Berbrova palba u soudu: Pomáhej všem pánbůh. Grímm doznal vinu
Ve čtvrtek vypovídal v soudním líčením s Romanem Berbrem a spol. bývalý rozhodčí Tomáš Grímm, jeden z hlavních obviněných. Už dřív se rozhodl spolupracovat a přistoupil na návrh dohody o trestu. Dnes podrobně popsal jednání s Romanem Rogozem i Berbrem, přiznal úplatky i podvod s fakturou. Na jeho výpověď Berbr reagoval. „Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm..." začal. Řeč zakončil třemi slovy: „Pomáhej všem pánbůh." Mluvil i Martin Svoboda přezdívaný Chřestýš. Dnešní jednání jsme na webu iSport.cz sledovali ONLINE, projděte si podrobně všechny výpovědi.
Některé věty se mu neposlouchaly lehce. Roman Berbr (68) nesnáší, když se mu někdo postaví. Přesně tohle udělal Tomáš Grímm (43). Bývalý sudí přiznal vinu v aféře kolem někdejšího místopředsedy FAČR. Během téměř čtyřhodinové výpovědi v síni plzeňského okresního soudu popsal, jak přebíral úplatky, chystal fiktivní faktury, jaký vliv měl Berbr na celé fotbalové hnutí. Hlavní obžalovaný na konci čtvrtečního jednání vše popřel. „Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm...,“ prohlásil razantně.
Zatímco předchozí výpovědi hrály do not hlavnímu obžalovanému, Grímm přiznal některé věci, kvůli kterým stojí Berbr před soudem. Už během vyšetřování se rokycanský podnikatel rozhodl přijmout status spolupracujícího obviněného. Pomohl tak rozkrýt případy podezřelých zápasů, kde se točily úplatky a dohodnuté výsledky, i machinace s fiktivními fakturami.
Berbr čekal až na samotný závěr čtvrtečního líčení, kdy vstal a na Grímma spustil rychlé otázky. Co mimo jiné zaznělo?
Berbr: Pamatuješ si mě jako rozhodčího? Jaký jsem byl? Výborný, dobrý, špatný?
Grímm: „Dobrý.“
B: Byla dobrá volba, když jsem skončil v lize a šel do odborné komise rozhodčích?
G: „Pro rozhodčí to byl určitě přínos.“
Poté ho soudce upozornil, že musí přejít do vykání.
Byli v Česku dobří rozhodčí? „Byli.“
Špatní? „Ano.“
Za jakého rozhodčího jsem vás považoval já? „Za dobrého.“
Je pravda, že jste nechtěl jezdit pískat na některé kluby? „Ano.“
Vetovaly vás některé kluby? „Ano.“
Semináře pro rozhodčí, kdo dělal přednášky a videa? „Roman Berbr.“
Kdo měl nejvíc zákulisních informací v českém fotbale? „Roman Berbr.“
Palbu otázek přerušil soudce Žák a tázal se: „Kam otázkami směřujete?“ „Abyste navnímal, že fotbal nefunguje černobíle,“ reagoval Berbr. Na samý závěr rozcupoval celou Grímmovu výpověď.
„Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm... Je na každém, jak to navnímal. Že se ta přehratá kazeta hodila policii, o tom žádná. Poté, co jsem dnes osobně slyšel od Grímma, nemohu přijmout variantu, že v procesu má osoba s největším počtem návrhů na tresty také největší výhodu. Na závěr řeknu jen tři slova - pomáhej všem pánbůh,“ narážel na to, že spolupracujícímu Grímmovi hrozí podmínka, zatímco Berbrovi navrhuje žalobce až sedmiletý trest ve vězení s ostrahou.
Grímm figuruje v šesti kauzách z jara 2019 a zimy 2020. Přiznal úplatky od Romana Rogoze, dalšího obviněného v té době pracujícího ve prospěch Vyšehradu. Šlo například o zápas ČFL Radotín – Dobrovice, Grímm od Rogoze přijal 20 000 korun. „Jelikož se Berbr znal s Rogozem, vnímal jsem to tak, že by bylo lepší, aby vyhrály Dobrovice,“ řekl sudí. Situace se opakovala v zápase Vyšehrad - Ústí nad Orlicí. Grímm tentokrát převzal od Rogoze 30 000. „Jednu část dostával rozhodčí, druhou delegát. Dvacet tisíc bylo výhradně pro mě,“ vyjádřil se Grímm.
Na stejný zápas dostal nabídku 200 000 korun od Záp, které naopak tlačily na úspěch Ústí, což nahlásil nadřízenému Berbrovi. „Byla to velká částka, chtěl jsem, aby o tom věděl, bylo na něm, jak s tím naloží. V žádném případě nechtěl, abych nabídku akceptoval,“ řekl. Nabídku od Rogoze už Berbrovi nezmínil. „Kdybych nabídku od něj nevzal, mimo jiné to znamenalo, že jsem přijal tu od Záp.“
Soudce zajímaly i faktury, které Grímm vytvořil pro Berbra spolu s dalším obviněným Michalem Káníkem za účelem fiktivního semináře a nákupu fotbalových pomůcek pro Plzeňský krajský fotbalový svaz. Za to inkasoval 50 000 a opět přiznal vinu.
Soud pokračuje v týdnu od 12. června, vypovídat by měl i další obviněný Roman Rogoz. Finální verdikt zazní od soudu nejspíš až na začátku nového roku.
