Mensator o kladenské kostce: Díky ní je větší řád i na střídačce
Před Vánoci měl spolu s kapitánem Václavem Skuhravým nezaviněnou autonehodu, z níž naštěstí vyvázli bez zranění. Teď už je kladenský gólman Lukáš Mensator zpět v plné síle, ve včerejším šlágru WSM ligy pomohl Rytířům k vítězství 3:0 nad českobudějovickým Motorem. „Byla to pro nás skvělá příprava pro play off,“ tvrdil brankář, jenž si rovněž pochvaloval novou multimediální kostku, na jejíž koupi se podílel přímo majitel Jaromír Jágr.
Výhra, potvrzené první místo v tabulce, výborná atmosféra. Kladnu se nejsledovanější zápas kola povedl. „Jsme rádi, že jsme Budějovice porazili, předtím jsme s nimi několikrát prohráli,“ vykládala kladenská opora v brance.
Potěší i nula, že? Předtím jste jako tým vyhrávali, ale inkasovali jste spoustu gólů.
„Přesně tak. Je až neuvěřitelné, kolik jich dáváme, ale bohužel hrajeme tak, že věříme, že vyhrajeme třeba 5:4 nebo 6:4. Ono nám to vychází. Jenže to nejde pořád. Teď mi přišlo, že jsme do obrany odehráli nejzodpovědnější zápas za celou sezonu."
V play off bude defenziva přitom klíčová.
„S Vencou (Skuhravým) se o tom bavíme každý den v autě. Je fajn, že se nám daří v základní části, ale to vlastně nic neznamená. Všechno přijde až v únoru, v březnu, až tam se bude lámat chleba. A musíme formu načasovat, aby to klaplo potom."
Co říkáte na novou kostku?
„Celkově šel zimák nahoru, myslím si, že někdo, kdo tady byl naposledy před pár lety, by to tady ani nepoznal. Uvnitř je to skvělé, pro diváky je nejdůležitější, aby se cítili dobře. A kostka tomu hodně pomůže. Kluci si chválili i to, že nemusejí postávat na střídačce, aby viděli na led, přitom si totiž překáželi. Teď se mohou v klidu podívat nahoru na kostku, na střídačce je větší řád. Vždycky se připraví jenom pětka, která jde na led, všechno je pohodlnější.“
Vedete sice první ligu, ale klub řeší sváry s městem. Jak moc to doléhá do kabiny?
„Jsem tady prvním rokem, takže do zákulisí vůbec nevidím. Ani noviny moc nesleduju, mám doma dost starostí s dětmi. Vím, že se o tom kluci v kabině baví, neříkám, že nevím, o co se jedná, ale v tomhle jsem nestranný. To není otázka pro mě.“
Jak moc vám pomáhá, že jste v týmu i se svým velkým kamarádem Václavem Skuhravým?
„Hrál jsem s ním devět let ve Varech. I potom, když jsem byl v Plzni, jsme byli v kontaktu, s rodinami jsme byli spolu na dovolené. Máme dlouhodobě dobrý vztah. Je fajn, že mě tady v Kladně nechává bydlet u sebe. Je to jednodušší.“
Oba dojíždíte z Varů, před Vánoci jste měli autonehodu. Museli jste si oddychnout, že jste oba vyvázli bez zranění.
„Nejdříve jsme si říkali, že jsme se podruhé narodili. Sami jsme nevěděli, co se stalo, nečekáte, že vás v půl osmé ráno trefí kolo od vozíka auta, které jelo proti nám. Naštěstí to mělo dobrý konec. Akorát mě trochu mrzelo, že se to mediálně nafouknulo, nebylo to tak horké. Ani jsem nejel záchrankou, odvezla mě na kontrolu žena, protože to bylo deset kilometrů od domova. Nakonec to zaplaťpánbůh dopadlo dobře. Ukázalo se, že volva jsou bezpečná auta.“
Možná vůbec ta nejbezpečnější.
„Asi jo. A to jsme ještě nejeli kdovíjak velkým autem. Měli jsme štěstí. V autě můžete předvídat, jak chcete, ale nikdy nevíte, co se může stát…“
