Berbrova palba u soudu: Pomáhej všem pánbůh. Grímm doznal vinu
Ve čtvrtek vypovídal v soudním líčením s Romanem Berbrem a spol. bývalý rozhodčí Tomáš Grímm, jeden z hlavních obviněných. Už dřív se rozhodl spolupracovat a přistoupil na návrh dohody o trestu. Dnes podrobně popsal jednání s Romanem Rogozem i Berbrem, přiznal úplatky i podvod s fakturou. Na jeho výpověď Berbr reagoval. „Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm..." začal. Řeč zakončil třemi slovy: „Pomáhej všem pánbůh." Mluvil i Martin Svoboda přezdívaný Chřestýš. Dnešní jednání jsme na webu iSport.cz sledovali ONLINE, projděte si podrobně všechny výpovědi.
Některé věty se mu neposlouchaly lehce. Roman Berbr (68) nesnáší, když se mu někdo postaví. Přesně tohle udělal Tomáš Grímm (43). Bývalý sudí přiznal vinu v aféře kolem někdejšího místopředsedy FAČR. Během téměř čtyřhodinové výpovědi v síni plzeňského okresního soudu popsal, jak přebíral úplatky, chystal fiktivní faktury, jaký vliv měl Berbr na celé fotbalové hnutí. Hlavní obžalovaný na konci čtvrtečního jednání vše popřel. „Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm...,“ prohlásil razantně.
Zatímco předchozí výpovědi hrály do not hlavnímu obžalovanému, Grímm přiznal některé věci, kvůli kterým stojí Berbr před soudem. Už během vyšetřování se rokycanský podnikatel rozhodl přijmout status spolupracujícího obviněného. Pomohl tak rozkrýt případy podezřelých zápasů, kde se točily úplatky a dohodnuté výsledky, i machinace s fiktivními fakturami.
Berbr čekal až na samotný závěr čtvrtečního líčení, kdy vstal a na Grímma spustil rychlé otázky. Co mimo jiné zaznělo?
Berbr: Pamatuješ si mě jako rozhodčího? Jaký jsem byl? Výborný, dobrý, špatný?
Grímm: „Dobrý.“
B: Byla dobrá volba, když jsem skončil v lize a šel do odborné komise rozhodčích?
G: „Pro rozhodčí to byl určitě přínos.“
Poté ho soudce upozornil, že musí přejít do vykání.
Byli v Česku dobří rozhodčí? „Byli.“
Špatní? „Ano.“
Za jakého rozhodčího jsem vás považoval já? „Za dobrého.“
Je pravda, že jste nechtěl jezdit pískat na některé kluby? „Ano.“
Vetovaly vás některé kluby? „Ano.“
Semináře pro rozhodčí, kdo dělal přednášky a videa? „Roman Berbr.“
Kdo měl nejvíc zákulisních informací v českém fotbale? „Roman Berbr.“
Palbu otázek přerušil soudce Žák a tázal se: „Kam otázkami směřujete?“ „Abyste navnímal, že fotbal nefunguje černobíle,“ reagoval Berbr. Na samý závěr rozcupoval celou Grímmovu výpověď.
„Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm... Je na každém, jak to navnímal. Že se ta přehratá kazeta hodila policii, o tom žádná. Poté, co jsem dnes osobně slyšel od Grímma, nemohu přijmout variantu, že v procesu má osoba s největším počtem návrhů na tresty také největší výhodu. Na závěr řeknu jen tři slova - pomáhej všem pánbůh,“ narážel na to, že spolupracujícímu Grímmovi hrozí podmínka, zatímco Berbrovi navrhuje žalobce až sedmiletý trest ve vězení s ostrahou.
Grímm figuruje v šesti kauzách z jara 2019 a zimy 2020. Přiznal úplatky od Romana Rogoze, dalšího obviněného v té době pracujícího ve prospěch Vyšehradu. Šlo například o zápas ČFL Radotín – Dobrovice, Grímm od Rogoze přijal 20 000 korun. „Jelikož se Berbr znal s Rogozem, vnímal jsem to tak, že by bylo lepší, aby vyhrály Dobrovice,“ řekl sudí. Situace se opakovala v zápase Vyšehrad - Ústí nad Orlicí. Grímm tentokrát převzal od Rogoze 30 000. „Jednu část dostával rozhodčí, druhou delegát. Dvacet tisíc bylo výhradně pro mě,“ vyjádřil se Grímm.
