Peltovi se ulevilo: Šance na úspěch se výrazně zvýšila. Satisfakce? Zatím ne
Viditelně se mu ulevilo, bylo to znát už v soudní síni. Miroslav Pelta cítí, že slova vrchního soudce mu dala naději, že do vězení nakonec nepůjde. Odvolací senát dnes vyhověl odvolání Pelty a někdejší náměstkyně ministerstva školství Simony Kratochvílové a vrátil případ zmanipulování sportovních dotací k dalšímu, už třetímu projednání (více čtěte ZDE>>>). „Nic není u konce,“ reagoval Pelta mezi novináři.
Jak hodnotíte výsledek?
„Samozřejmě jsem rád. Vrchní soud nepotvrdil odsuzující verdikt městského soudu, a tam, kde jsem nebyl odsouzen, potvrdil oprávněnost našeho zproštění. Počkáme si teď na písemné vyhotovení rozsudku a budeme se připravovat na další kolo jednání na městském soudu.“
Proces, od vašeho zatčení až k dnešnímu dni, trvá sedm let a jeden měsíc a bude pokračovat. Jaké to je?
„Tento soud byl poslední instancí, takže jsem před dnešním verdiktem cítil velké napětí. Kdybych byl pravomocně odsouzen, tak se mi významně změní celý život, osobní i profesní. Tím, že vše trvá přes sedm let, tak odhaduju, že pokračování není o měsících, ale bude trvat minimálně rok, dva.“
I tak, je to teď něco jako satisfakce?
„Slovo satisfakce bych zatím nepoužíval, nic není u konce. Jsme ve fázi, kdy nám městský soud dvakrát dal nepodmíněný trest, dvakrát ho nadřízená instance, tedy vrchní soud, zrušil. Ale samozřejmě, když jsem poslouchal odůvodnění předsedy senátu, tak si myslím, že naše šance, abychom proces zvládli a byli úspěšní, se výrazně zvýšila.“
Pomohl k tomu také středeční znalecký posudek?
„Jak jsem poslouchal předsedu senátu, se závěry posudku se ztotožnil. Pan profesor Smejkal, který ho vypracoval, dokázal senát přesvědčit. Dokázal se vypořádat i s otázkami, které mu pokládal státní zástupce. Takže asi pomohl.“
Zprávy ze dne 3. září 2024
Pokud jde o důkaz profesora Smejkala, který prohlásil, že 18 žalovaných dotací bylo podhodnocených, Cihlářová tvrdí: „Soud se domnívá, že nelze tyto výsledky hodnotit tak, že přes ně nejede vlak. Žádostí bylo na ministerstvo doručeno 1200. Znalec neprovedl formální kontrolu, pouze věcné hodnocení. Soud považuje toto za nedostatečné.“
Soudkyně Cihlářová se stále vypořádává s námitkami Vrchního soudu, Miroslav Pelta si s klidným pohledem projíždí telefon, nevypadá, že by ho verdikt nějak výrazně překvapil.
Soudkyně zmiňuje, že někteří svědkové odmítli vypovídat z obavy z vlastního trestního stíhání nebo trpěli téměř naprostou ztrátou paměti, což o něčem také vypovídá.
Soudkyně argumentuje na jednu z námitek Odvolacího soudu: „Jediný prostorový odposlech byl v bytě na Senovážném náměstí.“ (kde se scházeli Pelta s Kratochvílovou).
Soudkyně se nyní v detailu vypořádává s jednotlivými námitkami Vrchního soudu. Ve zkratce: vysvětluje, proč si soud stojí za svými verdikty.
