagovat na závěrečnou řeč pana státního zástupce. Budu kritický a hodnocení bude pro pana zástupce nepříjemné. Snažili jsme se vést aktivní obhajobu. Když jsme cítili, že je soud na pochybách, přinesli jsme další důkazy. Obžalobu pana státního zástupce nepřijímám. Bylo pro nás překvapením, jak slabou závěrečnou řeč státní zástupce pronesl. Jen prázdné floskule, spoustu řečnických otázek a spekulací.“

Lukáš Bohuslav svou řeč plnou právních odborných pojmů a citací ukončil, na řadu jde se svou závěrečnou řečí Berbrův hlavní obhájce Michal Sýkora.

Záměr Berbrova zástupce je jasný – co nejvíc zpochybnit výpovědi, které během rok trvajícího hlavního líčení u soudu hrají proti jeho klientovi. Bohuslav cituje evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku: „Dohoda o vině a trestu je sjednaná s plným vědomím případu, obsah dohody o vině a trestu musí podléhat dostatečnému soudnímu přezkumu.“

Berbrův advokát Bohuslav se snaží znedůvěryhodnit Michala Káníka, spolupracujícího obviněného. Poukazuje na údajné procesní chyby při schvalování dohody o vině a trestu ze strany soudního senátu. Prý při sjednání dohody nepadly otázky, které padnout musí. „Nebyly splněny podmínky pro sjednání dohody o vině a trestu,“ hromuje Bohuslav.

„V průběhu hlavního líčení došlo k úpravě popisu skutku, objevilo se tam něco, co nikdy sjednáno nebylo. Liší se návrh dohody o vině a trestu a znění schválené dohody o vině a trestu,“ argumentuje u soudu Bohuslav.

V síni hovoří Berbrův advokát Lukáš Bohuslav. Zpochybňuje výpovědi těch, kteří přijali dohodu o vině a trestu a o jejichž výpovědi se opírá státní zástupce. „Dohody mezi obžalovanými nemají žádný dopad k trestní odpovědnosti obžalovaných, to zdůrazňuji. Pochopitelné, že státní zástupce řekl A příběhu, ale neřekl B. Jedna věc je, že se státní zástupce opírá o schválené dohody o vině a trestu, opírá se o výpovědi osob, kterým byla dohoda schválena. Ale kde jsou práva ostatních obžalovaných?“

Žák dočetl závěrečnou řeč Šeráka, obhájce Svobody. K pultíku se teď postavil Lukáš Bohuslav, první z advokátů Romana Berbra.

Mimochodem, je to poprvé během soudních řízení, kdy se dostavili hned tři obhájci Romana Berbra. V předchozích dnech byl až na jednu výjimku doprovázen pouze Sýkorou.

Jako poslední znovu vystoupil Roman Berbr. Byl velmi stručný, ale velmi tvrdý. „Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“

Soudce: „Nakolik jste byl seznámen se soukromými aktivitami pana Berbra?“
Malík: „Do jisté míry ano. Nemohl jsem zůstat imunní vůči tomu, že mediální prostor byl zaplněn spekulacemi o působení Romana Berbra v rámci asociace. Věděl jsem, že podniká ve stavebninách. Mluvili jsme o tom spolu.“
Soudce: „Měla jeho firma nějaký vztah s FAČR?“
Malík: „Nemám sebemenší povědomí.“

Slovo si bere Roman Berbr.
„Dnes to na mě působilo, že padaly dotazy, které měly za účel mě pošpinit. Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. Nechápu, že Petr svolá mimořádný výkonný výbor, aby potvrdil trenéra ve funkci. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Ale řekl jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“

Ptá se Michal Sýkora, obhájce Romana Berbra. Chce vysvětlit, co to je Ligová fotbalová asociace. Fousek obecně vysvětluje. Sýkora se ptá, zda ligové kluby, které se účastní valné hromady, mají všechny stejný hlas a vliv. „Formálně mají všechny jeden hlas. Ale Sparta a Slavia mají větší vliv.“
Sýkora se ptá, zda se se Spartou a Slavií před volbami sešel. „Samozřejmě.“