Na stejný zápas dostal nabídku 200 000 korun od Záp, které naopak tlačily na úspěch Ústí, což nahlásil nadřízenému Berbrovi. „Byla to velká částka, chtěl jsem, aby o tom věděl, bylo na něm, jak s tím naloží. V žádném případě nechtěl, abych nabídku akceptoval,“ řekl. Nabídku od Rogoze už Berbrovi nezmínil. „Kdybych nabídku od něj nevzal, mimo jiné to znamenalo, že jsem přijal tu od Záp.“
Soudce zajímaly i faktury, které Grímm vytvořil pro Berbra spolu s dalším obviněným Michalem Káníkem za účelem fiktivního semináře a nákupu fotbalových pomůcek pro Plzeňský krajský fotbalový svaz. Za to inkasoval 50 000 a opět přiznal vinu.
Soud pokračuje v týdnu od 12. června, vypovídat by měl i další obviněný Roman Rogoz. Finální verdikt zazní od soudu nejspíš až na začátku nového roku.
Zprávy ze dne 18. dubna 2023
Vyšehrad-Jiskra Ústí nad Orlicí
Hráno: 25. května 2019, utkání 29. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Kříž, Skála a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr využil svého vlivu a dominantního postavení ve fotbalovém prostředí a na základě žádosti obviněného Rogoze zařídil nominaci jím předem vybraného a domluveného hlavního rozhodčího Grímma a asistentů rozhodčího Marka Janocha a Jiřího Kříže a delegáta utkání Miroslava Skálu. To proto, aby Rogozovi usnadnil ovlivnění zápas nabídkou úplatku. Rogoz předal Grímmovi 30 000 korun, kterou si sudí a delegát rozdělili.
Roman Berbr: „Odmítám jakoukoli účast na čemkoli. Majitel Ústí byl můj velmi dobrý známý. Ke změně rozhodčího došlo, protože jsme dostali informaci, že se oba kluby na rozhodčím dohodly. To pro nás bylo nejlepší řešení. Je pravdou, že mě před tímto utkáním kontaktoval Tomáš Grímm a ptal se, jak má zápas řídit, že se setkal s majitelem Záp, který mu něco nabídl.
Každý si představuje, že když dostanete takovou informaci, že něčemu dokážete zabránit, ale nikdo neví čemu. Ve fotbale je 80 procent fabulací, výmyslů a přehnaných zpráv. Jak zareagovat? Na policii nemohu běžet, protože bych říkal, že jeden chce po druhém něco kvůli třetímu, ale nemám nic v ruce. Nemám nic v ruce, ale přesto s tím mám něco udělat. (Delegovaný rozhodčí) Tomáš Grímm měl velmi dobrý cit pro hru. Nepamatuji si, co jsem řekl, ale asi, aby se do ničeho nepletl. Že bych to považoval za podvod na sobě.
S Františkem Maškem, majitelem Záp, jsem měl velmi dobrý vztah. Později jsem se s ním potkal v Praze a zeptal jsem se ho na Grímma, on říkal, že to není pravda. Zda se na Tomáše někdo další napojil, to jsem nevěděl a ani vědět nemohl. Co jsem udělal, bylo správné a nic jsem neporušil.“
Případ zápasu Olympia Radotín-Dobrovice
Hráno: 4. května 2019, utkání 26. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Káník, Rogoz a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Roman Rogoz kontaktoval Tomáše Grímma, který duel pískal, aby ho za přesně nezjištěnou finanční částku ovlivnil primárně za účelem ztráty Radotína, přímého soupeře Vyšehradu v boji o postup do druhé ligy. K přijetí nabídky ho přesvědčovali také Michal Káník a Roman Berbr. Týden po zápase Rogoz předal Grímmovi částku 20 000 korun.
