Proč se Češi na MS nakopli: faktor Boston, Vejmelka i nový bourák
Dostali facku. Pořádnou. V úterý čeští hokejisté šokovali prohrou 1:2 po nájezdech s Rakouskem. O pár dní později je už nálada lepší, tým Kariho Jalonena zvládl duely proti Lotyšsku (5:1) i Norsku (4:1). Proč? Jako hlavní faktor se nabízí příjezd Davida Pastrňáka, který nakopl celý tým. To ale není vše! Projděte si, co dalšího zvedlo ambice českého nároďáku.
Faktor Boston
Přijel nejlepší český hráč současnosti a týmu to rozhodně pomohlo. Před jeho příjezdem byla první formace s Blümelem, Krejčím a Červenkou silná, s Davidem Pastrňákem je ale dominantní. Když zapne, je to hodně cítit. Dovede se dostat do šancí, Krejčí vysílá na Pastrňáka náramné utajené nahrávky. Je radost sledovat jejich akce. Navíc jsou i produktivní, dávají góly. Rozehřáli se proti slabším soupeřům, teď USA a Finsko je donutí hru ještě trochu změnit, zrychlit, nemít puk tak dlouho.
Poraď si sám
Skončilo lámání si hlavy, koho nasadit k Jakubu Vránovi, aby se rozstřílel. Nedostal nejkreativnějšího centra vedle sebe, ale ty nejpracovitější. David Kämpf je hodně snaživá včelka, na přesilovce má Jiřího Černocha, dalšího válečníka. A právě ten mu skvěle nahrál na první gól na turnaji. Žádné téma, kdo nastartuje Vránu, tým je víc. Musel si poradit sám, najít místo. Povedlo se proti Norsku. Navíc začal i víc pracovat jako celý tým, ukázal charakter, když se vrátil po ráně do kolene proti Rakousku.
Bum, prásk, Stránský
Všude jinde bombarďák, jen v reprezentaci ne. Matěj Stránský dával góly v Třinci i v Davosu, v národním týmu z něj zabiják už dlouho není. Nějak zapadl do prokletí, že jakmile tohle triko natáhne přes hlavu, šance mizí. Přistoupil k tomu ale nejlépe, jak jde. Je velký, je těžký. Takže se sám pasoval do role tvrďáka, který hraje hodně nepříjemně. Bourá, co vidí. Pamatujete Lotyše na střídačce po jeho bombě? S Norskem byl úplně stejně ostrý. Navíc i dobře blokoval střely.
Klika a Vejmelka
Proti Lotyšsku bylo Česko dominantní, tam není co řešit. Ale proti Norsku se opět objevily hodně pasivní pasáže, které předznamenaly průšvih s Rakouskem. Třeba ve druhé třetině národní tým couval, obránci nedrželi modrou čáru, protože útok úplně přestal napadat. Neviděli jste jediného hráče, který by vytlačoval soupeře, všichni tři forvardi často couvali, tak zatlačili i své beky. V téhle fázi Norsko trefilo tři tyče. Klíčový byl i pevný Vejmelka, že udržel po čtyřiceti minutách vzadu nulu.
Reakce na problém
Trochu budeme suplovat bod číslo jedna, ale nejde jinak. Vzpomenete si na malér s Rakouskem? Národní tým čekal, až se dočkal, v poslední minutě soupeř vyrovnal. Proti Norsku po těžké druhé dvacetiminutovce nastoupilo Česko z kabiny, Pastrňák si vynutil faul, hotovo. Z nájezdu dal na 3:0. Hodně v tom měl prsty právě útočník Bostonu, ovšem díky tomu, že přišla odpověď, nenastaly trable. S výhrami by mělo růst sebevědomí. Ale taky je potřeba pasivitu zamknout někam do skříně a zahodit klíč.