Zprávy ze dne 19. října 2023
Soudce: „Kdy jste se dozvěděl o problémech, které by mohly v souvislosti s ovlivněním zápasů existovat?“
Malík: „Kolem rozhodčích vždy existují emoce a v rámci mediálního prostoru k vám tyhle věci doputují. Ale za dobu mého působení ve vedení FAČR se na mě nikdo nikdy neobrátil s konkrétním poznatkem.“
Malík je vyzván, aby popsal své působení ve fotbale v dotčené době, tedy v letech 2019 a 2020. Vysvětluje, že byl předsedou FAČR a ředitelem STES. „Co se týče Slavoje Vyšehrad, jsou to věci, které jsem neměl v gesci, stejně jako jsem neměl v gesci hospodaření Plzeňského KFS.“
Začíná výpověď svědka Martina Malíka, bývalého předsedy FAČR z dob nejsilnějších Berbrových časů.
Výslech Petra Fouska skončil. Nyní je přestávka do 12.00, vypovídat bude bývalý předseda Martin Malík.
Slovo si bere Roman Berbr.
„Dnes to na mě působilo, že padaly dotazy, které měly za účel mě pošpinit. Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. Nechápu, že Petr svolá mimořádný výkonný výbor, aby potvrdil trenéra ve funkci. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Ale řekl jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Sýkora: „Zvažoval FAČR, že by se pan Trpišovský stal trenérem národního mužstva?“
Fousek: „Ne, výkonný výbor to z principu zavrhnul. Nechtěli jsme angažovat člověka, který je vázaný v klubu.“
Sýkora: „Komunikovalo se o otázce výměny trenéra s kluby?“
Fousek: „Ne. Diskutovalo se to ve výkonném výboru.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídá oklikou, až ho soudce vyzve, ať jasně odpoví. Fousek: „Ano.“
Sýkora: „Byla schůzka, kde byl pan Čupr?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Brabec?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Šádek?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Můžete popsat okolnosti, za kterých skončil pan Příhoda?“
Fousek: „Dal písemnou rezignaci.“
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Fousek zmiňuje výjimečná angažmá tří polských rozhodčí v nedávné době. „Jsem nepřítelem takových angažmá.“
Sýkoru zajímá, zda asociace s kluby konzultuje složení komise rozhodčích.
Fousek: „Ano.“
Sýkora klade řadu otázek, jimiž patrně směřuje k tomu, že skládání komise rozhodčích je vedle formálně nastavených pravidel také věcí neformálních debat, především se silnými kluby jako Sparta a Slavia.
Fousek to potvrzuje, ovšem nikoli tak, že by docházelo ke speciálním schůzkám, spíš se jedná o rozhovory při setkáních na ligových utkáních.
Ptá se Michal Sýkora, obhájce Romana Berbra. Chce vysvětlit, co to je Ligová fotbalová asociace. Fousek obecně vysvětluje. Sýkora se ptá, zda ligové kluby, které se účastní valné hromady, mají všechny stejný hlas a vliv. „Formálně mají všechny jeden hlas. Ale Sparta a Slavia mají větší vliv.“
Sýkora se ptá, zda se se Spartou a Slavií před volbami sešel. „Samozřejmě.“
Své otázky položil také státní zástupce Jan Scholle. Zajímal se o pravomoce členů výkonného výboru a Fouskovo angažmá v UEFA či FIFA.
Soudce: „Váš vztah k panu Berbrovi?“
Fousek: „Do roku 2017 korektní, potom silně protikladný.“
Fousek vypráví o silném vlivu Romana Berbra na fotbalové hnutí a jeho schopnosti ovlivňovat valné hromady.
Soudce: „Jak byste historicky zařadil vliv pana Berbra? Odkdy byl tak silný, aby mohl ovlivňovat výsledky voleb?“
Fousek odhaduje, že řeč je přibližně o roku 2013.
Soudce: „Čemu přisuzujete, že kluby, které nějak volily do roku 2017, se rozhodly v roce 2021 jinak?“ Fouskovi nebylo dobře rozumět, ale změnu vysvětloval novými, demokratičtějšími poměry.
Soudce: „Za vašeho působení (do roku 2017) vznikly nějaké pochybnosti o regulérnosti řízení fotbalu? Neptám se na prokázání, ale na podezření.“
Fousek: „Existovala.“
Soudce: „Jak se řešila?“
Fousek: „Řešila je komise rozhodčích, případně asociace.“
Soudce: „Vybavíte si konkrétní?“
Fousek: „Žádný si teď nevybavím.“
Soudce: „Jaké byly vztahy mezi předsedou Peltou a Romanem Berbrem?“
Fousek: „Oba byli silnými představiteli fotbalu. Vztahy byly někdy přátelské, někdy napjaté.“
Soudce: „Existovala nevole v hnutí s takovým způsobem rozhodování?“
Fousek: „Existovala. Akce vyvolává reakci a ne každému se dominantní rozhodování líbí.“
Soudce naráží na úterní výkonný výbor, který rozhodoval o trenéru Šilhavém. „Vzpomněl jsem si na to, že podle médií měl kdysi trenéra Jarolíma odvolat už cestou v letadle sám Berbr. Máte o tom nějaké informace?“ ptá se Fouska.
„Ano, z médií mám. Taková věc je ovšem v kompetenci výkonného výboru.“
Soudce na to reaguje. „Jak se stavělo fotbalové hnutí k tomu, že o takových věcech rozhodoval Berbr sám? Nejde jen o Jarolíma, obecně mi jde o zásadní rozhodnutí, které někdo, nejenom Berbr, udělal sám.“
Fousek: „Nemůžu posoudit. Je možné, že to zpětně odsouhlasil výkonný výbor.“
Soudce se marně snaží o Fouskovu odpověď na otázku, jak v takových situacích reagovalo hnutí.
