Červenka s Jágrem si v Omsku pouští Zagorovou
Z posilovny duní známá melodie Nápad od Hany Zagorové. Roman Červenka vykuje ven a tančícím krokem míří k Jaromíru Jágrovi. „A teď tam, Červus, hoď Kamaráda, prosím!“ žadoní. A oba si pozpěvují. Česká dvojka se na Sibiři nenudí. A jak jinak se někdejší extraligový vládce v Omsku zabaví?
„Tak pojďte dál,“ zve nás Roman Červenka do svého bytu v centru Omsku, aby nechal i čtenáře Nedělního Sportu nahlédnout, jak v sibiřské metropoli žije.
„Hlavně se nekoukejte na zem. Zrovna uklizeno tady není,“ omlouvá se. Ale to nemusí, žádný nepořádek není vidět. „Ale stejně už by brzo měla přijít hospodyně, aby to tady dala do pořádku,“ říká útočník.
Klub se postará o všechno. I o paní na úklid. A o veškeré stravování, takže v kuchyni moc času netráví. „Maximálně si udělám kafe. Víc nic,“ směje se. V hale Avangardu totiž mají hráči k dispozici snídaně, oběd i večeře. Každý den, i když se nehraje a není trénink.
I když oficiálně mají volno, tihle dva si neustále na ledě i v posilovně přidávají. „V tom jsme si podobní. I já jsem zvyklý hodně trénovat,“ říká Červenka.
Dopoledne na zimáku, odpoledne spánek. Pak jídlo. A zase zpátky do haly. „Takže se vůbec nenudím. Ani nic jiného pořádně nestíhám,“ vypráví ve svém bytě, v němž je poměrně chladno. Venku už padají teploty hluboko pod deset stupňů, ale topná sezona ještě nezačala.
Tak bere telefon a prosí Jágra, jestli by mu nepůjčil jedny „kamínka“. A když se asi za dvacet minut oba setkávají před domem, útočník je dává Červenkovi do auta. Bývalý slávista se mezitím pro Nedělní Sport vyfotografuje společně se svým řidičem – Sergejem.
Žoviální chlapík, který snad nikdy nezavře pusu. „Mele a mele,“ směje se Červenka. A opravdu. Během pěti minut stihne jeho šofér probrat to, jak pro své auto jel z Omsku až do Vladivostoku. „Sedm dní tam, sedm dní zpátky,“ vypráví. „A ušetřil jsem přes čtyřicet tisíc rublů (v přepočtu asi 24 tisíc korun), tady se auta prodávají mnohem dráž.“
Rozpovídal se i o tom, jaký je Červenka skvělý člověk, jaký byl před ním Jakub Klepiš nebo Pavel Rosa. I tyhle vozil. A sklouznul rovněž k tomu, proč svého syna nedá na hokej. „Není to čestný sport. Můj první syn nehrál jenom kvůli tomu, že nemá bohaté rodiče. Ostatní byli horší, ale hráli. To není čestné,“ vykládal.
Následuje další vodopád slov. „Pro mě je to skvělý, aspoň ruštinu brzo pochytím,“ říká Červenka. Sergej vydedukuje, o čem se bavíme. A hned si přisadí: „Učí se rychle. Ze začátku neuměl nic.“
I když se útočník ocitl poprvé v zahraničním klubu, navíc v pro mnohé zrádném Rusku, on si na nic nestěžuje. „Líbí se mi tady. Až jsem sám překvapený,“ říká. A to hlavně i kvůli tomu, že si s Jágrem lidsky sedli výtečně.
„Červus má podobný styl humoru. Oběma nám to vyhovuje,“ pochvaluje si Jágr. A škoda, že nemůžete vidět, jak oba ukazují v kabině za tónů „Kamaráda“ od Zagorové taneční kreace...
Také na ledě jim to zatím klape výborně. Zdá se, že spojení Jágr – Červenka bude soupeřům v KHL pořádně zatápět.
