ROZHOVOR | První dvě finské trefy v 10. a 13. minutě si prohlédl přímo z ledové plochy. Obránce Zbyněk Kutlák se svými parťáky nedokázal zabránit lavině, která se přivalila z finské strany. A začalo být hodně krušno. Zkušený bek švýcarského týmu Ambri-Piotta si tak musel „vychutnat“ debakl až do konce.
Co se vám po závěrečné siréně honilo hlavou?
„Rozhodně nic pěknýho… Tahle porážka určitě bolí. Nevidím do hlav jiných kluků, ale jsem z toho hodně zklamanej.“
Víte, že jde o nejvyšší porážku české hokejové historie?
„Historii jsem takhle rychle nezkoumal, ale rozhodně nám to nelichotí.“
Neměl jste obavy, že Finové zvládnou až deset gólů?
„Nevím, jak ostatní kluci, ale já rozhodně ne.“
Rozhodla do jisté míry 10. minuta a finský gól při vaší přesilovce?
„Určitě to vliv na celkovém výsledku mělo. Nám se vepředu nepovedla přihrávka na Petra Nedvěda na druhou tyčku, oni se rozjeli k brejku, my se nestihli vrátit a inkasovali. Přesilovky jsou od toho, aby se góly dávali a ne dostávaly. Do přestávky to bylo 0:3, v kabině se trochu zvýšil hlas, ale šli jsme do toho znovu. Jenže se nedařilo, naše produktivita nás také srazila dolů.“
Doufali jste v průběhu dalších minut, že se s tím dá ještě něco udělat?
„Samozřejmě. V hokeji je čtyřicet minut hodně dlouhá doba, nikdo z nás nepochyboval, že by to nešlo zvrátit. Trenér nám pořád opakoval, abychom se z rohů dostávali před branku a víc stříleli, kluci se o to pokoušeli, ale Finové si nás perfektně rozebírali a moc nám toho před jejich brankou nedovolili.“
Navíc vás fyzicky přetlačili…
„Oni jsou pokaždé tvrdí, sráží se, dobře bruslí.“
Nezbývá než zapomenout, anebo vás napadá jiné řešení po tak vysoké porážce?
„Jednoznačně rychle zapomenout a v neděli půjdeme s čistou hlavou na Rusy. V hlavě mi ten výsledek zůstane asi hodně dlouho, ale rozhodně mi nebude v ničem vadit před zápasem s Ruskem.“
