Kouč Bykov: Češi? Géniové
Ve světě nenarazíte na trenéra, který by si hokejem vydělával víc než Vjačeslav Bykov. Drobný kouč sborné a ligové Ufy se doma vypracoval v jednu z nejuctívanějších person v zemi. Zato v Česku se na něj mnozí mračí.
Kvůli čemu? Prý na české hokejisty posílá ty své s úkolem seřezat je. Zastavit. Jakýmkoliv způsobem.
Bykov v rozhovoru pro Sport přesvědčuje, že proti Čechům absolutně nic nemá. Třeba útočníky Marka s Rolinkem považuje za geniální hokejisty. „Já chci jen vyhrávat. A dělám pro to všechno,“ nabízí svůj pohled na „válku“ s Čechy.
Tušíte, proč se o vás říká, že nemáte rád české hokejisty?
„Nevím a především se musím ohradit. Je to nesmysl. Co to je mít rád? Rád můžete mít ženskou. V hokeji neplatí, že máte někoho rád a někoho nerad. Berte to tak. V hokeji jsme konkurenty. Vy reprezentujete určitý styl hokeje, my jiný. Když jsem ještě hrál, mezi námi a československými hráči zela propast. Ale jen navenek a pouze kvůli politice. Po zápase jsme šli s vámi klidně posedět na pivo. Vážně není pravda to, co říkáte (naléhavě). My zkrátka chceme vyhrávat a do hry dáváme plno emocí.“
Hudler zachránil triumf, hokejisté ovládli České hry »
Ovšem někteří čeští hokejisté, kteří pod vámi hráli, tvrdí, že jste v kabině svým hráčům pokaždé zdůrazňoval, aby Čechům nařezali. Třeba Markovi a Rolinkovi…
„To je pravda. Ale teď mi povězte. Pokud hrajete proti Kanadě, s čím na vás vyrukují?“
Tvrdostí.
„Tak vidíte. Řežou vás. Jde o psychologický faktor. My se proti každému snažíme hrát tak, abychom co nejvíc otupili zbraně nejlepších hráčů.“
V tom jste tedy mistr. Mistr psychologie.
„Ne, to nemohu říci. Prostě chceme vyhrávat. To je přeci náš úkol, naše poslání. Dělat vše na sto procent, aby se dostavil výsledek. A pokud se to vašim hráčům nezdá a mluví o tom, je to známka toho, že jsme nad nimi vyzráli. Co se týká Rolinka a Marka, já se před nimi klaním. V Rusku prokazují, že jsou to geniální hokejisté. Naši mladí hráči se od nich hodně naučí. Na rozvoji ruských talentů mají svoji zásluhu. Já jim mohu vzkázat pouze jedno – děkuji… Abych to shrnul, proti Čechům jsem nikdy nic neměl a nemám. Tečka.“
Probíráte se ještě sladkou minulostí a dvěma tituly světových šampionů?
„Zapomenuto.“ (vypálí)
Ke sborné jste si přibral ještě těžší ligovou štaci v Salavatu Julajev Ufa. Jak to chcete stíhat?
„Bez problému. Jedno s druhým není svázané. Práce s národním týmem a v klubu si žádá pokaždé něco jiného. Je mi jasné, že Ufa má v domácím šampionátu mnohem vyšší ambice než můj poslední klub, který jsem vedl. Po pěti letech práce v CSKA však nastal ten správný čas udělat krok stranou a zkusit něco jiného.“
Nabídka z Ufy se nedala odmítnout, že?
(přikyvuje) „Byla to zajímavá nabídka. Přišla hned po mistrovství světa a mně došlo, že by bylo dobré znovu se pustit do každodenní práce s hráči.“
Kvůli tomu se do vás tvrdě pustil Viktor Tichonov. Trenérská legenda vám vyčetla, že jste ke konkurenci zběhl kvůli penězům, poněvadž jste mu odchod z CSKA zdůvodnil tím, že chcete mít čas na reprezentaci…
„Pan Tichonov měl svoji epochu a éru, které vládl. Svoje metody a vlastní vidění hokeje. Nyní je jiná doba, pracujeme jinak než on kdysi. Důraz klademe na lidskou stránku, na vzájemné porozumění mezi hráčem a trenérem. Mezi hráčem a publikem. On si k tomu řekl své, pustil se do kritiky mé práce a já to respektuji. Zároveň však říkám, že bezdůvodná kritika je k ničemu. To je pouhé víření vzduchu, nic víc. U mě se nikdy nestane, že bych zkritizoval svého kolegu. I kdybych si o něm myslel cokoliv a nesouhlasil s jeho metodami. Nemám na to právo. To je můj názor.“
Jak se vám povedlo po dlouhých letech ruského strádání probudit v hráčích tak masivní porci oddanosti, sounáležitosti a sestrojit z nich vítěznou mašinu?
