Lev Němec: Obrovské zklamání. My měli šance, oni dají gól z ničeho
Užíval si nejdelší zápas historie KHL. Jenže hokejový obránce Ondřej Němec ho se svým Lvem prohrál (3:4), takže smutnil. V čase 126:24 udeřil Doněck a srovnal sérii s Pražany na 1:1. Navzdory výsledku to byl pro fanoušky zážitek naprosto jedinečný, nikdy se v Česku nehrálo delší utkání.
Co vám blesklo hlavou ve chvíli, kdy padl rozhodující gól?
„Obrovské zklamání. Měli jsme v těch prodlouženích dobré šance, nepadlo nám to tam. A oni najednou dají gól víceméně z ničeho. V ten moment je to opravdu velké zklamání. Na druhou stranu, nic se neděje. Série je 1:1 a jedeme dál. Vítěz potřebuje čtyři vítězství.“
Jak jste zápas s postupem času prožíval?
„Nikdy jsem nic podobného nezažil. Jen před rokem druhé prodloužení s CSKA, třetí už bylo hodně. Pak v kabině padaly hlášky, že začínáme třetí zápas… Do budoucna určitě skvělá zkušenost, ale bezprostředně po utkání obrovské zklamání z výsledku.“
Jak to vypadalo o pauzách v kabině?
„Nálada byla skvělá. Nikdo se nemračil, padaly žertíky. Nikdo se nemohl mračit, všechno bylo v pořádku, bojovné odhodlání. Bohužel se stalo, co se stalo.“
Čím jste doplňovali energii?
„Byly tam nějaké špagety, kousek kuřete. Pak se klasicky jely energetické tyčinky a nápoje. Člověk musí doplňovat ty nejdůležitější živiny.“
Jaké pokyny vám dávali trenéři?
„Jediný pokyn byl, abychom hlídali jejich dlouhé nahrávky za obranu. Všichni jsme věřili, že budeme skórovat. Bohužel…“
Strávil jste na ledě 45 minut a 20 sekund čistého času. Odcházely vám síly?
„Postupně se to střídání upravovalo, aby se rozložila zátěž na více lidí. Člověk je ale napumpovaný, tohle hrajete třeba jednou za život. Jo, kdyby byla výhra. To by se ty síly vracely rychle. Teď jsem na nule.“
Očekáváte, že další den bude, co se únavy týče, ještě horší?
„Po takových výsledcích usínám hodně pozdě, teď se tipuji tak na šestou ranní. Takže to bude krušné. Naštěstí letíme do Bratislavy až ve dvě odpoledne.“
Ovlivní únava příští duel?
„Rozhodně to bude něco znamenat pro oba týmy. Protože to bylo opravdu dlouhé. Oni mají v nohách sedm zápasů ze čtvrtfinále konference, my jenom čtyři. To se také musí projevit.“
Co jste říkali na fanoušky, vydrželi vás povzbuzovat až do konce. Po půlnoci…
„Musím jim strašně poděkovat. V sedmé třetině tu bylo pořád hodně lidí, všichni fandili. Opravdu, obrovské díky.“
