Mokrý: Český fotbal a katastrofa? To ne

Rozhodně ne všichni. A vsadím se, že už vůbec nenajdete člověka, který by ho za jeho práci chválil.

V sobotu Pavel Mokrý svůj předsednický úřad složí. „Nemyslím si ale, že by můj nástupce dostal po mně fotbal v nějakém katastrofálním stavu. Špatný je jen mediální obraz,“ míní funkcionář, který v rozhovoru pro Sport nevyloučil, že vstoupí do služeb klubu 1. FC Brno.

Předsednickou kancelář na Strahově záhy opustíte. Jak hodnotíte necelé čtyři roky, které jste v ní strávil?
„Mám v hlavě pocity všeho druhu. V něčem byla naše práce úspěšná, jinde průměrná, někdy problematická. Pro mě je ale podstatné, abych měl ze své činnosti čisté svědomí před fotbalem jako takovým. A ten pocit jsem získal.“

Nicméně způsob, jakým byl fotbal za vaší vlády řízen, vnímá odborná i laická veřejnost jako katastrofu. Kritické poznámky vůči fotbalu vyslal i prezident Klaus. Jakou na to máte odpověď?
„Nemohu s tímto názorem souhlasit. Já si totiž rozhodně nemyslím, že fotbal je nejhorší organizací ve státě, jak ho vykreslují média. Mám přes ČSTV kontakty a informace i z jiných sportů. A v porovnání s řadou z nich je na tom fotbal po sportovní i ekonomické stránce přímo skvěle. Nicméně v médiích mu byla nasazena tahle čapka, která ho svým způsobem diskvalifi kuje. A my si za to můžeme svým způsobem sami... Nicméně ten, kdo přijde po mně, určitě nepřevezme fotbal v nijak katastrofálním stavu. Určitě bude muset pracovat na zlepšení obrazu fotbalu ve společnosti. Mně nepomohl můj slabý mandát. Víte, jak to vzniklo. Tři valné hromady... Nechal jsem se tenkrát přesvědčit, že je potřeba to ustát.“

Za předsedu tenkrát sice zvolili vás, nicméně do pozice lídra svazu se obsadil Vlastimil Košťál. Byla to součást vaší dohody, nebo máte pocit, že český místopředseda mantinely překračoval?
„Naše dohoda spočívala pouze v tom, že on chtěl pokračovat jako manažer nároďáku a starat se o Národní stadion. Ostatní věci mu byly spíš přiřknuty. I vzhledem k tomu, že on byl jaksi mediálně chtivý, jemu to dělalo dobře, takže se do té role pasoval. Já jsem zvyklý spíš práci vykonávat a nepotřebuju to všem permanentně oznamovat.“

Neměla by ovšem do výbavy předsedy fotbalového svazu, největšího spolku v zemi, patřit i schopnost mediálně zaujmout a prezentovat pozitivně sport, jemuž v této zemi šéfuje?
„Tak každý máme nějakou povahu, cosi bytostného... A to moje já mi velí spíš pracovat než dělat pořád nějaké rozhovory.“

Vy jste ale působil až dojmem, že se médií přímo straníte, skoro bych až řekl, že se před nimi schováváte. Odmítal jste i pozvání do televizních besed, místo sebe jste do nich posílal své spolupracovníky. Svého času jste nechodil ani na zasedání výkonného výboru! Nebylo té plachosti na funkci předsedy ČMFS až příliš?
„Nemyslím si, že to bylo tak, jak říkáte. Na zasedáních výkonného výboru jsem scházel asi jen čtyřikrát. Buď jsem byl v zahraničí, nebo nemocný. Jiný důvod absence nebyl. Absolvoval jsem i řadu televizních vystoupení a rozhovorů. Ale je potřeba také někdy pracovat.“

A neměla by součástí té práce předsedy být právě i dobrá mediální prezentace svazu?
„Je pravda, že v médiích častěji vystupovali místopředsedové. Možná i tohle pak vykreslilo ten obraz, o kterém se bavíme. Ale já jsem samozřejmě reprezentoval tam, kde bylo třeba. Ne na prvních stránkách novin, ale třeba na ministerstvech, na FIFA a UEFA, v jednáních s obchodními partnery a podobně.“