Soudce Žák: „Málokdo v této soudní síni, pokud vůbec někdo, vidí do našich hlav. Nikdo neví, co soud sleduje. Speciálně svědek Fousek nebyl rozhodně předvolán, aby svědčil v zájmu obžaloby.“

Sýkora: „Výslech pana Fouska, stejně jako například Csaplára, nemůže dokázat vůbec nic.“

Na to soudce Vladimír Žák: „Námitka se nepřijímá. Není mi zřejmé, z čeho obhajoba vyvozuje, že výslech Petra Fouska má sloužit ve prospěch obžaloby.“

Sýkora: „Dnešní svědek v době skutků nepůsobil v českém fotbale, působil v Řecku. Dnešní výslech je nezákonný.“

Roman Berbr ještě pokračuje k dalším Rogozovým výpovědím.

K údajně ovlivněným fotbalovým utkáním: „Nemám žádné doplnění, jeho výpovědi souhlasí s mou výpovědí. Jenom k utkání Bohemians-Brozany. Odmítám, co zaznělo v obžalobě, kterou jsem si asi špatně přečetl. Odmítám, že existovala skupina osob, které soustavně dělaly fotbalové vraždy.“

K Tomáši Grímmovi: „Je podivné, že ačkoli dle svých slov nedostával žádné pokyny, a přitom měl soustavný pocit, že Vyšehrad musí vyhrávat. Nemohu se zbavit dojmu, že to dělá proto, aby dosáhl dohody o trestu.“

Ke specifičnosti fotbalového prostředí: „Fotbal není černobílý, je to velmi specifické prostředí a vzájemné války jsou na denním pořádku. Je to normální život, který jsme si odžili. Takový ten život byl a i nadále je. Je to nesmírně různorodé a rozdílné prostředí složené z různých složek obyvatel. Nedovedu si představit, co by se dělo u nás, kdyby nějaký náš prvoligový klub poslal předsedovi komise rozhodčích dva miliony za konzultace, jako se stalo v případě Barcelony. Ve Španělsku nikdo ve vazbě nesedí,“ prohlásil a vypočetl skutky, za které on – podle sebe neoprávněně – seděl ve vazbě tři měsíce.

K výpovědi Rogoze se vyjadřuje Roman Berbr: „Vysvětlení o fakturách souhlasí s mojí výpovědí. S fakturou za seminář je to složité, ale také pravdivé.“

Postupně se vyjadřili i přítomní obžalovaní Jiří Musil a Zdeněk Koval. V krátké řeči oba prohlásili, že výpověď Rogoze sedí a že žádný úplatek neobdrželi, a tudíž ani nepřijali.

Rogoz říká o Berbrovi, že jeho postavení v rámci fotbalu vedlo všemi směry. „Neznám u něj slabinu, co se týkalo fotbalu.“ Prý spolu neměli žádné soukromé kontakty. Bývalý místopředseda svazu se prý nechtěl nikdy setkávat, vždy jen na půdě svazu. „K rozhodčím měl blíž, ale to jen proto, že vyšel z jejich prostředí,“ vysvětluje Rogoz. S Berbrem prý soukromě pouze řešil nákup dvou aut zhruba v osmiletém období.

Závěrečná slova Romana Berbra:

„Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm... Je na každém, jak to navnímal. Že se ta přehratá kazeta hodila policii, o tom žádná. Poté, co jsem dnes osobně slyšel od Grímma, nemohu přijmout variantu, že má mít v procesu osoba s největší početnou trestností také největší výhodu. Na závěr řeknu jen tři slova - pomáhej všem pánbůh."

Soudce: Kam otázkami směřujete?
„Abyste navnímal, že fotbal nefunguje černobíle, proto tady takové otázky kladu.“

Pokračuje...

Co říkáte na čtyři naposledy odpískané penalty pro Spartu?
„Vnímám je subjektivně jako sporné situace."

Roman Berbr má na závěr otázky na Grímma. Budou jednoduché, stručné:

Pamatuješ si mě jako rozhodčího? Jaký jsem byl? Výborný, dobrý, špatný?
„Dobrý.“

Dobrá volba, když jsem skončil v lize a šel do komise rozhodčích?
„Pro rozhodčí to byl určitě přínos.“

Na upozornění soudce pak musí přejít do vykání.

