Truchlil nad prohrou, ale hřála ho jedna osobní výhra. Hokejový útočník Petr Ton v duelu s Českými Budějovicemi (2:3) zaznamenal svou 228. trefu ve sparťanském dresu a vyrovnal tak na čtvrtém místě klubové tabulky střelců legendárního útočníka Vladimíra Zábrodského.
Tušil jste, že na prestižní metu útočíte?
„Věděl jsem o tom už před sezonou, v té minulé se historické pořadí docela často promítalo na kostce nad ledem u nás v hale. Po prohraném zápase se mi to ale hodnotí velmi těžko... Když se od toho oprostím, tak musím říct, že mě to opravdu moc těší. Vyrovnat se takové sparťanské legendě je pro mě velká čest. Strašně moc si toho vážím.“
Hned vám došlo, že právě tenhle gól je opravdu výjimečný?
„Na ledě ne. Ale když jsem seděl na střídačce a blesklo na obrazovce: autor gólu Ton Petr, tak jsem si to hned uvědomil.“
| Nejlepší střelci historie Sparty |
|
1. Jiří Zelenka 254 2. Jan Havel 246 3. Richard Žemlička 244 4. Vladimír Zábrodský 228 4. Petr Ton 228 |
Nyní je před vámi Richard Žemlička, který v současnosti Spartu trénuje. Překonáte ho ještě v této sezoně?
„Ztrácím šestnáct branek, to by mohlo být v mých silách. Musel bych zopakovat minulý ročník (25 gólů), k tomu samozřejmě potřebuji zdraví a spoluhráče. Bez toho to nepůjde, doufám, že se rozstřílíme jako tým a bude se nám více dařit.“
Pravda, Sparta má z pěti zápasů jen čtyři body. Vy na druhou stranu už tři vstřelené branky, cítíte formu?
„Z osobního hlediska jsem spokojený a věřím, že bych těch pětadvacet mohl zopakovat. Za dvacet let hraní jsem se ale naučil, že musím počítat i s horšími časy. Takže teď jsem koukal na čtvrté místo v historickém pořadí, teď mi chybí dvě branky do tří set ligových.“
Ženou vás tyto milníky v kariéře dál?
„Rozhodně. I proto jsem prodloužil na Spartě. Měl jsem nabídky ze Lva a další, ale chtěl jsem zůstat v tomhle klubu. Když člověk začíná desátý rok na jednom místě, tak myslí i na ty nejvyšší úspěchy. Jak týmové, tak osobní. Rád bych se do historie zapsal tak vysoko, jak zdraví dovolí. Tohle mě v mém stáří žene dál.“
Znamená to, že Petr Ton bude hrát do té doby, než bude absolutní jedničkou?
„Vloni jsem na Spartě přebíral ocenění za dvě stě gólů a doktor Dušan Singer mi hned hlásil, že na první místo zbývá něco přes padesát, že to jsou pro mě dvě sezony. Tak jsem říkal: Dušane, přidej, ale když zdraví dá a bude o mě zájem, tak to zkusím. Já odcházet nechci, hokej mě baví čím dál tím víc. Zároveň vím, že pokud tu chci být dál lídr, tak také musím mít týmový úspěch. Toho tlaku se nezříkám. Chci se pořád zlepšovat a vyrovnat se mladším.“
Jubilea občas svazují ruce, vás naopak burcují?
„Tohle už jsou takové příjemné mety. Hodně jsem prožíval, když jsem se blížil do Klubu hokejových střelců, kam se vstupuje po 250 vstřelených brankách. Ale teď už to jsou spíše cifry, za kterými se člověk bude chtít ohlédnout po konci kariéry.“
Schováte si něco z památných zápasů, nebo zůstávají jenom vzpomínky?
„Mám puk, který mě posunul do Klubu střelců. A taky jsem si schoval ten, se kterým jsem dal čtyřstý gól své kariéry mezi muži, protože 111 branek jsem dal ve Finsku. A teď na mě snad čeká ten třístý. Vždy si zapíši datum a zápas, syn z toho sice nemá ještě rozum, ale jednou to snad ocení. Podívá se, co táta dokázal.“ (usmívá se)
A měl se komu vyrovnávat...
„Zatím to tak ještě nevnímá, ale bylo by to hezké... Je k tomu ještě hodně daleko.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
