Květoslav Šimek
29. ledna 2022 • 13:20

Štěpánek o olympiádě i angažmá ve Francii: Vyhráváme, ale já šedivím

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
SESTŘIH z MS: Finsko - Česko 3:0. Olkinuora vynuloval české střelce
Ondřej Pavelec o českém systému: Já nikdy nedával pozor, ale hráči nemají na výběr
VŠECHNA VIDEA ZDE

Vyhráváme, tak proč se čertíš? Francouzské dobrodružství brankáře Jakuba Štěpánka (35) má grády. S Grenoblem vede ligu, vsetínský rodák je na špici statistik v průměru i úspěšnosti zákroků. Přesto často nechápavě kroutí hlavou. „Liga je živelná, prakticky bez obranného systému. Vyhráváme, ale já šedivím. A trenér taky,“ usmívá se držitel jedné zlaté a dvou bronzových medailí z mistrovství světa.



Před dvanácti lety byl Jakub Štěpánek největším překvapením olympijské sestavy. Trenér Vladimír Růžička ho vzal do Vancouveru, přestože měl v té době víc odchytaných zápasů v prvoligové Porubě než v extralize za Vítkovice. Aktuální olympijskou nominaci českého týmu sledoval v olympijském městečku Grenoble z dálky. „U televize jsem neseděl, jen jsem si nominaci přečetl na internetu,“ líčí zkušený gólman v rozhovoru pro Sport. „Že jedou Hrubec a Will, mě nepřekvapilo. Bartes (Patrik Bartošák) ano. V lize třeba výborně chytá Aleš Stezka nebo Kvačinský (Petr Kváča). Ale je tam víc proměnných.“

JAKUB ŠTĚPÁNEK
Narozen: 20. června 1986 (35 let) ve Vsetíně
Profese: hokejový brankář
Klub: Grenoble (Francie)
Kariéra: Vsetín (do roku 2002), Sareza Ostrava (2002-2006), Vítkovice (2006-2010), Petrohrad (2010-2012), Lev Praha (KHL, 2012/13), Čerepovec (2013-15), Bern (2015/16), Pardubice (2016/17), Lukko Rauma (2016/17), Slovan Bratislava (KHL, 2017-19), Pardubice (2019/20), Třinec (2019-21)
Největší úspěchy: zlato z mistrovství světa (2010), dva bronzy z mistrovství světa (2011 a 2012), švýcarský titul s Bernem (2016), extraligový titul s Třincem (2021), vítěz Spenglerova poháru s Petrohradem (2010), extraligové stříbro s Vítkovicemi (2010)
Aktuální bilance ve francouzské lize: 22 zápasů, průměr 1,77, úspěšnost zákroků 92,8%

Jaké proměnné myslíte?
„Říkal jsem si, že asi nechtěli brát na pozici třetího gólmana nikoho z extraligy, když během olympiády české kluby normálně hrají. A vezměte jim jedničku. KHL stojí, tak ukážeme na tři gólmany z Ruska a nebudeme si dělat zlou krev v extralize. Ale to je jen taková moje myšlenka.“

Co tedy říkáte brankářskému složení českého týmu?
„Hrubec a Will, to mě nepřekvapilo. Bartes ano. V lize třeba výborně chytá Aleš Stezka, ale na žádné reprezentační akci v sezoně nebyl. I Kvačinský chytá výborně. Ale jak jsem říkal, proměnných je tam víc.“

Bartošák se zúčastnil minulé olympiády, kvalitu jistě má. Čím vás jeho nominace překvapila? Že v KHL není až v takovém vytížení?
„Pozor, to není nic proti Bartesovi. Nevzal mi místo, nemluví ze mě nějaká uražená ješitnost, že bych tam měl být já. To vůbec. S Bartesem nejsem v kontaktu, jen se koukám na výsledky. A vidím, že v KHL není tak vytížený, jak by si asi sám představoval, nebo by měl být. Upřímně, kdybych nominaci skládal já, v tuhle chvíli bych si na něho nevzpomněl. Nebyl ani na turnajích Euro Hockey Tour, takže bych si ho s nominací teď nespojil.“

I vaše nominace na olympiádu 2010 byla velkým překvapením, jak často se to vybavíte?
„Občas ano, protože to jsou krásné vzpomínky. Spíš mě teď zaskočilo, že to je už dvanáct let! To je hodně, letí to.“ (usmívá se)

Bylo to tehdy překvapení i pro vás?
„Velké! Byli hráči z NHL, navíc se hrálo v Kanadě, ve Vancouveru. Famózní. Na nominaci jsem se tehdy díval v televizi (jedničkou byl Tomáš Vokoun, dvojkou Ondřej Pavelec). Nějaké náznaky jsem měl, že bych se do týmu jako trojka mohl dostat. Ohledně gólmanů tehdy bylo hlušší období, takže jsem se tam nějak vklínil.“

Bylo vám třiadvacet, měl jste za sebou mistrovství světa 2009, dostal se na olympiádu. Co jste si v té době říkal? Že teď už kariéra jen poletí?
„Vůbec. Já byl tehdy ve Vítkovicích, ani jsem nevěděl, co se děje za hranicemi. Zkušenosti žádné. Ale za těch dvanáct let jsem toho nakonec prožil a procestoval hodně, špatně to nedopadlo. Podle mého. V té době jsem však nic takového neřešil.“

Grenoble je olympijské město, kde v roce 1968 získal zlato Jiří Raška. Je to nějakým způsobem na atmosféře města stále znát?
„Je. Nad Grenoblem je pevnost, jede tam lanovka z centra. Nahoře výhled na celé město, jsou tam pamětní desky, na kterých je napsáno, co kde bylo během olympiády.

Dočtěte si celý článek a získejte neomezený přístup k obsahu na iSport.cz!

S předplatným Premium Plus budete mít exkluzivní videa, zákulisní informace i analýzy. První měsíc jen za  1 Kč.

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0