Těžká ruská zima pomalu doléhá na brankáře Jakuba Kováře, ten si navíc nemůže udělat radost ani nějakými těmi body na konto Jekatěrinburgu. V pátek přišla prohra se Lvem 1:3, už pátá v řadě. „Trenér není zrovna psycholog a my teď hrát pod tlakem nějak nezvládáme,“ mrzí ho.
Domácí: 58:07. Lepistö Hosté: 03:10. Novotný, 42:59. Novotný, 58:36. Novotný Domácí: Kovář – Gusev, Trjamkin, Viklund, Lepistö, Antonov, Megalinsky, Postnikov, Žuravljov – Lewandowski, Golyšev, Krikunov – Lazarev, Černov, Maljkin – Děmagin, Simakov, Jemelejev – Stewart, Strelcov V., Strelcov A. Hosté: Vehanen – Ševc, Mäenpää, Oystrick, Němec, Jaakola, O'Byrne, Gragnani – Azevedo, Novotný, Ullström – Sekáč, Zackrisson, Thörnberg – Birner, Vrána, Řepík – Ridderwall, Cingel, Pacovský Bukin, Cherenkov – Matjuša, Palej 5570 diváků
Góly
Sestavy
Rozhodčí
Stadion
Návštěva
„Opravdu ještě žádný nedal? Výborně… Tak jsem alespoň pomohl reprezentaci a dostal ho do formy. To mě může těšit.“
Pro vás byly hodně smolné, že?
„Byl to obecně hodně těžký zápas a já měl i dost smůly. Při té první brance se mi tam odrazil puk na zadním mantinelu a bylo zle. Asi to vypadalo blbě. Ale víc by mě mrzelo, když by mi propadla nějaká střela, kterou jsem mohl mít.“
A při Novotného druhém zásahu?
„Tam jsme byli pod tlakem, ale získali puk pod kontrolu. Podíval jsem se nahoru na hodiny, potřeboval si trochu vydechnout. Nevím, jak o kotouč náš hráč přišel, ale najednou tam přiletěla střela. Vůbec nevím odkud, ale bylo po zápase, tahle rána rozhodla.“
Byla to pro vás pátá prohra v řadě. Před reprezentační pauzou se vám přitom dařilo, co se s mužstvem stalo?
„Bohužel se něco změnilo. A není to jenom o hře a o výsledcích. Celkově mám v kabině pocit, že je něco špatně. Buď jsme se trochu uspokojili, a nebo se naopak začali bát. Je to hrozně ustrašené. Soupeř to na nás pozná a přehraje nás v suchém triku.“
Dostáváte se tím i pod tlak vedení?
„Trenér dělá dusno celou dobu, tady nejsou moc psychologové. Když se prohrává, tak se prostě řve. Možná i tohle kluky sráží. Asi by potřebovali občas i trochu podržet, povzbudit. Místo tohle jsme neustále pod tlakem. A to teď nějak nezvládáme.“
Na druhou stranu fanoušci vám tleskali i po prohře. Je to obvyklé?
„Co jsem objel ruské stadiony, tak tady je to nejlepší. Proti Lvu na nás párkrát pískli při naší přesilovce, ale to bylo snad poprvé v sezoně. Jinak jsou lidi úžasní, po zápase počkají a zatleskají. Tohle je hodně pozitivní, jiné publikum by nám ty výsledky asi dalo vyžrat o hodně více.“
Stadion přitom není nikterak moderní.
„Ale má to svoje kouzlíčko. Dlouho tady nebyly žádné výsledky a lidi přesto mají hokej moc rádi. Je paráda, když vyhrajeme. To si připadáte úplně jako po zisku nějaké velké medaile, jakých se vám dostává ovací.“
Na život v Jekatěrinburgu jste si zvykl rychle?
„Víte co, všude je to stejné. Když se vyhrává, je to super. V opačném případě je úplně jedno, kde jste. Ale centrum města je tady suprový, z tohohle pohledu určitě jedna z nejlepších štací v KHL.“
Nelitujete přesto, že jste nezkusil zámoří?
„Ono to nevypadá, ale i já už mám nějaké ty roky. Je mi 25 a bylo potřeba trochu myslet hlavou. Zatím to rozhodnutí hodnotím naprosto pozitivně. Všichni se mi smáli, že tady budu mít nejhorší statistiky ze všech gólmanů ligy, dostávat pět kusů za zápas… To by mě hodně štvalo, ale my jsme pořád na dostřel play off. Není čeho litovat.“
Dobře, ale třeba Marek Mazanec po sezoně zvolil zámoří a najednou sbírá výhry v dresu Nashvillu.
„Byl v úplně jiné pozici. On je mladší, šel to vyloženě zkusit a vidíte, měl štěstí. Zranila se jednička, přechytal další kluky a je to pro něj jenom dobře. Já si tohle nemohl dovolit, že bych se rok někde plácal na farmě. Nemohl jsem tuhle nabídku odmítnout.“
I kvůli olympiádě v Soči?
„Olympiáda je krásná věc. Ale nějakou úžasnou budoucnost nemusí zaručit. Vím, že to zní hrozně, ale musím myslet i ekonomicky. Hokej nás všechny baví, ale hrajeme ho také pro peníze. A musíme nějaké za tu kariéru vydělat.“