Považoval jste se za dobrého rozhodčího?
„Ano."

Proč jste nešel do ligy?
„Neměl jsem takovou povahu, ctižádost, jako někteří jiní kolegové."

Byli v Česku dobří rozhodčí?
„Byli."

Špatní?
„Ano."

Za jakého rozhodčího jsem vás považoval já?
„Za dobrého."

Proč?
„V soutěžích jsem pískal dlouho, o moc déle tam nikdo další takový nebyl."

Nechtěl jste na některé kluby jezdit?
„Ano."

Je správné, když klub nechce rozhodčího, rozhodčí klub?
„Ano."

Vetovaly vás některé kluby?
„Ano."

Důvod?
„Neznám."

Semináře pro rozhodčí, kdo dělal přednášky a videa?
„Roman Berbr."

Kdo měl nejvc zákulisních informací v českém fotbale?
„Roman Berbr."

Soudce Žák se snaží zjistit, zda si sudí kupovali prostřednictvím Berbra nebo jiných lidí z komise rozhodčích delegace na utkání nebo povýšení do vyšší soutěže.

Kupoval jste panu Berbrovi dárky?
Grímm: „Nevzpomínám si, že bych mu kupoval nějaký narozeninový dárek.“

Přichází závěrečné kolečko otázek od soudce Žáka

Jakým způsobem Berbr zasahoval do chodu soutěže?
„Měl možnost ovlivnit delegaci rozhodčích skrze komisi rozhodčích.“

Jaké byly jeho zájmy?
„Byl místopředsedou FAČR a měl tam velice silný mandát. Dle mého názoru by ve výkonném výboru neprošlo nic bez jeho souhlasu.“

Měl mocenské zájmy?
„Roman Berbr měl velký vliv v celém českém fotbale." Znovu je Grímmovi velmi špatně rozumět, ale popisuje Berbrův vliv při valných hromadách FAČR, kde ovlivňoval hlasování zejména českých delegátů.

Soudce: Jaká role byla v tomto utkání (Vyšehrad-Ústí) pana Berbra?
Grímm: „Panu Berbrovi jsem řekl o nabídce Záp (200 000 korun za ovlivnění ve prospěch Ústí nad Orlicí, protože potřebovaly, aby Vyšehrad prohrál). On reagoval, že v žádném případě takovou nabídku nesmím akceptovat."

Státní zástupce: Proč jste přijal nabídku od pana Rogoze?
Grímm: „Řekl mi, že nechce, aby Ústí vyhrálo. Pokud by Ústí vyhrálo, mimo jiné by to znamenalo, že jsem přijal předchozí nabídku od Záp."

Soudce: Proč jste neřekl panu Berbrovi, že jste inkasoval peníze od pana Rogoze, ale nahlásil nabídku Záp?
Grímm: „200 tisíc byla velká částka, chtěl jsem, aby o tom věděl, bylo na něm, jak s tím naloží. Chtěl jsem, aby věděl, že Zápy se snaží ovlivnit zápas."

Státní zástupce: Jaký byl vztah Romana Berbra s rozhodčími?
Grímm: „Jednoznačně jsme ho brali jako šéfa rozhodčích. Nemůžu mluvit za jiné soutěže, ale za námi (sudí ČFL) jezdil na semináře, probíral s námi různé věci. Pan Kohout (sekretář Řídící komise pro Čechy), byl jeho podřízený. Historicky působil i jako sekretář na Plzeňském svazu, kde fungovali společně.“

Grímm vysvětluje soudci tehdejší pozici Romana Berbra v českém fotbale.

„Byl to tehdy nejvyšší muž v českém fotbale. Měl nejsilněší politickou moc. Dokázal komunikovat se zástupoci okresů, krajů, s majiteli klubů v lize. Bavil se s nimi o fotbale, jejich problémech, které se snažil řešit. Objížděl valné hromady, neustále s kluby komunikoval."

