Důvody dalšího krachu Sparty: chyběl TOP střelec, Brošova facka nezabrala
Černou sérii porážek sice po skoro třech letech utnuli, bídné období neúspěchu však natáhli již na 12 let. Hokejisté Sparty po domácí porážce 1:5 s Vítkovicemi padli v předkole play off 1:3 na zápasy a podobně jako minulý rok museli jako první tým v soutěži horkotěžko skousnout brzký konec sezony. V pouhých čtyřech odehraných zápasech vyřazovací části doplatili sparťané proti Ostravanům na spoustu faktorů, se kterými se trápili téměř celý ročník.
Absence elitního střelce
Během sezony se trenéři Sparty dlouho spoléhali na to, že střelecká produktivita je v jejich kádru vyrovnaná. Během základní části však Pražané své soupeře gólovou úspěšností nijak zářně nepřevyšovali. V sezoně se pouze v šesti zápasech radovali z vítězství, které rozhodli pěti góly. Víc branek za zápas však ani jednou nedali. Nenašel se žádný kanonýr, který by atakoval hranici 20 gólů. Nejlepším střelcem byl Lukáš Pech s 15 brankami. V předkole proti Vítkovicím si sparťané střelecké trápení umocnili ještě víc špatnou koncovkou. Ve třech zápasech ze čtyř pocítili gólovou radost jen jednou.
Brošova facka a megatrejd nepomohly
Otevřená kritika nezabrala. Když se sportovní manažer Sparty Michal Broš v rozhovoru pro deník Sport (více čtěte ZDE<<<) veřejně navezl do týmových lídrů, chtěl tím své mužstvo probudit a přimět ho ke zlepešným výkonům. Kýžený progres se však nedostavil. Velká kritika naopak zklamala někdejšího kapitána Petra Vránu, který se rozhodl na vlastní žádost odejít. Klub zkušenému útočníkovi vyhověl a vyměnil ho do Třince za Lotyše Robertse Bukartse. Z hvězdného trejdu vyšel lépe Vrána, který na konci základní části mezi Oceláři pookřál. Bukarts v sobě během angažmá v Praze spícího střelce neprobudil. Proti Vítkovicím si nepřipsal ani jeden bod.
Kruppův systém se neuchytil
S herní taktikou, se kterou Uwe Krupp přišel do Sparty, sice vynesl Pražany na začátku sezony až na první místo, poté však systém založený především na důsledné obraně a vyhazovaní kotoučů i kvůli velké marodce přestal fungovat. Filozofie německého kouče nepřinesla mužstvu v rudých dresech stabilní výkony, kterými by si v předstihu zajistilo účast v play off. Sparta v předkole, o které bojovala až do posledního kola, se svojí taktikou uspěla jenom jednou. S Ostravany předvedli sparťané vyrovnanou partii. Více děr v pevné defenzivě ale našel v pravý okamžik výběr trenéra Jakuba Petra.
Stavět na Rouskovi? Moc brzy...
Jen málokdo by asi čekal, že veškeré naděje Sparty v závěru sezony by stály na nejmladším hráči v kádru. Ono tomu tak ale opravdu bylo. Devatenáctiletý talent Lukáš Rousek chytil na konci základní části famózní formu, kterou si přenesl do play off. Ani jeden zápas s Vítkovicemi nevypustil, tvrdě dřel a snažil se nést sparťanský prapor co nejdál. Rouskův zápal, na který byla radost se dívat, ale na záchranu Sparty nestačil. Zbytek Pražanů ze sebe větší dravost nevymáčkl. Ať už bude realizační tým klubu hodnotit sezonu jakkoliv, jeden fakt bude rozhodně pozitivní: v Lukáši Rouskovi je budoucnost.
Zeď Bartošák
Už před startem předkola bylo sparťanům jasné, že je proti Vítkovicím nečeká lehký úkol. Branku soupeře totiž proti nim střežil Patrik Bartošák, statisticky nejlepší gólman základní části Tipsport extraligy. O jeho síle se přesvědčili v prvních dvou zápasech, ve kterých jim český reprezentant pustil jen dva góly. Ve třetím zápase v O2 areně si sice nevybral svůj nejlepší den, když inkasoval laciné branky. Během čtvrtého duelu to ale byl znovu on a měl velkou zásluhu na tom, že Sparta končí sezonu jako první extraligový tým podruhé v řadě.
