Pavel Bárta
26. března 2023 • 13:35

Mrtvé duše v Arizoně. Hvězdy, které nehrají, aneb Jak obejít platový strop

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Sasínek Mäki a její cesta za snem: Už měsíc po porodu jsem běhala
Těm chytrým v Pardubicích může Červenka změnit život
VŠECHNA VIDEA ZDE

Vypadá to jak sestava pro All-Star Game NHL. Marián Hossa, Pavel Dacjuk, Chris Pronger, Shea Weber. Naposledy vzbudil rozruch příchod Jakuba Voráčka z Columbusu. Všechny tyto hráče platili nebo platí Arizona Coyotes. „Ještě tak získat Careyho Price,“ rýpli si na webu The Athletic. Mužstvo jako hrom? Spíš bizár, protože se nikdy nesešlo a zůstalo jen na papíře.



Většina klubů NHL má problém vtlačit se pod platový strop. Arizona Coyotes naopak patří mezi celky, jež ho nedokážou naplnit. Jenže místo aby z finančních rezerv vyladili tým a v lize začali hrát důstojnější roli, ořezávají platy vlastních hráčů a kupčí s kontrakty dlouhodobě zraněných (LTIR), kteří byli pro své kluby finanční přítěží. Získali tyto hvězdy jako „mrtvé duše“, o nichž věděli, že kvůli podlomenému zdraví či z jiných důvodů v NHL už nenastoupí.

Když byl v létě 2016 do organizace Coyotes vyměněn Dave Bolland z Chicaga, ozval se mu i bývalý parťák Marián Hossa. „Tak jsme zase spoluhráči,“ napsal. V dresu Coyotes se však nepotkali a ani jeden z nich nežije v Arizoně. Posloužili jen coby papírové transakce. Bolland si pak jako profilový obrázek na svůj twitterový účet přidal vtipně logo klubu, za který nikdy nehrál. Nechal ho tam, dokud mu v létě 2019 nevypršel kontrakt.

Podobným způsobem jako Hossa či Bolland se na výplatní listinu Coyotes dostali i další špičkoví hokejisté. „Ještě tak získat do brány Careyho Price,“ rýpnul si novinář Mark Lazerus na The Athletic. Tak jako albatrosi v sobě podle legend nosí duše námořníků, Coyotes přebírají práva na hráče od celků, jež potřebují finančně ulevit. Sejít se všichni dohromady, měli by v Arizoně tým na Stanley Cup. Jenže tady jde jen o fintu, jak obejít platový strop. 

31

Zhruba tolik milionů dolarů (v přepočtu asi 685 milionů korun) si Coyotes naposledy odepsali za platy hokejistů, kteří za ně nehrají.

Kšeftování s kontrakty dlouhodobě zraněných hráčů celkem vzkvétá. Může se hodit klubům, jež mají starosti s naplněním rozpočtu, a odlehčit jiným, které platový limit překračují. Ale nikde toho nevyužívají v takové míře jako právě Coyotes, kteří se stali pračkou pro elitu NHL a pomáhají jim napravovat její vlastní chyby. 

Nemuseli se přitom ničeho vzdávat a obchody je stály málo skutečných peněz vzhledem ke způsobu, jakým byly hráčské smlouvy strukturovány. Současně díky tomu mohli nashromáždit spoustu výběrů v příštích draftech. V následujících třech letech budou mít čtyři volby v prvním kole, devět ve druhém a devět ve třetím. 

Naposledy si Arizona mohla odepsat téměř 31 milionů dolarů za hráče, kteří za ni už nehrají nebo ani nehráli. Sem spadaly peníze pro Webera, Bryana Littla, Andrewa Ladda a taky Olivera Ekman-Larssona, jenž už druhou sezonu působí ve Vancouveru a na jehož platu se Coyotes dál podílejí. Letos přibrali Voráčka, který je na LTIR, a úhradu čtvrtiny gáže Patricka Kanea jako účastník trojsměny, jež superhvězdu Chicaga poslala do New York Rangers. Americká superhvězda přišla „Yotes“ na 2,625 milionů dolarů (58 milionů korun), ačkoli hraje na Manhattanu. Sami získali volbu ve třetím kole draftu 2025. 

Voráček přiznal: Měl jsem dvanáct otřesů mozků. Co návrat na ledovou plochu?
Video se připravuje ...

„Kojoti jsou špatný vtip. Gary Bettman (šéf NHL) se obává, že týmy zneužívají listinu dlouhodobě zraněných hráčů k tomu, aby mohly utrácet víc peněz. Zároveň je ale v pořádku, když použijí LTIR, aby neutratily nic a v univerzitní hale nasazovaly soubor na úrovni AHL. Coyotes teď mají asi 30 milionů mrtvých peněz, všem svým hráčům však platí pouze 43 milionů,“ opřel se do ligy po uzávěrce přestupů bývalý útočník a účastník Utkání hvězd John Scott. Rozčílilo ho, že takové frašce všichni přihlížejí a nikdo neudělá nic, aby cirkus zastavil.

V Arizoně obcházejí platový strop, ale svými čachry žádná pravidla neporušují, všechno probíhá legálně. Místo hvězdné sestavy však mají mužstvo v neustálé přestavbě a dlouhodobě patří k nejhorším v lize. Navíc po letošní vlně odchodů je opustilo několik dalších hráčů - Jakob Chychrun, Shayne Gostisbehere, Nick Bjugstad, Troy Stecher. 

Klub, který se přestěhoval v roce 1996 z Winnipegu do Arizony a nejprve vystupoval pod názvem Phoenix Coyotes, byl v NHL od začátku velkým zklamáním. Nikdy neměl stabilního majitele, v současné době nemá ani vlastní halu. Po minulé sezoně musel kvůli nesplaceným dluhům opustit domovskou Gila River Arenu pro víc než 17 tisíc diváků a minimálně na tři roky se nastěhovat do haly univerzitního celku Mullett Arena, jež má pouhých 4600 míst. Na jednu sezonu by to byla zábava. Ale na čtyři ročníky? Nová aréna v Tempe se má totiž otevřít až v roce 2026. Napřed však musí výstavbu podpořit tamní obyvatelé v referendu.

Jedním z mála světlých okamžiků v historii klubu byl postup do finále Západní konference v roce 2012. Od té doby však už Coyotes ani jednou nepronikli do play off. V Arizoně přitom existuje zapálená základna fanoušků a tamní rodák Auston Matthews nejlíp ztělesňuje to, jaký dopad by mohl mít v oblasti jen trochu úspěšný tým NHL. Phoenix a jeho okolí patří k deseti největším trhům v USA. Už proto si NHL přeje, aby Coyotes fungovali. Jenže to je zatím fata morgána. 

Majitel klubu Alex Meruelo spoléhá na novou halu. V roce 2026 se Matthews stane v NHL volným hráčem a v KHL skončí smlouva talentovanému Matvěji Mičkovovi. Do té doby se může stát hodně věcí. „Kdyby tohle všechno pro Coyotes klaplo, Bettmanova vize prosperujícího hokejového týmu v poušti se může naplnit. Třeba už nebudou útočištěm albatrosů, všem nechtěně pro smích. Coyotes se musí začít chovat jako tým NHL. Tohle? To je prostě trapné,“ shrnul Mark Lazerus na The Athletic.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud