Pavel Bárta
19. července 2021 • 19:30

Rutta: Oslavy byly letos lepší, Kučerov má vlastní ligu. Co poškozený Pohár?

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
1
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Od smutné fotky ke slovenskému snu: Česko je pragmatičtější, říká Smetana
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Když po vůbec prvním triumfu Tampy v roce 2004 přivezl Stanley Cup do Písku obránce Stanislav Neckář, bylo Janu Ruttovi čtrnáct let a udělal si s ním hezkou fotku. Letos snad bude mít možnost ukázat v rodném městě hokejovou svátost sám. S Lightning triumfoval druhý rok po sobě, jenže loni to kvůli pandemii nešlo. „Byla by škoda vyhrát to dvakrát a ani jednou Pohár nepřivézt do Čech. Doufám, že to vyjde,“ přál si 30letý obránce po návratu ze zámoří na setkání s novináři.



Říká se, že titul je těžší obhájit, než získat. V NHL se to Tampě povedlo jako prvnímu celku po čtyřech letech. Jan Rutta s útočníkem Ondřejem Palátem jsou však prvními Čechy po dlouhých 29 letech, stihli to dokonce během devíti měsíců. „Oba triumfy jsem si hodně užil. Ale loni jsme byli ochuzeni o fanoušky a každého to asi trochu mrzelo. O to byly letošní oslavy lepší,“ líčil nepostradatelný dělník šampionů.

Měli jste to v play off coby obhájci trofeje těžší?
„Ani ne. Tým byl nastavený tak, ten jeho mindset byl takový, že jsme věděli, jak dobré mužstvo máme. Nenasytili jsme se jen jedním vítězstvím. Věděli jsme, že obhájit nebude jednoduché. Ale to nás hnalo dál. Nebrali jsme to vlastně ani tak, že obhajujeme. Spíš jsme toužili dokázat hokejovému světu, kolik talentu a jak dobrý tým máme.“

Někdy se ale stane, že mužstvo po triumfu poleví…
„My jsme o tom dokonce měli i poradu. Trenéři nám na mítinku ukázali statistiky mužstev, jež vyhrála v letech před námi. Že po Stanley Cupu jejich další působení v play off nebylo úplně slavné. Probírali jsme to, zůstali jsme hladoví a to nám jedině pomohlo, zachovali jsme si tu vítěznou mentalitu.“

Obě vítězství se lišila už atmosférou, v jaké jste jich dosáhli. Jak byste srovnal letošní titul s tím loňským, byť mezi oběma proběhlo jen něco přes devět měsíců?
„Vzhledem k situaci, jaká ve světě je, jsme měli možnost si to užít na dva různé způsoby. Loni jsme vyhráli v bublině bez fanoušků, nebyly s námi ani rodiny. Užili jsme si to spíš jen mezi kluky v šatně, což bylo svým způsobem taky skvělé. Letos byli v hledišti diváci a až na Evropany tam všichni měli svoje blízké.“

Vychutnali jste si jako mužstvo díky tomu všemu letošní triumf víc?
„Přijít do kabiny a vidět tam svoje nejbližší muselo být pro kluky z Kanady a Ameriky super. Já si hodně užil obě vítězství. Ale loni jsme byli ochuzeni o fanoušky a každého to asi trochu mrzelo. O to byly letošní oslavy lepší.“

A co vy sám? Poprvé vás zabrzdilo zranění, vrátil jste se až během finále, tentokrát jste jako jeden ze čtyř beků týmu zvládl v play off kompletní program, navíc v první obraně vedle Victora Hedmana…
„No, super! Loni to byla smůla, ale nestěžoval jsem si, protože se vyhrálo. Byl jsem strašně rád, že jsem tentokrát mohl být s týmem na ledě celé play off. Člověk se přece jen cítí trošku líp, když to zvedá.“

Na listině dlouhodobě zraněných byl pořád uváděn taky Marián Gáborík. Koho napadlo vzít si při oslavách tričko s jeho jmenovkou?
„On byl zraněný už tři sezony (směje se). Ale to triko napadlo mě. Celé play off se vedly řeči, kolik milionů tam plave přes rozpočet. Nikdo však už nemluvil o tom, že spousta z těch milionů patřila hráčům, kteří už dlouho nehrají. Agent Nikity Kučerova nechal vyrobit trička, na nichž stálo, že jsme 18 milionů přes platový strop. Chtěli jsme si je vzít při oslavách na lodích, generální manažer nám to však zakázal. A tak mě napadla jiná věc a vzal jsem si tričko s Gáboríkem.“

