Trenéři řeší respekt z hvězdy: Kluci nesmí z Jardy padat na pusu
PŘÍMO Z MINSKU | Dva s ním ještě hráli v týmu, získali spolu legendární zlato v Naganu. Dohromady ho teď trénují. A všichni tři se shodují: „Práce s Jardou Jágrem je specifická.“ Reprezentační trenéři Vladimír Růžička, Ondřej Weissmann i Jaroslav Špaček pro deník Sport také popsali, jak se musí přistupovat k legendě s číslem 68.
Růžička se Špačkem s ním ještě hrávali, předešlé zkušenosti z trenérské lavice s ním má i Weissmann. Všichni aktuálně dumají nad tím, jak klíčového útočníka dostat do pohody. „Potřebujeme ho mít v tu správnou chvíli v ideální formě,“ tvrdí hlavní kouč Vladimír Růžička.
Jaroslave, vy jste s Jágrem dlouho hrával, teď jste jeho trenérem. Jak to vnímáte?
Špaček: „Vždyť já se pořád cítím trochu jako hráč… (směje se) Mám k nim blíž. A možná se k nim i tak chovám. Ale teď zpátky k té otázce. Jarda je určitě specifická osobnost. Když budu mluvit za nás trenéry, určitě teď řešíme, s kým bude hrát. To je pro nás velmi důležité. Kdo mu bude vyhovovat… Nechci říkat, kdo ho bude táhnout, ale kdo mu sedne. Kdo nám ho nastartuje tak, aby Jarda Jágr byl Jarda Jágr. To si myslím, že je pro všechny velký rébus.“
Dává sice důležité góly, ale sám říká, že se trápí…
Weissmann: „Ale když si třeba vezmeme závěr zápasu s Kanadou, byla vidět jeho obrovská síla. Jak se drží na kotouči, jaké dokáže vyprodukovat závary během chvilky… On tu sílu má v sobě. Třeba perfektní práci odvedl v roce 2010 při mistrovství světa, kdy jsme měli tým složený na poslední chvíli. A nebylo moc posil z NHL. Jarda měl významnou roli, s hráči komunikoval, bral je rovnocenně. I tady odvádí výbornou práci.“
Vzpomínáte, Jaroslave, spolu tady v Minsku na ty hráčské zážitky?
Špaček: „Spíš ho nechávám být… Vím, že on se v tom teď trochu hrabe. Je obrovský rozdíl hrát na malém hřišti a na velkém. Jarda si to potřebuje přebrat, mít na to ten svůj klid. Ale ono to přijde, už jsme mu nasmlouvali noční ledy v aréně! (pousměje se) Pravdou je, že on potřebuje mít ty svoje věci, aby se cítil dobře. Už jenom precizně nabroušené brusle. A my mu tu atmosféru musíme vytvořit takovou, aby ji měl. A jestli bude mít pět masérů jenom sám pro sebe, s tím už nic neuděláme. Musíme ho dostat do pohody.“
Protože víte, že v těch klíčových momentech ho budete ještě hodně potřebovat.
Růžička: „Jsme si vědomi, jakou obrovskou sílu v něm máme. A je nutné ho mít v té nejlepší formě v tu ideální chvíli. U něj to někdy není jednoduché, rozhoduje i malinko jinak udělá hrana na brusli. A hned je to pro něj problém… Ale tak to prostě je, člověk to tak musí brát. Musíme ho dostat do pohody, aby se rozehrál. Už takhle vytvoří spoustu šancí, rozhoduje zápasy. Ale je třeba, aby byl v ještě větší pohodě.“
Musíte řešit i to, aby se všechno nemotalo kolem něj?
Růžička: „Hráči to vždycky brali a berou, že Jarda je svůj. Je v klidu, dělá si svoje věci. Spíš jde o to, aby si všechno sedlo. Když on bude na ledě v pohodě, mužstvu to obrovsky pomůže. Největší problém je v tom, že hráči ho strašně uznávají. Měli jeho plakáty v pokoji, a teď s ním hrajou. To je vidět i na obráncích. Jarda vstoupí na led, a najednou všichni hledají jeho! Což je trošku komplikace. Oni si to ti mladí beci nepřipustí, ale zkrátka to tak je. Vidím to. Najednou všichni koukají, jak ho najít. Ale ono to nejde, už je obsazený. Jenže tohle nejde jen tak změnit. Je to prostě Jarda Jágr.“
Špaček: „S nadsázkou se dá říct, že ti hráči z něj mají zbytečný respekt. Je to na nich vidět.“
Růžička: „Je to těžký, protože on už hrál v NHL, kdežto někteří se ještě ani nenarodili. Proto teď na něj někdy koukají furt s otevřenou pusou… My do nich musíme dostat, aby to takhle nebrali.“
Špaček: „Někdy je to na škodu, což je pravda. I sám Jarda chce, aby ti hráči normálně hráli, pořád ho nehledali. Nechce, aby se to kolem něj točilo.“
Nevnímal jste vy jako hráč někdy nelibě to, že se stále mluvilo nejvíce právě o Jágrovi?
Špaček: „Ne, vůbec ne. Byl jsem rád, když byl na ledě. Tedy když jsem tam nebyl já! (vybuchne smíchy) Ne, to si dělám srandu… Vždyť je radost s ním hrát. On na sebe dokáže navázat jednoho dva hráče, a když je člověk chytrý, a dokáže toho využít, tak si vždycky najde místo a Jarda mu připraví nějakou šanci… Vždycky se během střídání stane něco dobrého. Tedy v útočném pásmu. V obranné třetině je to malinko horší.“ (pousměje se)
Růžička: „Každopádně není jednoduché na to připravit ty hráče, kteří s ním hrajou. Ale věřím, že to ještě vyladíme.“
