FOTOGALERIE - Má Zlatý míč France Footballu pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Vyhrál PVP i evropský Superpohár. S reprezentací vybojoval stříbro na mistrovství Evropy. Čtyřikrát triumfoval v italské lize.
A teď si Pavel Nedvěd může připsat do sbírky úspěchů i vítězství v anketě deníku Sport o Nejlepšího fotbalistu české historie.
Triumfu v anketě, v níž hlasovala padesátka osobností českého fotbalu, se Nedvěd, už čtrnáct dní bývalý záložník Juventusu, hodně divil. „Já jsem to fakt vyhrál? Tak to je obrovská pocta,“ řekla zanedlouho sedmatřicetiletá hvězda světového kalibru v rozhovoru pro Sport.
Je pro vás velkým překvapením, že jste přeskočil i takové legendy, jakými jsou Josef Masopust a Josef Bican?
„Velké, velké.
| Pavel Nedvěd |
narozen: 30. srpna 1972 kariéra: Dukla (1991-1992), Sparta (1992-1996), Lazio (1996-2001), Juventus (2001-2009), reprezentace (1994-2006) ligová bilance: 500 zápasů, 99 gólů reprezentační bilance: 91 zápasů (2. nejvyšší počet), 18 gólů úspěchy: - stříbro na EURO 1996, - bronz na EURO 2004, - 3x mistr Československa/Česka 1993, 1994, 1995, - 3x mistr Itálie 2000, 2002, 2003, - vítěz PVP 1999, - Zlatý míč France Footballu 2003, - 3x Fotbalista roku 2000, 2003, 2004, - 5x Zlatý míč ČR 1998, 2000, 2001, 2003, 2004, - slavný moment: zisk Zlatého míče France Footballu Čísla z ankety * získal 206 bodů * mezi svou nejlepší pětici ho zařadilo všech 50 hlasujících * na první místo ho zařadilo dvacet šest expertů, jedenáctkrát byl druhý, osmkrát třetí, třikrát čtvrtý a dvakrát pátý * nejčastější důvod hlasu: dlouholetá hvězda Serie A, držitel Zlatého míče |
Čím si myslíte, že jste si vysloužil místo nad těmito velikány?
„Absolutně nevím. Já považuji tyhle hráče za legendy, které znají nejen lidé u nás, ale po celém světě.“
Lidé však i vás už považují za legendu. Dokonce za největší v Česku, soudě podle hlasování...
„Já si prostě tohle ještě neuvědomuji. Vždyť jsem skončil s fotbalem před dvěma týdny. Je to na mě všechno strašně brzy. Beru to prostě tak, že jsem dal fotbalu všechno. A když to někdo zpětně hodnotí pozitivně, tak mě to moc hřeje na srdci a hodně mě to těší. To je jediné, co k tomu teď můžu říct.“
Kdo by u vás vyhrál?
„To se těžko hodnotí. Hrál jsem se spoustou skvělých hráčů, o spoustě dalších skvělých hráčů jsem toho hodně slyšel. Ale u mě je číslo jedna pan Masopust. Společně s panem Bicanem to jsou velké legendy našeho fotbalu, kterých si nesmírně vážím. I když vlastně o nich vím už jen z doslechu a z knížek, které jsem o nich četl.“
Jaké knížky jste o nich přečetl?
„U pana Bicana to byla kniha Pět tisíc gólů. Přesný název knížky o panu Masopustovi si už nepamatuji. Rozhodně jsem ji jako kluk taky přelouskal. Obě knížky se mi moc líbily. Přečetl jsem je jedním dechem.“
Pamatujete si z nich ještě něco?
„Z Bicana si pamatuji úryvek o tom, jak si vybíral kopačky. Protože si vzal asi o metr větší, než si zrovna jeho noha žádala. Aby mu vydržely dlouho. To mi utkvělo v hlavě.“
A z knihy o Masopustovi?
„Pasáž o tom, jak hodně trénoval a nic neošidil. A taky pasáž o tom, že hodně jedl. Na to si dodnes dobře vzpomínám. Byl to výborný fotbalista, ale i výborný jedlík.“
Na čem si nejvíc pochutnal?
„Na všem. Aspoň to tak psal. Jedl všechno. A spořádal toho požehnaně. Naložil si plný talíř a nic na něm pak nezbylo. Na druhou stranu to pro něj neznamenalo žádný problém, protože hodně trénoval, hodně běhal, takže kalorie zase rychle spálil.“
Viděl jste někdy Masopusta prostřednictvím archivním televizních záběrů v akci?
„Viděl. Sice moc záběrů nebylo, ale něco se našlo. A jsem za to moc vděčný. Já mám totiž tyhle staré záběry hodně rád. Jak se dřív hrál fotbal, to mě vždycky zajímalo. Kdykoli něco takového běželo v televizi, okamžitě jsem seděl před bednou.
| Top ten nejlepších fotbalistů české historie |
| 1. Pavel NEDVĚD 206 bodů 2. Josef MASOPUST 194 bodů 3. Josef BICAN 145 bodů 4. Ivo VIKTOR 53 bodů 5. Antonín PANENKA 40 bodů 6. Tomáš ROSICKÝ 24 bodů 7. Petr ČECH 23 bodů 8. František PLÁNIČKA 15 bodů 9. Karel POBORSKÝ 12 bodů 10. Jan KOLLER 8 bodů |
Takže fotbalový historik Nedvěd?
„To zas ne. Ale víte, že já jsem viděl i Rudlu Kučeru (mimořádný útočník Dukly Praha v Masopustově éře, který však musel kvůli poranění hlavy předčasně ukončit kariéru)?“
To jsem netušil.
„To byl výborný fotbalista. Akorát neměl štěstí.“
Co vám imponovalo na Masopustovi?
„Jeho komplexnost. On uměl naprosto všechno. Měl přihrávku, výbornou techniku, výborný fyzický fond. Jestliže v té době vyhrál Zlatý míč France Footballu, tak to hovoří za všechno. To byl fantastický úspěch! Když si uvědomíte, v jaké konkurenci ho tehdy pan Masopust získal, tak nezbývá než smeknout klobouk hluboko dolů. Vždyť tenkrát hráli Eusebio a podobná esa. Proto opakuji: Jeho Zlatý míč je něco neskutečného!“
Ale vy ho vlastníte také. Mluvili jste spolu o tom, jestli ho bylo těžší získat v jeho, nebo ve vaší éře?
„Ne. O tomhle jsme se nikdy nebavili. Samozřejmě jsme se potkali na různých akcích, ale nikdy jsme neměli možnost si pořádně spolu sednout a pokecat si o fotbale. Přitom já bych o to moc stál. Jeho názory by byly určitě velice zajímavé.“
Vaše Zlaté míče se liší i rozměrově. Zatímco vy jste v Paříži dostal velkou kouli, on mnohem menší...
„Taky mě to překvapilo. Společně jsme naše míče ukazovali na Spartě. A ten Masopustův byl opravdu maličký. Ale na velikosti trofeje nezáleží. Hlavní je, že on je velikánem našeho i světového fotbalu. Nesmírně si ho vážím.“
Nesymbolizuje onen rozdíl odlišné časy, ve kterých jste hráli? Za Masopusta se ve světě fotbalu ještě netočily takové peníze jako dnes.
„Možná jo.“