Jste slavící typ jako Kučerov?
„Ne. Kuch má vlastní ligu. Během sezony je tichý, jenže jakmile přijde takovýhle úspěch, běží ten svůj maraton.“

Jan Rutta (vlevo) a Ondřej Palát během oslav Stanley Cupu
Jan Rutta (vlevo) a Ondřej Palát během oslav Stanley Cupu

Byl pak Stanley Cup hodně těžký, že upadl na zem?
„Přiznám se, že jsem to nevěděl, ani jsem u toho nebyl. Co říkali kluci, snažili se podat Pohár fanouškům do druhé, třetí řady. Bylo vlhko a bohužel se to stalo.“

Loni jste Stanley Cup v Česku ukázat nemohl. Stihnete to v letošním krátkém létě?
„Plán je takový, že by to mělo vyjít. Ovšem v dnešní době nic plánovat dost dobře nejde. Nicméně doufám, že se to povede. Byla by škoda vyhrát to dvakrát a ani jednou pohár nepřivézt domů do Čech. Takže snad ano.“

Vezmete ho do Písku?
„Určitě! Tam jsem začínal. Mám i hezkou fotku, když s Tampou vyhrál Standa Neckář a přivezl ho. Byl jsem malej kluk a vyfotil se s ním. Takže do Písku bych ho vzal a pak si ho trošku užil i v Praze.“

Nedomlouvali jste se s Ondřejem Palátem a Erikem Černákem, že byste slavili společně?
„Košice (odkud pochází Černák) jsou daleko. Tam je hotovo. Ale s Paldou jsme se o tom trošku bavili. Co jsem viděl, tak i kluci, co to vyhráli loni a nebyli součástí letošního týmu, Pohár dostali. Je otázka, jestli nám ho nechají na jeden den nebo na dva. Nevíme, jak dlouho tady zůstane, kdyby třeba šlo nějak udělat, určitě bychom něco vymysleli.“

Po návratu už jste se stihl potkat taky s Jiřím Hrdinou. Stanley Cup jste obhájil stejně jako on, sám ho ale získal celkem třikrát. Nakolik je reálné, abyste ho příští sezonu dohnal?
„Těžko říct. Neznámých v lize bude hodně. Přichází Seattle, myslím, že hodně hráčů se vymění. Je otázka, jakou tým dostane podobu. Jádro v Tampě je však obrovsky silné. Šance bude vždycky.“

Každopádně se o Lightning mluví jako o nejlepším celku dekády. Na každé pozici působí téměř dokonale, zdá se, že nemá slabou stránku. Máte vůbec co zlepšovat?
„Každý se o to nějak snaží. Ale je pravda, že tým byl velice dobře postavený. Máme výborný útok, obranu, ať jde o Victora Hedmana, Ryana McDonagha…“

Jaké bylo nastupovat v obraně s Hedmanem?
„Skvělé. Trofej pro nejlepšího obránce v téhle sezoně sice nezískal, ale v mých očích takový je. Snažím se mu to nekazit a tak nějak se mu vyrovnávat. I pro mě je to dobré, protože se vedle něj zlepšuju jako hráč. Co spolu hrajeme, moc si toho ani neřekneme. Ale tak nějak to vyplyne samo, řídíme se intuicí.“

Dost se rozebíralo, že třeba z útočníků byl jen Stamkos draftován jako jednička v prvním kole, další až později. Ondřeje Paláta si vybrali jako čtvrtého od konce a vy jste draftem neprošel vůbec. Jak se stane, že se podaří utvořit tak silný a úspěšný tým?
„Asi se sluší smeknout před (bývalým generálním manažerem) Stevem Yzermanem a Julienem BriseBoisem, kteří ty hráče našli a tým skládali. Když k nám před rokem přivedli Barclayho Goodrowa a Blakea Colemana a zaplatil za ně dost výběrů na předních pozicích v draftu, kdekdo si klepal na čelo. Nakonec se však ukázalo, že to byly přesně ty články, které jsme do týmu potřebovali, abychom dosáhli úspěchu.“