Soudce: Ovlivňoval Roman Berbr dotace?
Grímm: „Na to vůbec nedokážu odpovědět, u takových jednání jsem nebyl. Scházel se s různými politiky a funkcionáři, ale nemůžu odpovědět tak, že Roman Berbr nakupoval přes dotace politickou moc."

Soudce Žák se ptá:

Proč jste finanční nabídky na ovlivnění zápasu nenahlásil policii? Třeba první nabídku Radotína.
Grímm: „Určitě to byla chyba."

Koho jste vnímal jako svého nadřízeného?
Grímm: „Určitě pana Berbra. On rozhodoval, kdo bude v komisi rozhodčích. Byl to místopředseda FAČR, když se listiny schvalovaly, lobboval za to, aby se schválila jména, jaká chtěl."

Kdy vznikla povinnost volat po zápasech panu Berbrovi?
„Snad odjakživa. Určitě deset let to tak fungovalo."

Grímm popisuje, jak to chodí v českém fotbale.

S obviněným Berbrem pocházejí ze stejného kraje, byl v čele komise rozhodčích západočeského kraje (PKFS), znají se tedy dobře, několikrát do roka zašli na společnou večeři. Byl nejmocnějším mužem českého fotbalu. Rozhodčí se cítí mu být podřízení z titulu jeho funkce místopředsedy. Žádný rozhodčí by obviněného Berbra nechtěl mít za nepřítele. Pokud chtěli kariérně postupovat, nesměli si znepřátelit někoho, kdo byl na vrcholu. V případě neuposlechnutí požadavku by hrozil neoficiální trest – pozastaven delegací, popřípadě delegace k méně atraktivním a hůře honorovaným mládežnickým zápasům, v krajním případě vyřazení z listiny rozhodčích na další sezonu.

Připomeňte si gesto z prvního soudního dne, které zachytil fotograf deníku Sport. Roman Berbr nakrátko položil Tomáši Grímmovi pěst na stehno.

Ptá se i obhájce Romana Berbra Sýkora: víte o organizované skupině ve fotbale (kterou zmiňuje obžaloba)? „Nevím o tom.“

Svoboda odmítl, že by se před zmiňovaným utkáním Bohemians s Brozany potkal s někým z obou klubů. Jeho výslech končí, Roman Berbr na vyzvání soudce nechtěl Svobodovu výpověď komentovat.

Dotaz státního zástupce na Svobodův vztah k Berbrovi: „Znám ho dlouho, ale mám pocit, že jsme spolu nekomunikovali moc často. Řešili jsme věci kolem fotbalu, ale nic konkrétního.“

Roman Berbr na místě.

Berbr se vyjadřuje k výpovědi Jana Cihláře

1. „Správně odmítl zločineckou organizaci.“

2. „Strašně pravdivě vypravoval, že si vše musí rozhodčí odžít. Rád si tyto statě přečtu ještě jednou.“

Následuje výpověď Jana Cihláře, taktéž bývalého rozhodčího.

Roman Berbr komentuje výpověď rozhodčího: „Vlasjuka znám řadu let, považuji ho za tichého rozhodčího. Ke skutku se vyjadřovat nebudu, protože se mně netýká.“

V dalším průběhu své řeči Berbr trochu vyjel po Kovalovi. „Správně řekl, že jsem nechodil na semináře první a druhé ligy. Ale co na ty nižší? Já nepřednášel? Nic jsem nedělal? Ty jsi mě tam neviděl?“

Koval téměř stydlivě odpověděl, nicméně mu nebylo přesně rozumět.

Berbr se rozjel: „Mám toho víc. Koval byl fajn rozhodčí, spolehlivý, precizní.“

Žák se během výpovědi Kovala ptal, proč s Rogozem nešli do restaurace u sídla FAČR. Berbr to dovysvětlil. „Restaurace na FAČR byla, ale nefungovala o víkendu. Na stadionu, kde hraje Vyšehrad, nic není, proto se sešli v Pyramidě. Schůzky chápu, vy to stavíte do trestně-právní roviny, ale jde o věc běžnou mezinárodně. Neexistuje klub, který by pozval na setkání s rozhodčími hostující funkcionáře. Nedovedu si představit, že na Barceloně by přišel někdo ze zástupců Realu.“

Berbr se u výpovědi Kovala baví, často se usmívá. Za chvíli jistě přidá svůj obvyklý komentář.

