Pokud by vyhráli, posunuli by se na druhé místo v tabulce. Jenže k bodům měli čeští junioři proti Kanadě pořádně daleko. Od favorita schytali debakl 2:7, v úterním čtvrtfinále je čekají Švédové. „Naše výkony jsou hrozně nestabilní. Jeden den svatba, další pohřeb,“ kroutil hlavou trenér Václav Varaďa.
Góly
Domácí: 04:41. Veleno, 09:57. Foote, 13:29. Hayton, 14:30. McMichael, 31:34. Foudy, 32:30. Cozens, 50:00. McIsaac
Hosté: 31:10. Střondala, 31:24. Zábranský
Sestavy
Domácí: Hofer (Daws) – Byram, Bernard-Docker, McIsaac, Smith, Bahl, Addison, Drysdale – McMichael, Hayton (C), Foote – Foudy, Veleno (A), Cozens – Lavoie, Dellandrea (A), Dudas – Byfield, Thomas, Mercer.
Hosté: Pařík (15. Malík) – Klikorka, Zábranský (C), Kučeřík, Kubíček, Dajčar, Haš – Blümel (A), Čajka (A), Teplý – Plášek ml., Střondala, Pytlík – Myšák, Pavel, Raška – Pekař, Šik.
Rozhodčí
Fatejev (RUS), Tscherrig (SUI) – Bowles (USA), Merten (GER)
Stadion
Ostravar Aréna, Ostrava (kapacita: 10 004 míst)
Návštěva
8693 diváků
Jak moc jste trnul při první třetině a čtyřech gólech Kanady?
„Je to zklamání. Hráči tam jdou a udělají kiksy, které nás stojí šanci v těchto důležitých zápasech. Je to frustrující, a pokud se z toho hráči nepoučí, nemáme proti kvalitním týmům šanci zvítězit.“
Čím si vysvětlit tak velkou nedisciplinovanost?
„Vnímal jsem na začátku, že kluci hrozně chtějí vyhrát a vyšlápnout si na Kanadu, která turnajem tak nějak proplouvala. Věřili, že to dají, ale dostali jsme se do úzkých. Nedisciplinovanost nás stojí síly, Kanada nám odskočila. Ve druhé třetině jsme dali rychlé góly, ale gól na 5:2 po smolném odrazu nám ubral momentum, které jsme získávali. Malinko nám to zase popadalo zdravotně. Ale tento rok je za námi, je tady nový rok a ten chceme vykopnout dobře.“
Trápí vás řada zranění. S Kanadou musel střídat brankář Lukáš Pařík, nedohrál ani Karel Plášek. Jak na tom jsou?
„Karel by měl být na další zápas v pořádku. Je to drobné zranění a věřím, že bude dobrý. Lukáš má zranění v dolní části těla, podle lékařů a prvotních vyšetření by to nemělo být nic vážného. Uvidíme během dne, jak to bude vypadat.“
Brankáře máte aktuálně zdravého jen jednoho – Nicka Malíka. Řídne ale i útočná řada.
„Je to tak. Pořád jsme na lavičce Patrik Eliáš a já, myslím, že by to Švédové proti nám měli těžké. (úsměv) Zranění přicházejí, je tady nějaká únava, zápasů je hodně. Chybí nám Honza Jeník a Jakub Lauko, kteří by nám jistě pomohli. Ale nejsou tady, věřím, že se kluci vydají ze zbytku sil.“
Jsou Švédové nejtěžším soupeřem, na kterého jste mohli jít?
„Dívám se na to pozitivně. Švédové i vloni propluli svou skupinou a následně padli se Švýcary, kteří hráli disciplinovaně, od podlahy a hráli jako tým. Pro nás je to ukazatel toho, že se dá hrát s každým. Můžeme porazit Rusy, hrát vyrovnanou partii s Američany, i když byla třeba převaha na jejich straně. O zápasy s Němci a Kanaďany jsme přišli kvůli nedisciplinovanosti.“
Jak si vysvětlujete tu nevyrovnanost výkonů? Výkony týmu jsou jako na houpačce.
„Někdo z kolegů už to říkal. Jeden den svatba, podruhé pohřeb. Teď to proti Švédům vychází na svatbu.“ (úsměv)
Fauly jsou velkým tématem od prvního zápasu. Co může trenér udělat navíc, než jen říkat hráčům, ať si na to dávají pozor?
„Je to o vyspělosti hráčů. O tom, jak si to vtlučou do hlavy, my jim to tam bijeme zleva, zprava. Je to o zodpovědnosti vůči ostatním hráčům, těm, kteří jsou více nebo méně nasazovaní. Zřejmě nejsme tak vyspělí, že bychom to udrželi v každém zápase.“
Vy jste taky dostal jeden dvouminutový trest za špatně použitou coaches challenge.
„V podstatě ano. Věděl jsem, že to může hrozit. Reklamoval jsem ofsajd, potažmo zakázané uvolnění, které mělo být odpískané. Cítil jsem, že to momentum se tam měnilo. Ten gól… to se mi snad ještě na takové úrovni. Ten nešťastný odraz… brankář jede za bránu, puk odskočí od mantinelu a oni dají do prázdné. Navíc hned potom, co my vstřelíme dva rychlé góly. Věděl jsem, že kdyby to neuznali, stav by byl 2:4 a my jsme se zase mohli chytit.“
Po třetím gólu Kanady jste měl konflikt s jedním fanouškem soupeře za vaší střídačkou. O co šlo?
„Začal mi tam bouchat do plexiskla a posměšně se vyjadřovat. Pořádně jsem na něho neviděl, tak jsem si jenom omyl plexi, abych se mu podíval do tváře. Pak jsme se jen tak pozdravili, myslím, že tím to skončilo. Věřím, že i pro něj to bylo osvěžující.“
Témata:
reprezentace, dvacítka, MS do 20 let, sport, hokej, Kanada, Švýcarsko, úraz, sportovní soutěž, Václav Varaďa, Jakub Lauko, Patrik Eliáš, Karel Plášek, Sport na Heureka.cz
Související články
