FOTOGALERIE, VIDEO - Pokračování rozhovoru s Jaromírem Jágrem, ve kterém hovoří o údajném dopingu Alexeje Čerepanov nebo o drsných kontrolách v NHL.
Hrál byste v KHL nebýt Leonida Poležajeva?
„Zůstal bych v NHL. (bez váhání) Ale já chtěl gubernátora potěšit. To byl zásadní moment v mém rozhodování. Věděl jsem, že si toho kroku budou velice vážit. Osobně si tedy nemyslím, že jsem udělal extra výjimečnou věc. Já mám ty lidi rád, žít tam pro mě není problém. Ale oni to v Omsku vidí jinak. Nechci, aby to vyznělo blbě, ovšem oni pořád nedovedou pochopit, že já jako taková hvězda se rozhodla jít k nim, na tu nevlídnou Sibiř.“ 
A vy jim dáváte najevo, že jste stejný jako oni, je to tak?
„Jistě. Vždyť my jsme Rusům hodně blízcí. K Němcům nebo Američanům máme mnohem, mnohem dál. Jsme Slované jako Rusové, to si přiznejme. A že nám jejich komunisti po druhé světové ublížili? To už je pryč. Mladší lidé si to už nepamatují. To je stejné, jako bych odmítal jezdit do Německa, protože nás fašisti před sedmdesáti lety obsadili. Čas to vyléčil. Vím na vlastní kůži, jak velké a otevřené srdce mají Rusové. Hlavně dál v zemi na Východě. Moskva je hodně o penězích, tady musíte být pořád na pozoru, ale v hloubi Ruska žijí skvělí lidé.“
Který další moment, jenž jste si nechal pro sebe, vás loni ovlivnil při výběru angažmá?
„Přemýšlel jsem, jak by to vypadalo, pokud bych pokračoval v Americe. Moje odpověď zněla - těžko říct. Jeden dva tři roky? Šance na Stanley Cup je v konkurenci třiceti dobrých týmů hrozně malá. Osobní statistiky? O. K. Hezká věc. Ale mě by zajímaly jen dvě mety. Dva tisíce bodů, nebo druhé místo v historickém bodování. Což je na pět let hraní. Dobrého hraní. (zdůrazňuje) A já si pro sebe říkal: ´Dobře, dva tři další roky ti to půjde slušně, přiblížíš se těm metám. Budeš docela blízko. A v tom ti zavolá táta, že tě potřebuje na Kladně. No a co teď?´ Tátu přeci nemůžu odmítnout. Co řekne otec, to udělám. Bez něj a bez mámy bych nebyl to, co jsem. Takže bych byl nakonec zklamanej, že jsem byl ještě blíž než vloni v létě a stejně bych na to nedosáhnul.“
Do mety dvou tisíc vám shází 401 bodů… Osmdesát bodů po dobu pěti let byste stihl, ne?
„Dalo by se to zvládnout. Musel bych hrát v dobrým týmu a mít prostor. Což mi nikdo nezaručí.“
Sledujete pozorně, jak si vede váš bývalý klub Rangers?
„Párkrát jsem mluvil s trenérem, ve větším kontaktu jsem s maséry. S nimi si volám často. K nim jsem měl vždycky hodně blízko. Hlavně já, kterej od nich pořád něco potřeboval. Když tam jste u nich každý den s bruslemi, seznámíte se lehce. (usmívá se) A musím říct, že ten chlápek z Rangers je ve svým oboru možná nejlepší na světě.“ 
Čili dokáže splnit i vaše náročné představy, je to tak?
„Pozor, já zas tak choulostivej nejsem. Když mě v Omsku vyhoví i náš kustod Míša, nemůžu být zase tak náročnej. To jste neviděl ty jeho mašiny. (kroutí hlavou) Kdyby je viděli český kustodi, zírali by, na čem všem je možný brousit. V Americe si to vyměří, je na to pět frajerů. V Omsku je Míša na všechno sám. Pere, brousí, zašívá, tahá tašky dovnitř, ven, všechno sám. Neskutečný.“
Sponzorujete ho z vlastní kapsy?
„Samozřejmě. Všichni se mu skládáme.“
A o čem si s maséry Rangers povídáte? Nečekáte občas na jejich slova, jak jim v Rangers chybíte?
„Tak to vůbec. O tom se nebavíme, o hokeji skoro vůbec. Spíš o našich rodinách, o soukromí.“
Rangers bez vás zahájili sezonu nad očekávání. Co jste tomu startu říkal?
