Spengler Cup vyhrál čtyřikrát, teď Marha říká: Ta akce je hlavně kšeft
Z českých hokejistů neví o výjimečnosti Spengler Cupu nikdo víc než Josef Marha. Někdejší uznávaný útočník odešel do Davosu ze scény NHL v létě 2001, po dobu následujících dvanácti let se vypracoval v klubovou ikonu, dnes mu pod stropem unikátní dřevěné arény visí vyřazený dres. „Aby člověk pochopil, co ten turnaj znamená, musí si tam zajet,“ říká 48letý bývalý centr se čtyřmi triumfy z akce. V roce 2006 jej vyhlásili i nejužitečnějším hráčem specifického podniku.
Není důvod něco zastírat. Nejstarší mezinárodní turnaj světa založený v roce 1923 chirurgem, bakteriologem a pneumologem Carlem Spenglerem, je parádní byznys. Klub z Davosu za veškerá práva, vybrané vstupné a příspěvky od sponzorů trhne majlant.
Marhův někdejší parťák Jaroslav Bednář se dostal k informaci, že vysílací oprávnění mají hodnotu osm milionů švýcarských franků, v přepočtu asi 215 milionů korun. Desítky milionů korun přinesou tržby za lístky, v průměru se jeden prodává v rozmezí mezi čtyřmi až pěti tisíci korunami. „Fakt?“ diví se i Marha dnešním cenám. „Za nás byly lístky za stovku,“ vzpomene zhruba poloviční sumu před více než dekádou.
Když se řekne Spengler Cup, co vám naskočí?
„Poprvé jsem o něm slyšel v Jihlavě, která na něj jezdila, a ke mně se dostávaly historky od lidí, kteří vyráželi do Davosu ještě za komunismu. Ten pojem jsem znal déle, ale člověku postupně začne docházet, že je to fakt velká akce. Když jsem hrál za Chicago, můj tehdejší spoluhráč Reto von Arx mi o Spengleru vyprávěl všechno možné. Jak velký je to svátek. To byla sezona 2000/01. Mluvil o tom tak zaujatě, že za rok jsem za Davos hrál a poznal na vlastní kůži, o co jde.“
A hned si vás získala specifičnost akce?
„Samozřejmě. Hned napoprvé se mi poštěstilo být u triumfu. Je to síla, skoro čtvrt století… (kroutí hlavou) Přijde mi to jako včera, první zápas jsme porazili Spartu 3:2, dával jsem dva góly a jednu nahrávku. Na druhé straně Petr Bříza, Ríša Žemlička, Jarda Hlinka… Jedna věc je, co se děje na zimáku a co lidí vidí na obrazovce. Plný zimák, výborná atmosféra a dobrý hokej. Jenže daleko větší blázinec se odehrává venku. To je karneval. Do městečka s 13 tisíci obyvateli se nashromáždí kolem 30 až 40 tisíc lidí. Všude parkují auta, na obou stranách chodníků, mraky autobusů. Před zimákem je velký park, kde postaví velké stany a jede se velká show. Turnaj má plno sponzorů, kteří pro lidi chystají akce. Přes den popíjíte, večer jsou diskotéky, lidi tancují, valí to tam naplno.“
Včetně hráčů?
„Nevím, jak to je teď, ale já se těchhle věcí vždycky stranil. Po zápase jsem jel radši domů, okolo haly se nedalo pořádně projít. Švýcarská liga je normálně výborně navštěvovaná, ale při Spengleru se strhne vždycky ještě větší poprask. Do Davosu se na šest dnů sjedou lidi z celého Švýcarska. Koho zajímá hokej, tak se sebere a jede. Klidně jenom na otočku, protože sehnat ubytování v Davosu kolem Vánoc je nesmysl. A každý Švýcar cítí, že vyrazit aspoň jednou v životě na Spengler Cup je jeho povinnost.“