Vyjádření Berbra: „Nechápu to. Připadá mně neuvěřitelné, jako z filmu o Mulderovi a Scullyové. S Rogozem ani Káníkem jsme si nikdy nedohodli na ničem. Ve třech jsme se ohledně tohoto zápasu nikdy nesešli, natož abychom ovlivnili zápas Radotín-Dobrovice. Toto obvinění je pro mě nejabstraktnější. Obžalobu vůbec nedokážu lidsky pochopit, jak je možné vykonstruovat takový příběh. Nemám žádné vědomí, že by Rogoz s Káníkem u Grímma něco požadovali. Že jsem ovlivnil toto utkání, je naprosto absurdní. Určitě jsem Grímmovi nikdy neřekl, aby pískal proti Radotínu a zvýšil si nabídku na úplatek. Takový nesmysl bych ze sebe nikdy nevypustil.“
Sokol Živanice-Vyšehrad
Hráno: 1. června 2019, utkání 30. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Rogoz, Hájek a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr využil svého vlivu a na základě požadavků Rogoze a hlavního rozhodčího Roberta Hájka zařídil Hájkovu nominaci k zápasu. Berbr po sudím následně požadoval ovlivnění, Rogoz poté Hájkovi slíbil a následně nechal předat 100 000 korun.
Roman Berbr: „Utkání amatérské ČFL patřilo do mé kompetence. Živanice byly nejvíce problémový klub, na který skupina rozhodčích nechtěla být nominována. Pro rozhodčí tam byla neúnosná atmosféra, urážky. Někteří to velmi špatně snášeli. Neumím už přesně a určitě říct, zda se v tomto utkání jednalo o požadavek Vyšehradu, nebo můj osobní.
Původně nominovaný rozhodčí aspiroval na postup do ligy, mohlo pro něj dopadnout dost nešťastně. Takové rozhodčí jsem chránil. Doporučil jsem proto Hájka. Pískal utkání v první lize, byl z Moravy, kluby nebyly na něj zvyklé. Doporučil jsem ho Kohoutovi a byl to podle mě správný postup. On to konzultoval s předsedou komise rozhodčích Schröterem. Nic proti ničemu.“
Dále Berbr vysvětluje, že použil sprosté slovo, protože ve fotbale se tak mluví. A že opětovný telefonát Václavu Kohoutovi, který dělal delegace, učinil proto, aby doplnil asistenty. „Nemohu ovlivnit, že si Hájek volal s Rogozem. Moje komunikace s Hájkem je fotbalově úplně normální. Z komunikace zřejmé, že jsem nedal pokyn k ovlivnění.“
Vysvětluje i formulaci „Povolení zabíjet.“ V televizi podle něj došlo k překroucení. „Tuto hlášku z Bonda použil Hájek, nikoli já. V televizi se zamlčelo moje NE. Tak jsem totiž odpověděl.“
Pokračuje se, Berbr stále vypovídá. Po přestávce se vyjadřuje k jednotlivým, dle obžaloby, ovlivněným zápasům (jejich seznam přehledně na začátku dnešního ONLINE přenosu).
Krátká přestávka.
„Na závěr přednesu faktové shrnutí fotbalové části. VV FAČR schválil KR pro Čechy, spadala pod řídící komisi pro Čechy a pod předsedu pro Čechy, tedy pode mě. Z toho vyplývá, že místopředseda je nadřízený. Tím, že změní obsazení, neporušuje vůbec nic. S tímto postupem byly na aktivu seznámeny všechny kluby a také tento instrument nespočet let využívaly.“
Berbr se opakovaně vymezuje vůči žalobě. „Žaloba je napsána jednostranně. Což dokládá i výslech Libora Kovaříka, který v té době neměl s fotbalem vůbec nic společného, přesto byl vyslechnut jako jeden z prvních, aby mě dokreslil jako naprosto strašidelnou postavu.“
„Domodelování skutků v obžalobě se táhne jako červená nit. Možná je to dobré pro nějakou reportáž v televizi, ale fakta jsou zcela jiná. Znovu opakuji, žádné utkání jsem nezmanipuloval, nikomu jsem neřekl, jak má nějaké utkání dopadnout, na základě jednoho telefonátu nemůže žádný rozhodčí postoupit výš. Žaloba mně dává za špatně úplně všechno. Abych u ní prošel, musel bych mlčet, být neviditelný, nechodit na svaz.“