A co osoba kouče Jona Coopera? S Ondřejem Palátem jde už od farmy, byl mu dokonce na svatbě, působí nesmírně lidsky…
„Úžasný! Špičkový hokej přitom nikdy nehrál, začínal jako právník. Nemůžu o něm říct špatné slovo. Výborný trenér, lidský, jak říkáte. Je strašně jednoduché pro takového kouče hrát.“

Ještě v Chicagu jste po skvělém začátku tak trochu zápolil, přes farmu se dostal zpátky. Jak jste se za ty dva roky v Tampě změnil?
„Jsem teda víc unavenej… (směje se) Ne, já doufám, že jsem pořád stejný. A věřím, že jako hráč jsem trošku lepší. Je to běh na dlouhou trať. Člověk se pořád snaží zlepšovat, jak může, nebo aspoň udržovat to, co v sobě má.“

Vaše kariéra byla dost krušná, než jste se prosadil v Chomutově, prošel jste v Česku nižšími soutěžemi. Promítnou se vzestupy a pády člověku, když drží Stanley Cup nad hlavou?
„Před pár lety to můj hnací motor byl. Teď, když přijde úspěch a bavíme se, tak mi třeba Ondra Palát samozřejmě připomene, jak jsem byl v Kadani nebo v Klášterci, a že na zdraví. Už na to nemyslím, jen kluci mi to občas předhodí.“

Je jasné, že to vyplynulo ze situace, nicméně svým způsobem jste se s nadsázkou stal raritou v tom, že jste jako první český hráč skóroval v NHL v červenci. Znamená to pro vás něco?
„Myslím, že to spíš ukazuje, jak v Americe propagují sport a snaží se ho udělat zajímavý pro fanoušky. Čísly dovedou vyjádřit úplně všechno. Ale že jsem dal jako první gól v červenci, není nijak podstatný údaj. Je to však něco, o čem diváci můžou mluvit. Jen dobře, že se NHL tímhle směrem ubírá. Taky by mě před pěti lety tohle asi nenapadlo.“

INSIDER o Tampě: Za rok zlatý hattrick? Palát jedním z NEJ Čechů historie
Video se připravuje ...

Vybral jste si v play off naopak nějakou horší chvíli? Co ve čtvrtém finále proti Montrealu, kdy jste od Joshe Andersona inkasovali gól v prodloužení? Vyčetli vám to?
„Ne, vůbec. My jsme tu sérii chtěli ukončit co nejrychleji. Měli jsme k tomu šanci v přesilovce. Jenže pak jsme inkasovali. V šatně bylo cítit zklamání, že jsme to nedokázali už ve čtvrtém utkání u nich. Nikdo si však nic nepřipouštěl. Všichni jsme si strašně přáli, aby už zase byl další zápas, protože jsme to chtěli dotáhnout a sérii vyhrát.“

Až na sérii s New York Islanders, která se protáhla na sedm zápasů, jste play off prošli celkem s přehledem. Ani žádná krize vás během vyřazovacích bojů nepotkala?
„Krize úplně ne. Už jsme to zažili jednou před necelým rokem. Takže žádná panika, nic takového nebylo. Spíš jsem nevěděl, jak na tom budeme v play off, protože náš kapitán (Steven Stamkos) moc nehrál a nás nejlepší hráč (Nikita Kučerov) v základní části nenastoupil vůbec. Bylo těžké odhadnout, jak budeme vypadat.“

Jak vám potom pomohli diváci? V Montrealu mohl do hlediště stále jen omezený počet, v Tampě a dalších amerických městech měli plno. Mohli jste v tomhle mít výhodu?
„Ano, určitě. Hala v Montrealu je úplně neuvěřitelná a hrálo by se tam jinak, kdyby byla narvaná. Sérii předtím jsme hráli na Long Islandu v Nassau Coliseu a tam to bylo fakt nepříjemné. Doma, od té doby, co se aréna mohla víc a víc zaplňovat, jsme pak hráli taky výborně. Naši fanoušci soupeřům nepomohli, co si budeme povídat. 