Jak Koval komunikoval s Romanem Berbrem? „Na profesionální bázi. Když jsme se potkali, pozdravili jsme,“ odpověděl Koval a přitom se otočil k Berbrovi. Jakoby čekal, že mu přikývne.

Další dotaz: chodil Berbr na semináře rozhodčích? „Ne. Nevybavuji si,“ reagoval Koval.

Berbr komentuje výpověď Vitnera: „Pan Vitner byl na mě příliš rychlý, ale chtěl bych zmínit tři věci. Je pozitivní, že uvedl, že v amatérských soutěžích se rozhodčí nasazují měsíc dopředu. Dále, že schůzky před zápasy nebyly zakázány a také to, že neslyšel o zločinecké organizaci. To jsou věci, které bych chtěl vypíchnout. Souzní s mojí s výpovědí.“

Po Musilově výpovědi se krátce vyjádřil Roman Berbr. „Pan Liba byl jeden z nejtvrdších delegátů. Pokud ve zprávě nebyla žádná zmínka o chybě rozhodčího, věřím tomu.“

Roman Berbr už stojí před dveřmi soudní síně, ostatně jako každý den přelíčení. Je jediným obžalovaným, který pravidelně dochází na jednání v budově okresního soudu v Plzni.

Výpověď Petra Tarkovského skončila, Roman Berbr ji v soudní síni sledoval i poslouchal, ale nevyužil možnosti se k ní vyjádřit. Jednání je přerušeno do úterního dopoledne, v plánu je výslech dalších čtyř osob.

Na závěr dopoledního programu se ke slovu dostal Roman Berbr, který celou výpověď zástupce Vyšehradu JUDr. Jana Röslera bedlivě poslouchal.

„Nejprve bych se vyjádřil ke jménu Maritnec. Byl sekretář Vyšehradu, pro nás nejčastějším stykem pro FAČR. Zastupoval všechny týmy Vyšehradu. Pro nás to byl administrátor, co s námi jednal za týmy od žáčků po áčko.“

„Druhá věc, jak jsem vnímal pana Rogoze. Vnímal jsem ho z pozice FAČR jako sportovního ředitele, tak mi ho představil Jarda Klíma. Není možné z pozice FAČR kontrolovat každou smlouvu, jak to má s klubem. Bral jsem ho tak, že mluvil za Vyšehrad.“

„Co se týká formálních změn rozhodčích? Jednoznačně to bylo na aktivu klubů. Tam jsme řekli, že kterýkoliv klub může požádat o změnu.“

Berbrův obhájce Sýkora se ptá zástupce Vyšehradu na svého klienta a jeho pozici ve fotbale. „Vím, kdo pan Berbr byl. Mediální pověst, jaká ho provázela... Uvnitř hnutí to vypadá trošku jinak, než se píše. Považoval bych to až za nespravedlivé. Z pohledu klubu jsme od něj nic nezákonného nezaznamenali.“

Sýkora se ptá: Ovlivňoval pan Berbr rozhodčí? „Těžce se na to odpovídá. Pokud vezmeme v úvahu, že FAČR je vrcholný orgán českého fotbalu. Neumím si to moc konkrétně představit, nevím, jak by mohlo nasazování rozhodčích někoho udržet ve výkonném výboru. Je to demokraticky volený orgán, nasazení někoho na jedno nebo více utkání, to považuji za absurdní. Ovlivňování z jeho strany jsem nezaznamenal."

Roman Berbr sleduje dění u soudu většinu dobu se založenýma rukama a soustředěným, přísným pohledem. Vypadá klidný a snaží se poslouchat dialog mezi zástupcem Vyšehradu a soudcem Žákem, který se doptává například na majitele Klímy a jeho vztah s ostatními tehdejšímu funkcionáři nebo členy realizačního týmu klubu.

Do soudní síně usedl i Roman Berbr.