O odvolání Romana Hrubeše: „V obžalobě je velmi nepřesně, z mého pohledu zcela úmyslně, chybně popsána situace okolo odvolání Romana Hrubeše z komise rozhodčích. Obžaloba mně dává za vinu, že jsem stál za jeho odvoláním. Realita je naprosto jiná. Roman Hrubeš sdělil na jednání komise Chovancovi (tehdejší předseda KR), že s ním nebude spolupracovat. Chovanec přišel za mnou a svazovým předsedou Malíkem, že chce Hrubeše odvolat na příštím jednání výkonného výboru. Nabídli jsme oběma schůzku, aby mohl Hrubeš v tichosti odejít. To se nepovedlo, proto jsem Chovancovi volal, jak to má komunikovat. V obžalobě se to dává za vinu mně, jako zneužití mého postavení.“
„Že jsem ovlivňoval komisi rozhodčích FAČR, je mimo veškerou realitu.“
„Mám pocit, že jsem trestán za to, že jsem dělal něco, co bylo mou politickou prací. Bojoval jsem za Čechy, co to šlo, a jsem za to trestán.“
„Velmi, až neskutečně, mě poškozuje tato věta obžaloby: Zneužíval dominantní postavení a nasazoval sudí náchylnější k přijímání úplatků," řekl Berbr a pokračoval. „To je jednoduché a výhodné vysvětlení pro obžalobu. Rozumím tomu, že lékař studuje šest let a je schopný stanovit diagnózu. Já pískal 20 let a dalších 20 let jsem rozhodčím přednášel. Dovolím si tvrdit, že poznám, kdo je dobrý rozhodčí. Ale nedovolím si tvrdit, že poznám, kdo z rozhodčích je náchylný na úplatky. Ani si nedokážu představit, jak to rozeznat. Nikdo z nás neměl žádný bublifuk, kterým by to měl rozeznat.“
Berbr o úplatcích: „Určitě se nabízí otázka, zda jsem o některých ovlivněních věděl. A musím říct, že o skutečných ne. Že jsem dostával zpětné informace, to musíme říct, že dostával. Dostával jsem informace typu věděl, nevěděl, možná, asi, bude, nebude.“
„Nikdy jsem s Romanem Rogozem o úplatcích nemluvil.“
Berbr k odposlechům: „Moje jméno používalo mnoho lidí ve fotbalovém prostředí. Zaštiťovali se mnou. Že se mnou mluvili. Ale pravda byla leckdy jinde. Vždy jsem říkal rozhodčím, aby si takovou informaci u mě ověřovali.“
Berbr vysvětluje, proč se v rozhodčích angažoval. „Když se něco nepovedlo rozhodčímu, nenadávali jemu, ale mně.“ A přirovnává své působení k jiným oblastem na asociaci. „Mohl jsem mluvit o personáliích, když jsme měli generálního sekretáře? Mohl jsem mluvit do ekonomických otázek, když jsme měli finančního ředitele?“ Otázky nahazuje proto, aby si odpověděl, že ano, stejně jako tak mohl činit v případě rozhodčích. „Teď děláme ze změn v nasazování rozhodčích trestné činy, dokonce úplatky. Přitom pro svaz to byla naprostá marginálie.“
Zatím nejzásadnější prohlášení:
„Vycházel jsem vstříc klubům, žádné výhody jsem z toho neměl. Nyní pozor: neexistuje žádný rozhodčí, kterému jsem řekl, aby vyhrál některý klub. Neexistuje žádný rozhodčí, kterému jsem nabídl úplatek. Neexistuje žádný klub, který by mě dal úplatek. Nečinila tak s mým vědomím ani žádná třetí osoba.“
Dále:
„Považuji obvinění týkající se změn rozhodčích obžalobou za naprosto nepochopené.“
„Za celou dobu jsem změnil více jak 200 rozhodčích. Ovšem byl jsem jednoznačně nadřízený komisi rozhodčích, a to je třeba vzít jako významný fakt.“
Berbr krátce promluvil o tématu Vyšehrad.
„Hrál o postup v roce 2018. Ve fotbale běžely věci, které Vyšehrad znervózňovaly, proto chtěl klub občas nějakou změnu. Ale to chtěly i jiné kluby. Dělal jsem Meteor, Domažlice a další. Jen pro zajímavost, nikdy jsem nebyl na žádném zápase Vyšehradu, zároveň ani na žádném zápase, kde se hrálo o postup, či o sestup. Nechtěl jsem, abych byl s některými věcmi spojován.“
Berbr o rozhodčích. „Dokonce tvrdím, že je to ve fotbale nejinteligentnější skupina lidí.“
„Ve fotbale každý týden nevyvolávají problémy výkony hráčů, ale pouze jen a jen výkony rozhodčích. Zde připomenu jenom krátce nedávné utkání Sparta–Brno a Daniela Křetínského (myslí tím poločasovou návštěvu majitele Sparty v kabině rozhodčích).“
Berbr dále obhajuje, že ke změnám v delegacích docházelo přirozeně. Na žádost klubů, na žádost rozhodčích. „Změny rozhodčích byly během sezony naprosto běžné.“
Uvádí příklad: „Utkání, které nevypadalo třaskavě, a tak byl nasazen slabší rozhodčí, se během měsíce třaskavým stalo. Proto docházelo ke změně."
