PŘÍMO Z MINSKU | Taky patřil k těm, kterým se nepodařilo připojit své úsilí ke snaze legendy. Zatímco Jaromír Jágr zaujetím v marném semifinálovém zápolení s Finy (0:3) převyšoval zbytek týmu, Tomáš Hertl a spol. nemohli najít ten správný rytmus. „Jarda tu je celý turnaj náš nejužitečnější hráč,“ prohlásil zklamaný nástupce čísla 68.
Slova uznání, nic jiného. Tomáš Hertl je nacházel na adresu Jaromíra Jágra, který partii s Finy obdivuhodně oddřel. „Jarda do toho šel jako pokaždé. Ano, každý občas něco pokazí, ale Džegr se snažil neustále, burcoval to, pořád nám radil. Nemá se za co stydět,“ pokýval 20letý útočník.
Se svým idolem v Minsku hraje poprvé (a zřejmě i naposledy) v jednom týmu, v semifinále pak poznal i velikánův nenadálý výbuch zlosti. To když tahoun ve třetí třetině po faulu na Komarova na trestné házel vším, co mu přišlo pod ruku. „Takhle jsem ho viděl asi poprvé,“ divil se Hertl.
Nejen kvůli zmařené naději na Jágrovo zlaté loučení s reprezentací ale byla v sobotu mladá hvězda z NHL a zbylí kolegové mrzutí. Věděli, že proti Finům neukázali, co v nich je. Že měli na víc.
„Chtěli jsme se do finále dostat, porvat se o nejlepší medaili pro Českou republiku, ale výkon na to nebyl. Nebylo to od nás vůbec dobré,“ nezastíral Hertl.
A už plánoval, jak se vypořádat s rychlým přeladěním na nedělní odpolední souboj o bronz proti Švédům.
„Jestli chceme aspoň nějakou medaili, musíme okamžitě vypnout a nastoupit jako jiný tým. Jako s Amerikou, tlačit se víc do branky, sekat to tam, aby padly zase nějaké góly,“ nabádal autor tří zásahů na turnaji.
