Proč nestíháme? Záhada na MS vyřešena. Pauzy mezi třetinami jsou kratší než v Praze
PŘÍMO Z DÁNSKA | O dvě minuty vám může ujet autobus, a jste v úzkých. I tak krátký časový úsek může hrát roli. A právě o 120 sekund jsou při hokejovém šampionátu v Dánsku zkrácené přestávky! Místo 17 minut, jako před rokem v Praze, trvají jenom 15. „Ono se to nezdá, ale je to znát. Hrozně rychle to uteče,“ říká kapitán Roman Červenka. „Každý má nějakou svoji rutinu, a najednou to člověk nestihne,“ přidává se útočník Lukáš Sedlák. Pocítí to rovněž trenéři. Neobvyklé je i to, že hráči jsou ve dvou kabinách… I to je specifikum provizorního prostředí. Program MS v hokeji ZDE>>>
Tady něco nehraje, proběhlo hlavou hráčům hned při úvodním utkání šampionátu. „Přijdeme do kabiny, a hned jdeme zpátky,“ říkali si sami pro sebe.
Záhada vyřešena. Přestávka je opravdu kratší než obvykle. Což potvrdil i Milan Hnilička, týmový manažer. Ten se pro jistotu podíval na loňský obsáhlý manuál z Prahy, a tam opravdu pauza trvala o dvě minuty déle. Tedy 17 minut. V extralize je to dokonce 18 minut.
„Přijdeme do naší trenérské místnosti a už pomalu musíme jít k hráčům. Času je málo, takže je to všechno ve větším kvaltu,“ popisuje asistent trenéra Jiří Kalous. Je tedy třeba vypíchnout opravdu jenom to nejpodstatnější.
Také hokejisté musejí uzpůsobit svoje zavedené postupy „Chtěl jsem si udělat o pauze to, co vždycky, a najednou koukám, že už za čtyři minuty se zase hraje,“ popisuje Sedlák, centr první formace.
A hala Jyske Bank Boxen, která primárně slouží jiným sportům (hlavně házené), má i jiné specifikum. Týmy mají dvě kabiny. Tu hlavní, což je spíš přepažená větší kóje za závěsy, kde je všechno slyšet. Z ní je to ovšem dost daleko na led, cesta trvá přes dvě minuty.
Takže se na zápas přesunou do jiné. Ještě víc provizorní, která je blízko ledu. Kustodi a maséři do ní musejí těsně před utkáním přenést všechno podstatné. Moc času na to nemají, protože mohou začít až v době, kdy prostory opustí tým hrající dřívější zápas…
Pozdější příchod do kabiny i kvůli rolbě
Praxe je následná: Na první třetinu odcházejí ze své hlavní kabiny. Dvě přestávky stráví v té provizorní, po utkání se zase vrací do hlavního sídla. „Pro kustody je to hodně náročné,“ popisuje Hnilička.
Během prvního utkání se Švýcary bylo komplikací i to, že se po první třetině hráči dostali do kabiny, té zápasové, o něco později. Protože v místě, kde měli led opouštět, zrovna projížděla rolba…
I tohle je další důkaz, že se turnaj hraje v hale, v níž jsou provizorní podmínky. Také mantinely jsou užší než obvykle. K tomu jsou i kratší přestávky. A proč? To se ani česká strana nedozvěděla, zřejmě rozhodnutí pořadatelů ve spolupráci s IIHF.
Hráči mají během přestávky o něco méně času i proto, že přibyly mediální povinnosti (rychlé televizní a rozhlasové rozhovory).
„Takže i tohle ubere část pauzy. Nedivím se klukům, že je to pro ně velký nezvyk v jejich rutině,“ chápe je manažer Hnilička, sám někdejší gólman, olympijský šampion z Nagana a trojnásobný mistr světa. „Člověk má pocit, že si sedne, a hned zase vstává a jde hrát,“ reaguje Červenka. Ale ani on z toho nedělá vědu. Podmínky mají všichni stejné.
Stejně jako trenéři to berou s nadhledem „Je to všechno ve větším kvaltu, ale zas taková komplikace to není. Nedá se nic dělat, musíme se tomu přizpůsobit,“ dodává Kalous.
