Byl u všeho podstatného, co jeho Magnitogorsku vyneslo vydřené vítězství 4:3 v prodloužení proti Lvu. Asistencí si pojistil první místo bodování KHL. Už jen proto měl Jan Kovář důvod ke spokojenosti. Už jen proto, že se na něj do Prahy vyrazila podívat spousta kamarádů z rodného Písku ve speciálních trikách. Za nimi pak 23letý útočník pospíchal uřícený z kabiny, promočenou košili zapnutou jen na dva knoflíky. Rozhovor vznikl za letu…
Domácí: 28:20. Azevedo, 32:51. Jaakola, 52:37. Vrána Hosté: 27:06. Zaripov, 51:49. Zaripov, 59:56. Timkin, 64:25. Lee Domácí: Vehanen (Lukáš) – Oystrick, Němec, Ševc, Mikuš, Jaakola, O'Byrne, Humphries – Novotný, Christensen, Klepiš – Ridderwall, Azevedo, Danielsson – Sekáč, Zackrisson, Thörnberg – Birner, Vrána, Řepík – Cingel Hosté: Košečkin (Ustinskij) – Ibragimov, Birjkukov, Lee, Těreščenko, Chabarov, Malenkich, Metljuk – Mozjakin, Kovář, Zaripov – Gulaš, Kazionov, Šenfeld – Potěchin, Hodgman, Timkin – O'Reilly, Malinovskij, Platonov – Grigorenko Karabanov, Odinš – Michejl, Šichanov 5270 diváků
Góly
Sestavy
Rozhodčí
Stadion
Návštěva
Gratulujeme k ocenění nejlepším hráčem zápasu.
„Já si to ale vůbec nezasloužil, hrál jsem špatně, dali mi to asi pro to, že jsem Čech. Tohle ode mě nebylo vůbec dobré utkání, nebudu se skrývat. Jsem rád, že jsme alespoň vyhráli.“
Šancí jste ale měl sám dost, už při akci, z níž vznikla vaše nahrávka, jste mohl zametat do prázdné branky…
„To se mi odrazilo od nohy, to byla spíš smůla… Promiňte, já si musím doběhnout pro ručník, to se nedá vydržet. (směje se a mizí na okamžik v kabině) Tak jsem tu. Mluvili jsme o zápase, ne? No, naštěstí jsme dokázali dát ten gól na samém konci a pak jsme dokázali využít přesilovku. Ještě, že tak.“
Podpořit vás vyrazila vedle rodiny a bývalých spoluhráčů z Plzně i skupina kamarádů z Písku. Všiml jste si jich?
„Jasně. Kluci byli vidět, vytvořili možná větší kotel, než měl Lev. (směje se) Ne, vážně, jsem moc rád, že tu byli a že mě podpořili.“
Kolik jste pro ně sháněl lístků?
„Dokázal jsem jich dostat asi čtyřicet, ale kdybych jich mohl mít sto, udám je všechny.“
Vnímal jste výjimečnost utkání KHL v Praze?
„To víte, že jo, s Milanem Gulašem jsme si říkali, jak je zvláštní být tady za Rusáky. Ale jakmile padne puk, je to zápas jako každý jiný. Spíš před ním si člověk přehrává, že jde o něco jiného. Ale jako svojí jsem poslouchal tu českou hymnu.“
Stále se držíte na špičce bodování KHL. Čemu to přičítáte?
„Hraju v první lajně, kde mám výtečné spoluhráče, body pak přicházejí s tím, že odpovědnost leží na nás a zatím nám to klape.“
Drsný kouč Mike Keenan vám stále vyhovuje?
„Jistě, je úplně v klidu, až jsme se divili. Určitě tomu pomáhá i fakt že se nám teď vede, máme dlouhou sérii výher, takže trenér nemá důvod nějak na nás tlačit, jako kdybychom prohrávali. Je znát, že všechno je takové uvolněnější, i když proti Lvu to tak nevypadalo, ale taky jsme to nakonec zvládli.“
Však vás taky Lev většinu času velmi dobře pokryl, souhlasíte?
„Jo jo, oni brání neuvěřitelně. (usměje se) Hráli opravdu výborně, to se musí nechat. Moc nám toho nedovolili. A už letím, sorry chlapi…“ (rychle odpoví na tři otázky na televizní kameru a utíká ven ze stadionu, v jedné ruce hokejky, v druhé tašku, za okamžik se ještě v poklusu vrací pro kufr, který zapomněl.)
