Ačkoli je kalendářně od sebe dělí čtvrtstoletí, Dominik Hašek (57) se s Pavlem Francouzem na ledě jen těsně minuli. V mistrovské pardubické sezoně 2009/10 Dominátor prakticky neslezl z ledu, jeho mladší kolega nastřádal devět startů za Plzeň. Proti sobě ovšem nestáli. „Přemýšlel jsem, jestli jsme se na place potkali, nebo ne,“ usmívá se brankářská legenda směrem k brankáři Avalanche, který v noci pomohl týmu k postupu do finále Stanley Cupu výhrou nad Edmontonem 6:5p (4:0 v sérii).
Tým Colorada přivál pod Skalisté hory obrovskou hokejovou horečku, uspořádal návrat do slavné minulosti. Někdejší síla Avalanche spojená s Joem Sakicem, Patrickem Royem, Peterem Forsbergem či Milanem Hejdukem je zpět. A Pavel Francouz je u toho v zásadní roli. „Jakmile jde do brány, zápas mu vyjde skvěle nebo velmi dobře. To je pro status brankáře vůbec nejdůležitější,“ míní dvojnásobný držitel Stanley Cupu Dominik Hašek.
Těší vás, že po dvaceti letech si český gólman zachytá finále Stanley Cupu?
„Já Pavla samozřejmě sleduju. Pamatuju si ho od té doby, co Litvínovu vychytal titul. Byl hlavním strůjcem vítězství v extralize a říkal jsem si, že by jednou mohl chytat i v NHL. Prošel si složitými peripetiemi, začínal na farmě, posléze se přidala dlouhodobější zranění. Okolnosti mu nepřejí, ale podstatné je, že kdykoli se do branky vrátí, oplývá vynikající formou. To je pro jeho kariéru směrodatné. Kuemper se zranil, přišel Pavel a Colorado je po čtyřech výhrách v řadě ve finále. Co si organizace Colorada může víc přát?“
Navíc vychytal opěvovaného Connora McDavida a jeho neméně obletovaného parťáka Leona Draisaitla. Příjemný bonus, ne?
„Zásadní je výsledek, tohle je spíš mediální záležitost, která se objevuje v titulcích, a lidé se o ní baví. Podstatné je, že vyřídili Edmonton 4:0 na zápasy, vše ostatní je podružné. Ale jasně, přejít tímhle stylem přes zřejmě nejlepší útočníky NHL potěší.“
Pavel Francouz jako gólman – vašima očima, jak vyjde hodnocení?
„Nechci ho úplně hodnotit po stylové stránce, protože mně se na něm nejvíc líbí spolehlivost. V týmu není vyloženě jedničkou, byť v jednu dobu k ní směřoval. Ale zranil se a zase musel podstupovat cestu zpátky. Vše zvládl, a jakmile jde do brány, zápas mu vyjde skvěle nebo velmi dobře. To je pro status brankáře vůbec nejdůležitější. Nepamatuji si, že by někdy vyhořel, což se jednou za čas stane každému brankáři. Je to zkrátka jistota.“
Je vytrvalý, psychicky odolný, že?
„Jasně, to se spolehlivostí souvisí. O to větší škoda je, že musí překonávat nepříjemné a dlouhodobé zdravotní potíže. Operovaná kyčel je pro gólmana velmi složitá věc, to taky může znamenat konec kariéry. Ale pokud je zdravý, tým se na něj může absolutně spolehnout.“
Pavel Francouz naskočil do zápasů v sezoně jako startér v 18 utkáních NHL a ve čtyřech v play off. Poradil byste mu něco do finále?
„Nepřipouštět si, o co jde a co je ve hře. Chce to nastavit si hlavu, zbytečně se nezaobírat brankářem na druhé straně a dělat si dál svou rutinu. Věnovat se jenom sobě, následujícím minutám, nedívat se moc dopředu. A už vůbec neřešit, na koho by bylo lepší ve finále jít. Colorado bývalo na přelomu století společně s Detroitem a New Jersey nejlepším týmem NHL, teď se k té éře vrací. Ve finále nejsou náhodou. Ale zda se jim tam rodí nový Sakic nebo Forsberg, to neumím říct.“ (usmívá se)
