Dva koncerty, na úterý a středu, si v Praze naplánovala slavná heavymetalová kapela Iron Maiden. A mezi nimi si – nadneseně řečeno – střihla ještě jeden, ovšem nikoli v O2 areně, ale na „jedničce“ v Edenu. Na souboj pěkně klasicky dvakrát pětačtyřicet minut vyzvala tým fotbalových legend a umělců v čele s Vladimírem Šmicerem a Patrikem Bergerem, v jejím mužstvu se stejně jako na pódiu blýskl kapelník Steve Harris. K výhře 10:6 přispěl parádním gólem, k němuž mu asistencí pomohl vypůjčený exkluzivní host…
Odehrál nespočet zápasů, v Edenu to dobře zná, ale před polednem tam z Dolních Chaber vyrazil za utkáním, do něhož ještě nenastoupil. S britským kolosem jménem Iron Maiden po turné kočuje hned několik fanoušků fotbalu, kteří si ho v dějištích koncertů taky rádi zahrají. V čele s Harrisem. A tak spolu se zvukaři, bedňáky i dalšími lidmi ze svého heavymetalového „cirkusu“ vyběhl i na trávník vedle hlavního stadionu v Edenu. Jako o protivníka požádali o tým, kde by se ideálně objevily tváře známé z Premier League.
„Dva kluci říkali, že jsou celoživotní fanoušci Liverpoolu, pak jsme se fotili, bylo to fajn. Berou to vážně, dokonce vozí dvě sady dresů, pod štulpnami měli chrániče,“ říká Šmicer, který stejně jako Berger svou účastí splnil poptávku. Byť se netají tím, že má jiné hudební preference. „Trošku je znám, vím, že jsou superúspěšní, ale není to můj šálek kávy,“ přiznává. Do červenobílých dresů se oblékli třeba i Pavel Kuka či slávistický sportovní ředitel Jiří Bílek, které doplnili zpěváci Matěj Ruppert a Dan Bárta nebo herec Jakub Prachař. „Bylo nás asi pětadvacet,“ napočítal Šmicer. Soupeři při tom přenechali kanonýra Tomáše Necida a Karla Poborského, jenž ve Slavii strávil sezonu, ale později byl kapitánem Sparty. „Proto nemohl hrát za nás,“ směje se Šmicer.
A právě Necid s Poborským Iron Maiden vydatně pomohli. „Necka nám nasázel asi čtyři góly, dali jsme jim dobrou posilu,“ povídá Šmicer. „Nevím, proč si to nenechá na ligu,“ dobírá si bývalého slávistického útočníka, aktuálně ve službách Bohemians. Poborský zase přihrál na trefu basákovi a šéfovi skupiny Harrisovi. Když asistuje takové eso, to jde samo, ne? „Pozor, musím ho pochválit, dal docela pěkný gól. Dostal přihrávku od Poboráka, převzal si balon, hodil si ho na levou a zatočil to na zadní tyč,“ popisuje uznale akci Šmicer.
Sám na rozdíl od Bergera neskóroval. „Drželi jsme se vzadu. Ale oni bránili odpovědně, prožívali to. Brali to poctivě,“ říká. Utkání také nakonec skončilo po remízovém poločase vítězstvím FC Iron Maiden 10:6. „O výsledek tolik nešlo, hlavně že se nikomu nic nestalo. Taky jsme pravidelně střídali, kdybychom chtěli vyhrát, byli bychom s Patrikem a dalšími na hřišti pořád. Byl to zápas v přátelském duchu, bavilo mě to, po dlouhé době jsem si zahrál v Edenu,“ pochvaluje si Šmicer. Výtěžek celé akce navíc poputuje na dobrou věc. „Bylo to zajímavé. Na to, že měli po jednom koncertu a čekal je druhý… Klobouk dolů,“ vysekne ještě poklonu neobyčejnému soupeři.
Snad to Iron Maiden stejně uhrají i večer...
