Filip Pešán a Jakub Petr k národnímu týmu? Bývalý reprezentační kouč Vladimír Vůjtek by to rozhodně neviděl jako problém. „Oba jsou perspektivou pro český hokej,“ říká. „Otázka je, jestli už nastal čas hodit je do koloběhu národního týmu. Nebo ještě chvíli počkat. Aby se nestalo to, že se něco nepovede a ztratíme je na další roky.“ Sestav vlastní tým na MS v hokeji a hraj o 140 tiscí korun! >>
Pokud se bavíme o těchto konkrétních jménech, Filip Pešán a Jakub Petr, jaké plusy u nich vidíte?
„Nastolili nový trend českého hokeje – jak se říká, světový trend. Za tím si jdou. A v podstatě se dá říct, že s tím mají úspěchy. Pešán vyhrál s Libercem ligu, byl ve finále. Kuba Petr ve Vítkovicích taky s mužstvem postupuje výš a výš. Jejich týmy hrají dobrý hokej, co ordinují, funguje.“
Vidíte i nějaké minusy?
„Ani nevidím. Jak jsem řekl, je to perspektiva pro český hokej. Otázka je, jestli máme tolik dobrých a kvalitních hráčů, aby se mohli prosadit aktivním a útočným hokejem, který po nich jako trenéři požadují. V porovnání se světem.“
Oba jsou čtyřicátníci, věk podle vás není problém?
„Já taky začínal trenérsky v pětatřiceti a v lize v osmatřiceti. Nemůžeme furt říkat, že kluci budou trenérsky vyzrávat po padesátce. To už je dost pozdě. Jestli se od třiceti věnují trenérské práci, tak jsou ve čtyřiceti vyzrálí. Suverénně. Když měli možnost pracovat v dobrých týmech, nečekal bych do šedesáti. (usměje se). Jejich čas nastává, musí se jim dát příležitost. Jsou to už vyzrálí trenéři.“
Říkáte, že jste také trenérsky začínal v pětatřiceti, dá se nějak porovnávat?
„Já začínal druhou ligou, tři roky jsem trénoval v Karviné, až pak jsem přišel do Vítkovic. Samozřejmě se na mě dívali jako na nováčka, ale myslím, že tenkrát bylo víc kvalitních trenérů. Nebo zvučnějších jmen. Hráči tehdy po kariéře hodně chodili na trenéřinu. Dneska je to jiné. Skvělí hráči, co hráli v Americe, se moc do trenérství nehrnou. Nebo jen výjimky. Tehdy nikdo nechodil ven, zůstávali doma, takže mistři světa a všichni známí hráči začínali po kariéře trénovat. Já nikdy za nároďák nehrál, takže jsem jméno získával náročněji.“
Mohou to mít v tomto těžší i Pešán s Petrem? Že za sebou nemají extra hráčské kariéry?
„Určitě je to trošku minus proti hráčům, kteří byli světoví. Na druhé straně, když trénují v extralize a mají úspěchy, tak se to minus maže. Známe to i z minulosti, kdy národní mužstvo vedli trenéři, kteří byli úspěšní a nikdy nehráli hokej. Třeba Kostka nebo Andršt. To byli absolutní teoretici, udělali medaile a dostali český hokej na vysokou úroveň. Není to tak úplně pravidlem, že dobrý hráč bude i dobrý trenér.“
