Byl u toho, když plány o evropském jádru spřádal Miloš Říha. Bývalý reprezentační kapitán Robert Reichel (52) v jeho štábu pracoval jako jeho asistent. „Hráči, kteří jezdili pravidelně po Evropě, tak se z nich půlka na mistrovství nedostala. V tom je největší úskalí,“ říká. Ale Rulíkova myšlenka se mu celkově zamlouvá. Navíc sám reprezentační akce jako hvězda národního týmu dřív objížděl. Neříkal si o volno. Ví, že tělo pár zápasů navíc zvládne. Velké TÉMA Sportu čtěte ZDE>>>
I když se buduje jádro, vždycky se nakonec dojde k závěru, že hráče z NHL nejde na mistrovství světa nevzít?
„Máte za mořem skvělé hráče, víte o nich, že je využijete. Tak to vždycky prostě uděláte.“
Tak co z toho tedy evropské jádro bude mít, že se sbalí a objede turnaje ve Švédsku, ve Švýcarsku a ve Finsku?
„To je jednoduché, kluci v Evropě odehrají kvalitní zápasy. Pokud objedou tři turnaje, nebo někdo i čtyři, jednak vás mezinárodní hokej posouvá a pak vás i na šampionát dobře nachystá. Hokej na Euro Hockey Tour je pořád rychlostně jinde než extraliga, potřebujete přepnout ještě výš. Hrajete proti nejlepším hráčům v Evropě.“
Jen zkrátka hráč musí počítat, že patřit do evropského jádra negarantuje účast na mistrovství světa?
„Ano, z pohledu trenéra je to pak ještě trochu jinak. I když se vám povede vzít na mistrovství světa třeba deset lidí, kteří vám jezdili pravidelně, je to dobrý. Kluky jste si připravili na šampionát. Pokud odehrají jeden turnaj, dobrý. Ale to je málo.“
Dá se říct, že objíždění turnajů po Evropě dá mnohem víc hráčům do 25 let. Takže nemá moc cenu s sebou tahat
Romana Červenku
,
Lukáše Sedlák
nebo
Jana Kováře
?
„To je právě otázka. Někdy i ti starší kluci sami chtějí jezdit. Švýcarská liga je dobrá soutěž, ale sami vědí, že mezinárodní hokej je prostě výš. Co mám zkušenosti s Honzou Kovářem, chtěl být na reprezentaci vždycky.
Milan Gulaš
nám taky dopředu nikdy neříkal, že by nechtěl. Zohornové taky rádi jezdili na každou akci.“
V sezoně 1999/2000 vám bylo 29 let, vrátil jste se z NHL do Litvínova a za sezonu odehrál 25 zápasů v reprezentaci. Taky jste to chápal podobně, že není potřeba moc odpočívat, ale je lepší v sezoně pořád hrát?
„Zase to jsou během jednoho turnaje tři zápasy, což není taková porce. (usměje se) Pro vás jde o zpestření sezony. Jiní soupeři, jiný styl, jiní spoluhráči. Mně nedělalo absolutně žádný problém jet, na každou akci jsem se těšil.“
Hlavně, i když bylo tehdy opravdu hodně hráčů v NHL, dá se říct, že reprezentace měla své silné jádro?
„Dá, v Evropě hráli Dopi (
Jiří Dopita
), Vlasy (Tomáš
Vlasák
), Patýz (Pavel Patera) nebo Prochy (Martin Procházka). V tom jsme měli výhodu. Ale fakt v tom nevidím žádný problém, když si dáte pár zápasů navíc. Obohatí vás to, lépe se připravíte.“
O čem svědčí, když Lukáš Sedlák řekne, že turnaje v klidu objede?
„To se mi moc líbí, dobrý přístup. Pořád si myslím, že když máte možnost reprezentovat, měla by to pro vás být automatika a jednoduše jedete. Jasně, někdy máte zdravotní problém, nebo potřebujete zůstat doma kvůli rodině. Ale jestli se nic neděje a přijde pozvánka? Neměli byste odmítat. Když jsem u reprezentace působil s
Milošem Říhou
, celkově mě potěšilo, že kluci jezdit chtěli.“
Spíš půjde tedy o trenéry a majitele klubů, kteří budou hudrovat, ať jim reprezentace netahá hvězdy pořád někde na turnaje. Nemyslíte?
„Zase se na to podívejte trochu jinak. Když necháte hráče doma, dostane dva dny volno, možná tři, a jinak ho čeká trénink. Z mého pohledu je lepší, když kluk odehraje dva tři kvalitní zápasy během extraligové pauzy, než aby trénoval. Hráči to neublíží, vrátí se v rychlosti, do soutěže vletí a posune ho to jinam, protože si zvykne na vyšší tempo. Problém v tom nevidím žádný. A jestli někdo ano? Na místě hráče by ten člověk udělal to samé. Jel by.“
Má smysl stejné hráče s sebou vozit častěji, aby si zvykli na systém, chystali si různé signály na buly, vyjetí z pásma a podobně?
„To je další věc. Máte třeba dva, možná tři tréninky před turnajem, aby kluci pochopili, co po nich chcete. Ukážete jim na videu, co byste rádi, máte mítinky s beky i útočníky před tréninkem. Ale pokud už základní principy znáte? Jen si je oživíte, víte, na čem jste. Ohromná výhoda spočívá v tom, že můžete dělat na dalších věcech.“
Když jste slyšel Radima Rulíka, že by chtěl vytvořit svoje evropské jádro. Myslíte, že se mu plán povede?
„Myslím, že bude zkoušet něco podobného, co jsme chtěli dělat s Milošem. Pokud se mu povede vzít polovinu týmu na mistrovství světa do Prahy, bude to super. Nemůžeme čekat, že by na šampionát přijel celý tým z NHL, to nedopadne. Někdo zůstane v play off, dobří mladší hráči mohou zůstat na farmách v play off, někdo se zraní.“
A najednou jste rádi za šest hráčů z NHL?
„Ano, může se to takhle sejít. Proto má smysl se chystat na různé alternativy. Sezona je dlouhá, nikdy nevíte, co se přihodí do května.“