Smlouvu máte ještě na rok. Přemýšlíte, co dál, nebo je to ještě daleko? Chtěl byste zůstat v Tampě?
„Kdo by tam zůstat nechtěl, že jo?“

Blíží se rozšiřovací draft. Patříte mezi nechráněné hráče. Připouštíte si, že byste z Tampy mohl odejít?
„Tohle neřeším. S tím stejně nic neudělám. Můžu sledovat internet a tam se to kdyžtak dozvím. Skončila sezona, chci si ještě užít ten úspěch a trošku regenerovat.“

Chráněný není ani Ondřej Palát. Jaké by to bylo bez něj, kdyby musel odejít?
„Palda je úžasný. Skvělý hráč, skvělý kamarád. Přijít o něj by nebylo ideální. Ale takový už prostě hokejový život v Americe je.“

Kdybyste byl generální manažer, koho byte si vzal?
„A kdo je volnej? Nevím, já bych hlavně v Tampě nechal Ruttiče a Paldu.“ (směje se)

Poslední nový tým z Vegas se hned probojoval do finále play off a v NHL hraje významnou roli. Je i Seattle už proto hodně velké téma?
„Bude to zajímavé. Ve Vegas se odložení hráči semkli a vytvořili výborný tým. Seattle je navíc nádherné město, postavili tam novou arénu. Jenom tam hrát může být zážitek. Bude to skvělé pro ligu a její hráče.“

V Česku budete jen krátce. Co máte v plánu?
„Teď ještě chvíli slavit a potom se připravit na další sezonu. Možná bych dal ještě nějakou dovolenou. Bydlím na Floridě, ale na pláži jsem letos ještě nebyl. Uvidíme. Je těžké něco v téhle době plánovat. Sezona byla strašně dlouhá, hrozně náročná. Já jsem jenom rád, že můžu na chvíli vypnout, nezabývat se vším, co se řeší a jen si užít Čechy.“

Kolik dnů odpočinku je reálných?
„Vím, že času před příští sezonou není moc. Za devět měsíců jsme Pohár vyhráli dvakrát, zápasů bylo opravdu hodně. Bude důležité si především hodně odpočinout a pak se zase vrátit do práce. Za jak dlouho. Vlastně ani nevím, co je teď přesně za den… No, pár týdnů ještě určitě odpočívat budu.“

Kde se budete připravovat?
„V Čechách. Před lety jsem trénoval ve Švédsku, ale neměl jsem tehdy úplně dobré možnosti, kde se připravovat na ledě. Chicago tam mívalo čtrnáctidenní kempy pro svoje naděje. Využíval jsem toho, protože tréninky to byly dobré. Ale teď už možnosti mám, takže můžu zůstat doma.“

Upínáte se k naději, že příští sezona by mohla začít v řádném termínu a proběhnout s 82 zápasy, jak bývalo obvyklé?
„Upřímně doufám, že začne trošku později, abych měl delší volno (usměje se). Celá poslední sezona se hrála víceméně bez fanoušků nebo jich tam bylo minimálně. Jako jeden z mála týmů jsme pak v play off měli možnost hrát před plnou halou a bylo to skvělé. Doma bylo vyprodáno, jinde potom taky. Doufám, že to tak bude pokračovat, i když v Kanadě je to teď asi trošku jiné. Ale doufám, že se to bude jenom zlepšovat.“

Bude taky lepší, že už se nemusíte potkávat se stále stejnými týmy?
„Mně to nevadilo. Člověk pak nemusí dávat tolik pozor na mítincích, protože se zaměřujete na pořád stejné soupeře (směje se). Příjemné to bylo v tom, že jsme například přiletěli do Chicaga, tam sehráli tři zápasy a zase se vrátili. V normální sezoně se letělo do jednoho města, odehrálo se tam jedno utkání a pak se hned pokračovalo na další zápas jinam. Takhle jsme tam nastoupili třikrát a pak už tam celou sezonu nemuseli. Není úplně příjemné potkat se s jedním týmem čtyřikrát za sebou. Ale mělo to určitě i svoje výhody a já je měl docela rád.“

Myslíte, že se hráči NHL vrátí na olympiádu?
„S Ondrou Palátem se o tom bavíme. Jenže tam je pořád takových otazníků… Jestli hráči z NHL vůbec budou moct jet, jestli v téhle době s covidem Hry vůbec budou, jestli je třeba Amerika nechce bojkotovat. Bylo by skvělé, kdybychom tam mohli hrát a dostali se do nominace. Ale je tam tolik neznámých, že bychom se asi zbláznili, kdybychom je měli všechny řešit.“

Tampa Bay Lightning Vše o klubu ZDE

Vstoupit do diskuse
1
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud