Pavel Ryšavý
14. listopadu 2017 • 20:52

Říha: Rusové nejsou dokonalí. Musíme si věřit, ale náš strach jim vyhovuje

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Dresy repre? Neurazí, ale žádná sláva. Konečně zajímavé nápady, ale sráží je…
Dostál: Moc se mi líbí Kovář. Staňkovi pomohla Slavia, kdo ale jako trojka?
VŠECHNA VIDEA ZDE

V Česku nenajdete trenéra, který by toho o ruském hokeji, hráčích a mentalitě věděl víc než Miloš Říha. Trénoval Petrohrad, na začátku sezony, než skončil ve Slovanu, začínal svoji desátou sezonu v KHL. Velmi dobře se taky zná s koučem ruského národního týmu Olegem Znarokem. „Je potřeba si na ně taky trochu věřit, nebýt přišlápnutí. Rusům hrozně vyhovuje, že z nich máme respekt a bojíme se jich,“ komentuje aktuální dominanci sborné nad národním týmem.



Jedno mu upřít nemůžete. Miloš Říha má po KHL hodně dobré jméno, kontakty i vliv. Za dlouhé roky v Rusku si tam vybudoval možná větší jméno, než má doma. Od půlky minulého týdne sledoval zápasy Karjala Cupu a viděl další bolestivou ztrátu české reprezentace proti sborné. Už šestou v řadě. Porážka 2:5 byla ještě mírná na to, co se na ledě odehrávalo.

Vystihuje tahle šňůra reálný stav, kde se momentálně nachází Česko a Rusko?
„Určitě. Rusové byli dřív v takové malé krizi, měli ty samé problémy, jaké máme my. Hokej se jim otevřel, odcházeli do Ameriky, k nim zase přicházeli cizí hráči. Jenže spadli zase na zem a začali nesmírně tvrdě pracovat. Vidíte, že je jejich škola zpátky. Vyplatilo se jim to. My v tom pořád tak nějak tápeme, stojíme na místě. Snažíme se, taky pracujeme, aby se něco vymyslelo u šestnáctek, sedmnáctek, osmnáctek, dvacítek. Ale nebude to tak jednoduché.“

V neděli reprezentační áčko dostalo od Ruska tvrdou herní lekci. To předtím dominovalo nad českým výběrem i ve čtvrtfinále mistrovství světa v Paříži. Nemáte pocit, že se ty nůžky rozevírají víc a víc?
„Hlavně si myslím, že my jsme pořád chytřejší hokejisté, máme chytřejší hlavu než oni. Rusové třeba nemají ani takové sebevědomí, jako někteří naši kluci. Jenže je potřeba si na ně taky trochu věřit, nebýt přišlápnutí. Jim hrozně vyhovuje, že z nich máme respekt a bojíme se jich. Pak narostou. Takhle s nimi nejde hrát nikdy. Už za těch dřívějších dob jsme si na ně věřili, možná to bylo i politikou, ale vystupovali jsme proti nim daleko sebevědoměji. Ano, taky se některé zápasy nepovedly a Rusko nás přejelo. Ale nebylo to pokaždé.“

Individuálně na tom bylo Rusko výjimečně vždycky. Není zakopaný pes trochu i v tom, že se ohromně zlepšilo po taktické stránce?
„Jak znám Olega (Znaroka) a jeho pomocníky, hrozně moc se naučili od všech lidí, kteří do ruského hokeje přišli. Od Kanaďanů, Švédů, od nás i Finů. Nezůstali stát, naopak převzali hodně věcí. Neřeknou vám to, protože budou tvrdit, že ruská škola je vždycky ruská škola. Jenže spoustu taktických a organizačních věcí si převzali, osvojili si je.“

Už nespoléhají jenom na to, jak mají šikovné ruce, ale vyhrávají i systémem?
„Ano, pořád jsou ohromně šikovní, ale hráči už se nepouštějí do zápasu sami. Vidíte, jak je jejich hra organizovaná, umí trpělivě čekat, hrají do obrany. Třeba se podívejte, co předvedli na Karjale se Švýcarskem. Po dvou třetinách prohrávali 1:2 a tu poslední vyhráli 5:0. Tady se posunuli hodně.“

Milan Gulaš si užívá každou minutu v dresu národního týmu (archivní foto)
Milan Gulaš si užívá každou minutu v dresu národního týmu (archivní foto)


