Měl před sebou krásnou budoucnost. Bývalý fotbalový reprezentant do 21 let Petr Mikolanda (24) hrál za Žižkov a Mladou Boleslav. Dokonce měl smlouvu ve West Hamu. Jenže před dvěma lety s ním život krutě zamával. Selhaly mu ledviny – vypovídají službu a on čeká na transplantaci.
S vrcholovým fotbalem se musel okamžitě rozloučit. Ze dne na den musel před dvěma lety skončit s fotbalem. „Bylo to 28. května 2007, v dresu Mladé Boleslavi po zápase s Libercem. Otekly mi kotníky a odvezli mě k doktorovi. Od té doby se mi život obrátil úplně naruby,“ vzpomíná Petr Mikolanda.
Dialýzu neboli vyčištění krve si musí dělat každý večer. „Kdybych si ji neudělal dvě noci po sobě, tak bych umřel,“ popisuje krutou realitu fotbalista. S tím je spojena i změna životosprávy. Jiný je jídelníček a musí být včas doma.
„Když ráno někam brzo vstávám, tak musím být včas napojený,“ vysvětluje. Ani cestování není bez komplikací. „Třeba když jsem se jel podívat na týden do West Hamu, sbalil jsem si ten svůj kufřík a sedm krabic balení s roztokem mi museli přivézt rovnou na hotel,“ přidává historku.
Dva roky »běhal« po vyšetřeních a nyní čeká na transplantaci ledviny. S novou by se totiž možná mohl aktivně vrátit k fotbalu. „Je to ale padesát na padesát. I když... Taky bych se měl ubírat jinou cestou, než se jen stále vracet k fotbalu,“ říká. U něj vydržel v trochu jiné pozici. Udělal si trenérské áčko a pracuje s mládeží Viktorie Žižkov.
„Trénuji tam několik týmů. Když to dovolí zdravotní stav, jsem tam někdy i osm hodin denně. Fotbal miluju a tohle je to nejlepší, co můžu dělat,“ tvrdí Mikolanda. „Za dva roky bych si chtěl udělat profi licenci.“
| Beru 25 prášků denně Když mluví o starostech, které si Petr Mikolanda »užil« se svým zdravotním stavem, na tváři má dokonce i úsměv. Skleslý pohled nebo poraženeckou náladu od něj nečekejte. Vypadá jako zdravý člověk. I když o dialýze ví své... „Můžu to popsat, ale kdo to neprožil, neví o co jde,“ tvrdí. Jak se projevuje vaše nemoc? „Často se mi stane, že ráno vstanu a neposlouchají mě ruce, nohy a zvracím.“ Provádíte si dialýzu. Jak to probíhá? „Dělám ji každý večer, když jdu spát. Na osm až devět a půl hodiny se pomocí hadičky připojím na speciální přístroj. K němu se napojí ještě krabice s roztokem, který mi čistí krev. Za noc mnou proteče skoro sedmnáct litrů!“ Jak to všechno funguje? „Jednoduše řečeno se do mě několikrát za noc napustí roztok, krev se vyčistí a roztok se vypustí. Je to i slyšet. Něco jako když teče voda.“ Budí vás to? „Teď už ne. Ale někdy se několikrát za noc probudím, když si přilehnu hadičku. To pak začne přístroj pípat.“ Ten roztok máte stále doma? „Jsou to takové vaky. Mám je v ložnici. Je tam jen postel a ty vaky. Vozí mi to jednou za měsíc.“ Kolik stojí dialýza? „Ten přístroj stojí čtvrt milionu. A vaky s roztokem měsíčně v řádu statisíců. Ještě že existuje zdravotní pojišťovna.“ Berete nějaké léky? „Třikrát denně. Dohromady pětadvacet prášků za den. Některé po jídle, některé před jídlem. Už to mám nacvičené. Zrovna včera jsem si připravoval hromádky na celý týden dopředu.“ |
