Gejzír štěstí na Spartě a příběh jako z oceli. Druhé semifinále proti Třinci srovnala osm sekund před koncem třetí třetiny. V prodloužení rozhodl o vítězství 3:2 obránce Michal Moravčík, který se vrátil do série po zranění z předchozího kola. Svou druhou trefou v utkání urval pro pražský tým druhý bod. „Říkáme si celou sezonu, že v těchhle situacích může vyskočit kdokoli. Vyšlo to na mě a jsem moc rád. Je super vést 2:0 po dvou zápasech doma,“ řekl dvougólový střelec po zápase.
Jak si užíváte, když po tom, co se vám stalo, rozhodnete semifinálový zápas?
„I tohle přináší hokejový život. Člověk se z toho nesmí pos*at, musí hrát, jak nejlíp dokáže. Nesmí si to pustit do hlavy, to bych pak mohl zůstat v kabině.“
Věděl jste, že semifinále stihnete v pohodě?
„Šli jsme den po dni, byla to otázka jednotlivých dní, jak jsem se cítil a jak se to zlepšovalo. Pracovali jsme na tom s kluky z fyzio, s kondičním trenérem, abych byl co nejvíc schopný jít do zápasu. Dali mě dohromady.“
Vypadá to, že dobře.
„Dneska asi jo.“ (usmívá se)
Jak těžké jste to měli ve druhém utkání, kdy Třinec nedopřál moc prostoru pro přihrávku nebo něco vytvořit?
„Bylo to opačné než v prvním utkání. Tam jsme dvě třetiny byli lepší tým, měli víc ze hry, tentokrát nám toho Třinec moc nedovolil. Se štěstím jsme šli do první přestávky s vedením 1:0 a bohužel ve druhé třetině jsme bohužel zkolabovali, ale ukázali jsme vnitřní sílu a vrátili se. Ale Třinec hrál výborně. Důležitý bod pro nás.“
Naopak soupeře nakopl neuznaný gól na 1:1. Byl jste na ledě, jak jste situaci vnímal?
„Viděli jste, jak to rozhodčí zkoumali dlouho. Zpoza Koviho jsem to přesně neviděl, nemůžu to komentovat.“
Z čeho pramenilo, že vám Oceláři moc nedovolili?
„Hráli účelně, my si to zbytečně komplikovali. Tohle se v play off nesmí stávat. Sami jsme jim ty šance nabídli a oni je pak potrestali. Souvisí to právě s pohybem. Neměli jsme ho moc dobrý, trošku se kolikrát zavařili a z toho plynulo, že oni měli převahu na brankovišti. Do třetí třetiny jsme si řekli, že to změníme a podařilo se.“
Zhruba od její poloviny jste získávali jistotu. Dá se vystihnout okamžik, kdy jste se vraceli do hry a přehrávali soupeře?
„Z ledu tohle člověk moc nevnímá. Spíš jsme pořád věřili, že máme tu sílu a můžeme to zlomit. Pak jsme to tam nakonec prorvali a šli do prodloužení.“
Co vaše druhá gólová střela? Viděl jste prostor, kudy puk letěl?
„Nejdřív jsem si všiml, že to Chlápovi (Filip Chlapík) docela skáče. Říkal jsem si, hlavně to trefit. Ještě jsem se podíval, jak na mě jde útočník. Šel docela ze středu, nechal mi volnou stranu, kudy puk proletěl. Chtěl jsem hlavně trefit bránu. A nachytal jsem ho.“
Loni druhý zápas čtvrtfinále dopadl opačně, s Kacetlem v třinecké brance, po ztrátě vedení. Neměli jste to někde vzadu?
„To asi hledáte spíš vy, novináři. Tohle se stalo loni a teď jsou úplně nové zápasy. Tak to člověk nemůže úplně vnímat.“
V čem jste se posunuli vy?
„V trpělivosti, že věříme, nepanikaříme a i za nepříznivého stavu se snažíme zůstat v klidu. S chladnou hlavou řešit ty situace a nenarážet do nich zbytečně, jako jsme to dělali třeba minulé roky.“
Co se odehrávalo v závěru třetí třetiny, kdy čas letí hodně rychle?
„Už je to o tom, že to musíte pořád cpát na bránu a Chlápovi se povedlo. Zaplať pánbůh.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