Velmi podrobně vysvětluje složitost nasazování rozhodčích pro soutěže od ČFL níž. „Zažil jsem snad všechny možnosti nasazování rozhodčích. Sudí přiřazoval počítač, nebo jsme jména tahali z klobouku. Nejlepší se ale ukázalo ruční nasazování.“
Berbr dále obhajuje změny v delegacích. „Vždy jsem změnou bránil FAČR a sám sebe. Protože kritika směřovala nakonec především na mě. Nikdy jsem nezměnil rozhodčího bez vědomí komise rozhodčích.“
Berbr obhajuje, byť to zatím přímo neřekl, své zásahy do delegací v soutěžích ČFL. „Profi komise rozhodčích může reagovat na to, co se stane o víkendu. Komise rozhodčích v Čechách zveřejňuje delegace na měsíc dopředu, takže zásah je pak mnohem viditelnější. Ovšem jedná se o ten samý zásah.“
„Výkon rozhodčího se nedá změřit, zvážit, proto jsou na sudí různé názory, tedy velmi subjektivní. Stačí si poslechnout v televizi reportéry, měli by být nestranní, přesto se mnohdy u konkrétní situace neshodnou."
„Vytvořil jsem si kontakty, jezdil jsem každý víkend minimálně na tři utkání, měl jsem s funkcionáři politický vztah."
„Znal jsem jejich (rozhodčích) zaměstnání, rodinné poměry, vzájemné vztahy. Poté, co jsem se stal místopředsedou, jsem ztratil o tomto pojem. Nebylo to možné zvládat dál.“
Berbr přechází k obvinění z ovlivnění utkání ČFL(přehled zápasů najdete v ONLINE přenosu na začátku dnešního dne).
Popisuje, že komise rozhodčích pro amatérské soutěže nebyla samostatná jednotka. A na konci dospěje k tomu, že spadala do jeho gesce.
Berbr vysvětluje rozdíl mezi obsazováním ze strany profesionální komise rozhodčích (tedy první a druhá liga) a ze strany komise rozhodčích pro amatérské soutěže. „Je naprosto odlišný, což bohužel policie nebrala v potaz. Vysvětlím,“ říká. Uvádí, že velká komise nasazuje vždy po každém kole, malá nasazuje třeba na měsíc dopředu.
Berbr: „Vezmeme si skutečnou realitu. V okamžiku, kdy nasazujete sudí na profesionální soutěže na 24 utkání, měla KR Čechy nasazeno už 900 zápasů, každý týden 225 utkání. Na čtyřiadvacet utkání v profi fotbalu můžete reagovat každý týden, na 900 utkání však příchází daleko více problémů a změn, než na 24 utkání."
Dále pokračuje s vysvětlováním chodu asociace, tu nazývá třípatrovým domem s garáží, ta je v Berbrově chápání profesionální fotbal. A také poznamenal: „Byl jsem dvacet let aktivním rozhodčím, od okresu až po mezinárodní listinu. Měl jsem k nim nejblíž."
Berbr: „Funkce místopředsedy asociace zahrnuje neskutečné množství prací. Nedá se to vůbec popsat na papíře.“
Popisuje vztahy s obžalovanými:
Michla Káník: „Tři roky nic, žádný kontakt, nepsali jsme si, i dluh, který u mě měl, posílal po někom, nikoliv osobně."
Tomáš Grímm: „Byl můj podřízený, řešil se mnou věci, které považoval za důležité."
Nyní popisuje strukturu Fotbalové asociace ČR:
„Jde o největší seskupení lidí v ČR, je to největší firma, není to žádná státní instituce. Je sestavená z lidí, kteří mají své zaměstnání. Tento spolek řídí lidé volení.“
Vysvětluje, kdo v dotčené době patřil do nejužšího vedení FAČR. Aneb ti, kteří se scházeli každé pondělí na poradách. „Předseda Malík, místopředseda za Čechy Berbr, generální sekretář Pauly, finanční ředitel Kabelka, ředitel legislativního oddělení Lego, bezpečnostní šéf Platil.“
