Nedvěd o nástupcích u repre: Výborná volba, ale fandím jinému modelu
Poslední čtyři roky měl na vizitce iniciály GM. A když se Petr Nedvěd nedávno loučil s funkcí v českém národním týmu, vyslovil domněnku, že by jeho nástupce na pozici generálního manažera hokejové reprezentace měl utržit ještě silnější kompetence, než požíval předchozí dvě sezony on. S maximální odpovědností. Český hokej ale zařadil zpátečku a vrátil se k dřívějšímu modelu, v němž má ústřední slovo hlavní kouč. A nakonec i ručení za rezultáty.
„Vrátilo se to do módu, ve kterém to bylo před lety. Já osobně se s tím neztotožňuju, ale to už je samozřejmě jedno, protože u toho nejsem. Jak se říká: sto lidí, sto chutí. Na druhou stranu, pokud už se to celé přenastavilo, dává mi velký smysl, že vedení svazu zvolilo právě tahle jména,“ reaguje Nedvěd na novinky v národním mužstvu v podobě zajištění tandemu Martin Havlát – Marek Židlický.
Za jeho éry se dařilo žádosti o hráče NHL v drtivé většině případů proměňovat v příjezdy, navíc pak Nedvěd po bídě na únorových Hrách v Pekingu přesvědčil Davida Krejčího, aby zvedl hlavu a nekončil s reprezentací. Pro květnový bronzový šampionát klíčový moment. Jak pro samotný výlov medaile, tak i pro zisk Davida Pastrňáka do národních služeb.
Nedvěd se hlavně s Havlátem velmi dobře zná, proto za něj může dát obě ruce do ohně. „V mých očích je to hodně dobrá strategie pro tento daný model managementu národního týmu. Jak říkám, nejsem toho modelu fanoušek, ale Havlátek s Židlou jsou pro mě zárukou profesionální práce. Oba kluci se ocitli na správném místě,“ nepochybuje.
Živě si představuje, že někdejší útočník Ottawy, Chicaga nebo San Jose bude účinně pracovat v zámoří, zatímco jeho kolega pobude častěji v tuzemsku.
„Martin bude fungovat převážně za velkou louží a Kari Jalonen na sebe převezme hlavní rozhodování. A k ruce bude mít víc Židlu. Ve finále to ovšem nebude jinak, než že všichni si pak sednou ke kulatému stolu, včetně všech trenérů a mezi sebou kolektivně vše potřebné vyřeší,“ ví Nedvěd, jak to chodí v reprezentaci.
Sám to zažil. Ačkoli se k němu vázaly kompetence náčelníka, neměl ve zvyku postupovat direktivně. Trenérům poskytoval potřebný prostor, jeho teritoriem byli zejména příslušníci zámořských organizací.
„Reprezentace není jenom o hráčích z NHL, ale co si budeme povídat, je zásadní mít tuhle sféru podchycenou a zabezpečenou. Havlátek s Židlou jsou velmi silnými garanty toho, že to fungovat bude. Jak při v uvozovkách námluvách kluků z NHL, tak pak přímo v akci,“ tvrdí.
„Oba se v NHL dříve dlouhodobě pohybovali a vydobyli si značné renomé napříč ligou. Hráči je budou maximálně respektovat. Dovolím si říci, že tímto krokem národnímu týmu spadl kámen ze srdce,“ oceňuje Nedvěd postup prezidenta hokejového svazu Aloise Hadamczika poté, co se z rodinných důvodů rozhodl od reprezentace odejít.