Jak velkou zásluhu na tom má právě Znarok?
„On dělá, že se vůbec nic neučí, působí na někoho třeba hloupě. Jenže to je velký klam. Všechno moc dobře poslouchá, vzdělává se, každou informaci vyhodnocuje a co se mu hodí, použije. V Rusku jsme třeba spolu seděli a během toho si maloval cvičení na ubrousek. Hokejem žije. Ptal se mě třeba na cvičení a hned si je zapisoval a já zase čerpal z toho, co říká on.“

Pořád se vídáte?
„Když hrál naposledy Petrohrad v Bratislavě, tak jsme byli na večeři a zase se bavili o hokeji. Jakmile mu něco řeknete, pamatuje si to. Je trenér, který má veliké charisma a obrovský respekt. Když to trochu přeženu, hráči se ho až bojí. Už jako hokejista byl takový, že neměl daleko od rány, z nikoho neměl strach a takhle vystupuje i v ruském hokeji.“

Evidentně s tím má úspěch.
„Je takový už od Balašichy, když ji převzal v roce 2008. Byl velkým pánem, to samé v Dynamu Moskva, to samé v Petrohradu a v národním týmu taky. Všichni bossové mu jdou na ruku a poslouchají ho. V tom má před ostatními trenéry navrch, hráči si proti němu vůbec nic nedovolí.“

Přitom je vidět, jak za ním ale hráči jdou. Kdyby ho měli už plné zuby, nebudou z NHL jezdit reprezentovat.
„Protože je tvrdý, ale i benevolentní. Pokud hrají, netlačí na ně. Tlačí na hráče hlavně svojí osobností, tím, že přijde, a s ním vejde do kabiny i respekt. A pokud by si vůči němu někdo něco troufl , nebojí se s hráčem okamžitě rozloučit.“



A dá se říct po těch šesti ruských výhrách v řadě, že i moc dobře ví, jak na Česko?
(usměje se) „Myslím, že pořád tam nějaká mezírka je, existuje způsob... On si hlavně myslí, že ví, jak na nás hrát, že je to podobné jako na ty slabší soupeře. Jenže pokud my bychom otevřeli tu naši sílu, myšlení, drželi disciplínu a drželi se našeho hokeje, bez šance nejsme. Vždyť třeba i teď v neděli některé naše akce byly skvělé. Jenže jsme je zahráli jednou za pět minut, vůbec se nedařilo v nějaké delší časové sekvenci udržet útočné pásmo. Potřebujete si i chodit pro fauly. Ovšem kromě Radila tam nikdo nešel před branku. Potenciál, abychom Rusko porazili, pořád máme.“

Většina národního týmu v KHL hraje, tam se zvládá s Rusy v klidu měřit, tak jde o to, aby se tohle rozpoložení prodalo i v národním týmu.
„Samozřejmě. Někteří naši hráči byli v Americe, někteří hrají v Rusku už dlouhou dobu a jsou schopni dominovat. Tak proč to nerozbalit? Sebevědomí tam být musí. Hlavně mě zaráží, že nevyužíváme toho, že je tohle pořád jenom příprava, a jsme takoví bojácní. To se mi vůbec nelíbilo.“

Tohle jste viděl v nedělním zápase na Karjale?
„Přesně tak.“

Bilance českých trenérů proti Rusku od posledního zlata na MS v roce 2010:

Trenér: Alois Hadamczik Vladimír Růžička Vladimír Vůjtek Josef Jandač
Období: 2010-14 2014-15 2015-16 2016-?
Zápasy: 18 5 5 8
Výhry: 10 2 4 1
Prohry: 8 3 1 7
Skóre: 40:41 11:16 16:11 14:29
Úspěšnost: 55% 40% 80% 12,5%

Znáte ruskou mentalitu. My pořád říkáme, jak jim stačí dát dva góly, oni se sesypou a rozloží se i přes zlepšení v taktice. Jen jsme to už tedy dlouho nezažili. Platí to podle vás pořád, nebo jde o předsudek?
„Tohle platí pořád. Já tedy vidím mezinárodní zápasy jenom v televizi nebo když se jedu podívat přímo někam na zimák, nikdy jsem blíž nebyl. Ale jak jsem poznal Ilju Kovalčuka a další takové hráče, tak to pořád platí i přes to všechno, o čem jsme se před chvíli bavili.“

Takže nejsou dokonalí.
„Nejsou. Třeba když neudělá Ilja bod, je nervózní pořád. Znarok ale tohle u něj a ostatních hráčů dovede docela dobře ztlumit disciplínou a vrátit je tam, kam je potřeba, aby zápas vyhráli po 40 minutách. Třeba právě jako s tím Švýcarskem. My to ale právě musíme vydržet celých 60 minut, nesmíte mu dát šanci se vrátit, být u puků, být hrozně otravní. Ilja třeba teď na turnaji nebyl, ale konkrétně když otrávíte jeho, on pak trochu otráví svoje mužstvo. Ale nesmíte přestat.“

