Dva roky velel českému fotbalu, v půlce mandátu odešel v červnu 2011 trénovat do Arábie. Věc, kterou mu hodně lidí zazlívalo a některé to nepustilo dosud. Možná i to bylo důvodem, proč Ivan Hašek čekal na svou šanci u národního týmu tak dlouho.
„Nevím, jestli to tak bylo. Ale za dva roky svazové práce se nestydím. Naopak. Jsem pyšný, udělali jsme dobré věci. Když média napsala, že jsem nevyřešil Bohemku a nevymýtil korupci… Případ Bohemky se později nakonec vyřešil. Svaz to stálo nějaké peníze, proběhly soudy, bylo to fakt složité. Ale nechci se k tomu vracet. Mám čisté svědomí, že jsem dva roky pracoval pro dobro našeho fotbalu. Hotovo. Konec. A už se k tomu nehodlám vracet,“ říká.
Výkonný výbor ho nakonec zvolil na reprezentační lavičku poměrem 11:0. „Bylo to pro mě důležité. Kdyby se to tam mlelo a nastal problém, tak jsem byl rozhodnutý říct: Mějte se fajn. Jdu dělat práci jinam. Nakonec jsem podporu získal, čehož si vážím.“
Funkcionářskou kariéru už prý uzavřel. „Jsem rád, že jsem si to mohl vyzkoušet. Už do toho nikdy nepůjdu. Jako funkcionář už ne. Je to zkušenost. Velká zkušenost. Jsem trenér. Tak i s fotbalem skončím.“
Odchodem do Arábie svým způsobem úplně otevřel dveře Romanu Berbrovi, který byl na následující valné hromadě poprvé zvolen do výkonného výboru. „On by kandidoval stejně. I proto jsem odcházel,“ vysvětluje nyní, byť po své rezignaci tvrdil, že odchod po dvou letech měl v plánu od samého začátku.
Probíhající soud s bývalým vládcem českého fotbalu sleduje a trochu se diví. „Všechno se hodí na jednoho člověka... Předtím to byl Ivan Horník, teď je to Berbr. Nepřipadá mi to férový.“
Zastává se ho tedy? „Ne, nezastávám. Jen mi nepřijde férové, že všechno odnese jeden člověk. Vždyť byl zvolen 98 procenty delegátů.“