„Abych byl upřímný, čekal jsem, že na tom budou hůř. Párkrát jsem se na ně díval a musím uznat, že hrajou docela dobrý hokej. Ale nikdy nevíte, jak dlouho to půjde. Mají trochu zvláštní sezonu. Párkrát nehráli dobře a vyhráli, jindy jsem je viděl v lepší fazoně a prohráli. Naposledy jsem je sledoval s Montrealem, předváděli výborný hokej a prohráli tři šest. A třeba s Atlantou hráli hrozně a vyhráli na penalty. Jak se v Americe říká, je lepší být šťastnější než dobrej.“
ČTĚTE TAKÉ : Jágr: NHL? Neříkám, že ne >>>
Nemusel jste si mnout oči při pohledu na Roberta Langa, jak střílí tři góly v poslední třetině?
„Ty vole, já to neviděl! (rozesměje se) Po dvou třetinách jsem to šel vypnout.“
To jste neměl. Viděl byste, jak se Lang prosmýkl kolem dvou hráčů a krásně zavěsil pod tyčku!
„Cože? Lanýž udělal hráče, jo? Normálně jeden na jednoho? Kdo to byl, proboha? (směje se) Lanýž je teď nejstarším hráčem s hattrickem, ne?“
No, skoro…
„Tak jedině Messier nebo Gordie Howe jsou před ním. Ten sypal hattricky i v padesáti. Pak už o nikom starým nevím.“
Nezávidíte tak trochu?
(zakaboní se) „Víte co, tady je to taky těžká liga. Ty přelety jsou náročnější než v Americe. Výhodou KHL je zase menší počet zápasů.“
Jágr: Tátou zatím nebudu. Dělám naplno hokej >>>
Ty už se bohužel netýkají vašeho bývalého spoluhráče. Daří se vám strávit zprávu, že Alexej Čerepanov dopoval?
(s nešťastným výrazem) „Podle mě je to nesmysl. Nevěřím, že je to oficiální a pravdivá zpráva.“ 
Pochází od federální vyšetřovací komise. Test měl potvrdit zakázané látky v Čerepanově těle, podporující srdeční činnost.
„A já říkám, že je to podobně zaručená informace, jako že Ljoša tenkrát umřel po srážce se mnou. To je podle mě to samé. Prostě tomu nevěřím… (odmlčí se) Zajímavý je, že jsem to četl jenom v jedněch ruských novinách. Proč to nenapsali další? Já už se naučil zprávám z novin nevěřit.“
Možná nejde ani tak o práci novinářů jako o různé tlaky v Čerepanově kauze. Nemáte podezření, že se složení Čerepanovovy krve „dohaduje“ někde v hodně špinavém zákulisí?
(lomí rukama) „Já bohužel nemám moc informací, takže k tomu nemůžu moc říkat. Tak to je. S dopingem jsem se nikdy nesetkal, ani netuším, jak by doping mohl v hokeji pomoct.“
Připraví vám tělo na snadnější snášení zátěže, ne?
„Jenže hokej není atletika. V hokeji můžete být rychlý jak chcete a k ničemu vám to není. Narazíte na mantinel, upadnete a co s tím? Doping vám je při technice s holí k ničemu. Chápu střelce, že si berou prášky na uklidnění. Jenže když budete až moc klidnej, nemáte šanci chytat tempo hry. To pak budete pořád v ofsajdu. To samé, pokud si vezmete prášky na rychlost… (rozesměje se). Hokej je o hlavě, bez ní a šikovných rukou nikoho nepřečůráte. Přejít jeden na jednoho? K tomu vám nějaký bobule nepomůžou. Tohle může žrát snad jen nějakej rváč, který ví, že půjde na led na minutu s cílem někoho seřezat. Ale pravému hokejistovi doping nepomůže.“
Vzali si vás v Rusku někdy bokem na dopingovou kontrolu?
„Co vím, tak dopingový kontroly jsou jen na mistrovství světa a olympiádě.“
V české extralize také. To jste nevěděl?
„Už taky? Opravdu? To nemám vůbec tušení.“
Namátkově, ale zároveň poměrně často. V Rusku se provádějí údajně velmi zřídka, víte o tom víc?
„Ne, žádnou jsem ještě neabsolvoval. A nevím, jak to tady funguje. V NHL to už asi tři roky běží pravidelně. Ráno přijdete do kabiny a už si vás berou bokem, celý tým. Všechny po jednom. Nikomu nic neřeknou, jednom přijedou a vezmou vám vzorek. Třikrát, čtyřikrát do roka. Což je docela častá kontrola.“