Mít dobrý plán je klíč?
„Hrát chytrý hokej, jak my si tady rádi říkáme, vyčůranej. Třeba měnit s nimi v určitých fázích rytmus, teď dopředu, teď to zabalíme a budeme čekat, pak zase začneme... To tam teď není.“

Jinými slovy, je potřeba mít zápas v rukou a vědět, co s ním?
„Nejde říct, že se nesnažíme. Ale přesně, potřebujete mít zápas pod kontrolou, hlavně psychicky, věřit utkání. Dostaneme ovšem gól a přestaneme si věřit. Ale tohle vidíte i v extralize, nebo když se koukám na Slovan. Inkasujete, a než se hráči nastartují, chvilku to trvá. Musíte být v hlavě odolní, to je základ.“

Myslíte, že je potřeba hrát proti Rusku o hodně jinak než s Finskem nebo Švédskem?
„Proti každému soupeři byste měli hrát jinak. Ale znovu říkám, těžko se mi to hodnotí, na téhle úrovni jsem nikdy nepracoval, je to jenom můj pohled. Když jsme ale v KHL hráli proti švédskému nebo finskému trenérovi, viděli jste, že jejich týmy měly specifické návyky. Dá se proti nim něco vymyslet vždycky. Rukopis je podobný, když třeba vidíte, jak hraje Jokerit, nemáte pocit, že by se zase tak lišil od finských mužstev.“

Vy se v KHL pohybujete vlastně 10 let. Vyvíjí se tam pohled na české hráče a trenéry?
„Určitě tam není takový respekt, jaký byl dřív. Aspoň ne v těch nejkvalitnějších klubech, to dřív bylo jiné. My teď chodíme do Nižněkamsku nebo Novgorodu, tam si našich hráčů váží. Ale nejsme v Petrohradu, odcházíme z Kazaně nebo Omsku. Už nám ten první vlak ujel. Na druhou stranu, pořád si nás váží, něco jsme dokázali. Momentálně je to jen špatné, že si na nás začali až moc věřit.“

To je hlavní problém?
„V první řadě je to škoda. Víte sám, jak to funguje. Podle toho, jak zahrajete proti Rusku, bere vás celá Evropa. Můžete prohrát se Švédskem a Finskem. Ale když porazíte Rusy, všechno se otočí. Musíme si to sebevědomí vzít zase zpátky. Jak jsme se bavili, oni jsou individuálně hrozně dobří, hokejově jsou vysoko. Jenže pořád se s nimi dá hrát. My hráli se Slovanem tři roky po sobě proti CSKA Moskva a byl jsem z nich zklamaný. Vydrželi jsme s nimi bruslit, hrát útočně... Sice nás porazili, jenže po našich obrovských individuálních chybách, nepřehráli nás. A jsem přesvědčen, že takové chyby, které jsme dělali na klubové úrovni, by se v národním týmu nestaly.“

Takže vy byste tušil, jak ruské prokletí změnit?
„To zase říct nemůžu, nemám patent. Reprezentace je něco jiného než klub, sejdou se vám nejlepší hráči v zemi a s touhle prací já zkušenosti nemám. Třeba je to něco úplně jiného.“

Ale kdyby vám Josef Jandač zavolal, pozval vás na kafe a malovali jste si po ubrouscích jako se Znarokem, abyste mu udělal nějakou oponenturu, šel byste?
„Bez váhání. Říkám to vždycky, když se mě někdo zeptá a chce konzultovat nějaké věci, nemám s tím problém. Dělal jsem to taky a všichni lidé, kteří se se mnou o hokeji bavili, mají můj velký respekt. K naší práci to patří.“

Milan Gulaš si užívá každou minutu v dresu národního týmu (archivní foto)
Milan Gulaš si užívá každou minutu v dresu národního týmu (archivní foto)

Vstoupit do diskuse
0

MS hokej 2024 ONLINE - Mistrovství světa v ledním hokeji

Program Vstupenky Sestřihy z MS Výsledky MS v hokeji 2023 MS hokej U20

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 se vrací do Česka. Od 10. do 26. května 2024 bude hostit MS v hokeji Praha a Ostrava. Česká hokejová reprezentace odehraje všechny zápasy v Praze, ve skupině B se postupně utká s Finskem, Norskem, Švýcarskem, Dánskem, Rakouskem, Velkou Británií a Kanadou.

Hokej dnes * Spengler Cup * MS v hokeji žen

Aktuální zápasy
Články odjinud