„V mých praktikách nehledejte žádná tajemství. Je to prosté. Vše musíte dělat absolutně profesionálně. Zkrátka žít naplno tím, co děláte. Také si zakládám na hlubokých analýzách. Na rozboru vlastní hry i soupeřovy. Pod drobnohled si dávám své hráče i hráče našich protivníků. A podstatné je samozřejmě mít v pořádku vzájemné vztahy v mužstvu. To je zhruba všechno.“
Nyní už to ve sborné klape, jenže dřív k sobě ruské hvězdy těžko nacházely cestu a na velkých turnajích to s týmem dopadalo dlouhé roky hrozně. Musel jste na novém řádu dlouho pracovat?
(přemýšlí) „Nemohu říci, že by to bylo extra složité. Prostě jsme jen s hráči zapracovali pedagogicky. Z naší strany to celé bylo upřímné a bez nátlaku. Řekli jsme si to zhruba takhle: aby to fungovalo, hvězdy musí pracovat pro tým, aby se z něj stala hvězda. A to se nám daří naplňovat.“
Pokud se rozmýšlíte mezi dvěma hráči, dáváte přednost kvalitě jeho hry, nebo charakteru?
„Tomu, kdo pracuje pro tým.“
Růžička: Švédové ukázali, že mají silný tým »
Cítíte se v Rusku jako hrdina?
(zavrtí hlavou) „Nejsem hrdina, ale normální člověk, který se jen snaží dělat svoji práci naplno. Stejně jako vy dva. Také přeci chcete napsat co nejlepší reportáž a prodávat noviny v co největším nákladu. Jsme na tom úplně stejně.“
V moskevském CSKA jste vedl například Hejdu, Trvaje, Platila. Vybavují se vám ještě jejich tváře?
„Jistě. Češi jsou bez výjimky hráči s velkou duší. Odhodlaní. Pokud tohle v sobě nemáte, těžko se s někým pracuje. To však není příklad Čechů. V současné době v Ufě vedu Blaťáka. Miro je výborný hokejista a stejně tak i člověk. Imponuje mi. Dobře se mi pracovalo i s Čechy v CSKA. A řekněte mi, pánové, co dnes dělá Jiří Trvaj?“
Je jedničkou Komety Brno.
„Tak ho prosím ode mě pozdravujte. Jiřího mám v paměti jako výjimečně inteligentního hokejistu.“
Zajímáte se vůbec něčím jiným než hokejem?
„Ne. Manželka s dětmi žije ve Švýcarsku. Já jsem pořád na stadionu. Celý svůj čas.“
| Vjačeslav Bykov |
| Nyní 49letý trenér ruské reprezentace spojil svou hráčskou kariéru s klubem CSKA Moskva, po pádu „železné opony“ odešel ve 30 letech do švýcarského Fribourgu, kde také začal v roce 1998 trénovat. Před touto sezonou opustil CSKA a odešel do Ufy, asi nejbohatšího klubu KHL. Legenda CSKA Viktor Tichonov nařkl Bykova, že zradil klub svého srdce a odešel jen kvůli penězům. V Ufě si za jednu sezonu vydělá 2,7 milionu dolarů čistého (skoro 50 milionů korun), jedná se o nejlukrativnější trenérskou smlouvu všech dob. Ruský národní tým vedl poprvé na domácím mistrovství světa v Moskvě 2007, kde sborná získala bronzové medaile; další dva šampionáty v Quebeku a v Bernu Bykov se svým týmem vyhrál. Jako hráč vybojoval dvě zlaté olympijské medaile (1988 v Calgary, 1992 v Albertville) |
Ve Švýcarsku jste strávil téměř deset let skvělé kariéry. Přesto, nelitujete, že jste nikdy neokusil NHL? Podle mnohých byste i tam zářil.
„Ne. Opravdu a upřímně říkám, že ne. NHL nebyla nikdy mou touhou a snem. V době sovětských časů nebylo představitelné odejít do jiné ligy. A když v roce 1989 přišla perestrojka (uvolnění tvrdého komunistického režimu) a objevily se nové možnosti, já už měl dvě malé děti. A dvě možnosti. Odejít za NHL do Quebeku, anebo se podívat na západ Evropy. Vybral jsem si pro rodinu jednodušší cestu a hrál dlouhá léta za Fribourg. Žádné lituji ode mě nikdo neuslyší. A teď už se nezlobte, musím jít za týmem.“
