Základní část Světového poháru se chýlí ke konci. Poslední dvě utkání sehrají zatím nejhorší týmy ze skupin A a B. Češi a Fini byli do těchto pozic pasováni ještě před startem prestižní akce. Nikdo by však neřekl, že mezi posledními budou i Američané, pro které to je vůbec nejhorší výsledek v historii tohoto turnaje. Jediným týmem, který má ještě šanci na postup, zůstává Rusko. Musí však porazit Finsko (od 21:00). Server iSport.cz se zaměřil na hlavní příčiny neúspěchu již s jistotou vyřazených mužstev.
Neúspěch USA? Velké zklamání
Vedle Kanady bylo mužstvo USA považováno za žhavého kandidáta na vítězství ve Světovém poháru. Hvězdný tým však nemile překvapil. Dělo se tak už od prvního zápasu, kdy dostal pěknou facku. Podceňovanému Výběru Evropy nedokázali Američané vstřelit ani gól a prohráli 0:3.
Během přípravy na turnaj si s Kanaďany jednou poradili, ale přímo na turnaji měl jasně navrch soupeř, který uštědřil Američanům porážku 4:2 a k tomu jim znemožnil postup ze skupiny.
Tento nečekaný neúspěch se neobešel bez odezvy. Zámořská kritika se s nimi vůbec nemazlila. Není se čemu divit. V USA se na SP s něčím podobným ještě nesetkali. "Jsme velice zklamaní. Beru to na sebe," řekl americký kouč John Tortorella po rozhodujícím utkání.
Co vlastně stálo za tím, že Američané nedosáhli na postup? Rozhodně podcenění Výběru Evropy. V jejich laxní hře to bylo znát. Druhým a patrně nejvýraznějším problémem byla chybějící produktivita týmových hvězd. Přeci jen od hráčů jako je Patrick Kane nebo Joe Pavelski se čekalo víc než jen jedna asistence proti Kanadě. Posledním utkání s českým týmem bude pro Američany už jen otázkou cti.
Češi mezi posledními? Žádné překvapení
Před World Cupem měli v zámoří jasno o tom, jak dopadne česká reprezentace. "Skončí poslední," říkali s přesvědčením odborníci z Kanady a USA. Jejich předzvěsti se naplnily. Po debaklu s Kanaďany a porážkou v prodloužení s Týmem Evropy bylo jisté, že se žádné překvapení z české strany konat nebude.
Výběr trenéra Josefa Jandače dostal před turnajem nejhorší známky na všech postech. Především byla zmiňována česká obrana, která byla nejvíc kritizována. Jak se později ukázalo, tak oprávněně. Množství chyb při rozehrávkách a tvoření akcí nezabránila ani velká snaha Michala Kempného, který sám několikrát zaváhal.
Nejlépe na tom nebyl ani útok. Absence Davida Krejčího a Tomáše Hertla byla citelná. Ostatně dva vstřelené góly oproti devíti inkasovaným mluví za vše.Kdo však zaujal, byli bezesporu gólmani. České naděje proti Týmu Evropy držel především Petr Mrázek, při debaklu s Kanadou zabránil ještě většímu přídělu Michal Neuvirth.
Finský nezdar? Chyběla produktivita
Podobně jako u českého týmu se od Finů neočekával v zámoří žádný zázrak. Severoamerické mladíky nestíhali a severské derby se Švédy nezvládli. Očekávání nepotvrdili ani mladíci Patrick Laine a Sebastian Aho, kteří v sezoně 2016/17 vyhráli dvě zlaté medaile s mládežnickými reprezentacemi a k tomu ještě přidali stříbro z mistrovství světa v Moskvě.
Největším problémem finského týmu byla produktivita. Pouze jeden gól ve třech zápasech je poněkud chabé na finský útok, ve kterém je například obávané duo z Minnesoty Mikko Koivu a Mikael Granlund.
Renomé si Finsko nevylepšilo ani ve svém posledním zápase na Světovém poháru s Ruskem (0:3), na které Seveřané do druhé třetiny také nestačili.