Veřejnost vnímá fotbal zejména přes výsledky reprezentačního A-týmu. A s ním to teď vypadá špatně...
„Ano, momentálně jsou tam určité problémy, je potřeba tým trošku zkonsolidovat. Ale musíme si uvědomit, že země jako my nemůže být pořád nahoře v Top 10. Na to tady nejsou podmínky lidské ani ekonomické, takže to probíhá v určitých sinusovkách. A to je dané, předseda svazu, ať už je, jaký chce, tohle zcela zásadně ovlivnit nemůže. Ale myslím, že za naše období se rozhodně nemusíme stydět. Postoupili jsme na světový i evropský šampionát. I když ze skupin už se to pak dál nepovedlo.“

Nedovedl reprezentaci do nynější temnoty způsob, jakým jste po rozlučce s Karlem Brücknerem vybírali reprezentačního kouče?
„Na stole tenkrát zůstala dvě jména. A pak už je každá rada drahá, jestli zvolit A, nebo B.“

Nicméně řada patrně lepších jmen se na ten stůl vůbec nedostala. Nebyl právě v tom hlavní problém?
„Ten model byl tenkrát tak nastavený... Přiznávám, že ho při zpětném pohledu nepovažuji za právě povedený.“

Nejenže se tehdy na hledání nového kouče nepodíleli odborníci, ale dokonce ani vy jako předseda ČMFS. Všechno měl v rukou manažer Košťál. Nebyl i v této asymetrii, kdy hlava svazu neměla přímý dosah na národní tým, kámen úrazu?
„I tahle úvaha se nabízí. Vím, že i v jiných svazech to funguje podobně, ale... Učinili jsme prostě tehdy s panem Košťálem dohodu, že se vzdá kandidatury, ale že bude naplněna jeho podmínka spočívající v jeho dalším působení u reprezentace. Ta dohoda nebyla písemná, ale dali jsme si na to ruku. Já jsem souhlasil. Měli jsme za sebou úžasné tažení na turnaji v Portugalsku, spojení Košťál – Brückner fungovalo. Tak jsem si pro sebe řekl: pokud něco funguje, nebudu do toho zasahovat.“

Český fotbal se za vaší éry poprvé ve své novodobé historii dostal na dvě velké akce za sebou. Přišly obrovské peníze z FIFA a UEFA, potažmo od sponzorů. Nicméně všechno svědčí o tom, že svazová kasa je prázdná. Kam se ty peníze poděly?
„Takhle se to říct nedá. Ty peníze se neztratily, nevypařily se, nikdo je neukradl. Používaly se na zajišťování rozpočtu, na široký záběr činností: počínaje áčkem, konče plážovým fotbalem. Rozpočty na roky 2009 i 2010 jsou zajištěné. Určitě to není tak, že by v pokladně žádné peníze nebyly.“

Vraťme se k vaší osobě. Proč jste se rozhodl už dále nekandidovat?
„Ztratil jsem motivaci. Nehodnotily se výsledky a odvedená práce, ale mediální výstupy neúspěšných. Navíc někteří lidé měli neustálou potřebu ve svazu politikařit. Jsem zvyklý pracovat v přijatelnější atmosféře, kde mám kolem sebe lidi táhnoucí za jeden provaz. Místo toho jsem minimálně polovinu času musel trávit odrážením hloupých a zavádějících útoků, vytvářením koalic a podobně. Ale i předseda UEFA Michel Platini mi říkal: Nedělej si z toho těžkou hlavu, nejsi v tom sám: jeden čas to bylo obdobné i v Německu. A v Itálii jsou tyhle věci na denním pořádku.“

Vaše strahovská mise končí, co plánujete nyní?
„Nějaké nabídky mám, z fotbalového prostředí i odjinud. Teď to neřeším, chci se rozhodnout s čistou hlavou, až po valné hromadě.“

Existuje spekulace, že byste měl vstoupit do služeb ligového klubu 1. FC Brno. Budete ji vyvracet?
(úsměv) „Nebudu nic vyvracet ani potvrzovat.“