V Kanadě neuspěl, teď ho učí Gulaš. Vypadal jsem jako dítě, říká Kantner | iSport.cz
Pavel Bárta
15. července 2020 • 17:35

V Kanadě neuspěl, teď ho učí Gulaš. Vypadal jsem jako dítě, říká Kantner

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Dávid Hancko: NEJ stoper ligy? Připomeňte si jeho TOP 3 momenty
iSport podcast: Přijdou posily do Bohemians? Je zájem o Vodháněla a co Pulkrab?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Po deseti týdnech drilu ukončili v Plzni suchou část přípravy a po čtrnácti dnech oddychu zase začnou ladit na novou sezonu. Tu minulou uťala předčasně pandemie zrovna v době, kdy byl Matyáš Kantner (22) v nejlepším. Řádil v prvním útoku, prožil čtyři tříbodové večery, Brnu nasypal svůj první extraligový hattrick. S 18 trefami byl druhým nejlepším střelcem mužstva za suverénem Milanem Gulašem, v bodování skončil třetí. „Teď jde o to, abych na to navázal," uvědomuje si vytáhlý útočník.



Ve Škodovce se nebojí dát šanci mladým odchovancům. Když před třemi lety získali junioři titul, Matyáš Kantner k němu přispěl v play off jedenácti trefami. Ze zlatého ročníku si třináct hráčů zahrálo extraligu, on sám patří mezi stálice indiánské bojůvky. V minulém ročníku se utrhnul a v dalším už má patřit k lídrům mužstva. V rozhovoru pro iSport Premium vzpomíná na protloukání v kanadské juniorce se svou dětskou postavou, mluví i vlivu učitele Gulaše či Dominiku Kubalíkovi.

Když jste se před čtyřmi lety vrátil z kanadské juniorky, byl jste prý v dost zbědovaném stavu. Vypracovával jste se postupně, vaše hvězda stoupá. Napadlo vás někdy, že vaše dráha připomíná cestu Dominika Kubalíka? Berete ho jako příklad?
„Přiznám se, že jo. Jeho cestu znám a vidím i tu svoji. Hrozně Dominikovi fandím. Jako hokejista je dneska fenomén, stačí, co předvedl v poslední sezoně. Vidím, že to jde, takže je to zároveň motivace."

Matyáš Kantner

Narozen: 20. června 1998 (22 let) v Plzni
Pozice: útočník
Výška/váha: 192 cm/86 kg
Klub: HC Škoda Plzeň
Kariéra: Plzeň (2012-15,2017-), Flint/OHL (2015-16), Klatovy (2016-18), Litoměřice (2017-19), Jihlava (2018/19)
Celkem v extralize: 123 zápasů, 52 bodů (26+26)
V minulé sezoně: 52 zápasů, 37 bodů (18+19)
Reprezentace: MS „18" (2016), Memoriál Ivana Hlinky (2015)
Úspěchy: juniorský titul vextralize (2017)

V minulém ročníku už jste se taky slušně rozjel. Mrzelo vás, že jste v nejlepším musel přestat?
„Těšil jsem se na play off, měl jsem tehdy dobrou formu. Poslední zápasy základní části se mi povedly, v některých jsem posbíral i víc bodů, celkově se to nasčítalo. Závěrečné utkání doma proti Brnu bylo nejvydařenější. Dal jsem tři góly, na to budu vzpomínat. Přiznám se, že když jsme končili základní část v Třinci, přestával jsem věřit, že se sezona dohraje. Viděl jsem, jak se epidemie rozjíždí, zastavily se soutěže ve Švýcarsku i jinde. Nevěřil jsem, že se bude hrát play off, 12. března skončila extraliga definitivně. Jo, mrzelo mě to. Škoda."

Mělo by smysl sezonu dokončit později jako v NHL?
„Těžko říct. V NHL kvůli tomu obětují půlku dalšího ročníku, ten příští má začínat někdy v prosinci. Pro spoustu kluků z týmů, které play off hrát nebudou, to v podstatě znamená necelý rok bez hokeje. Doufám, že jsme to tady ukončili v pravý čas. Teď už máme po letní přípravě, snad extraliga vypukne 18. září podle plánu a všechno pojede, jak má, a nic už ji nenaruší."

Za sebou máte svoji nejlepší sezonu. Cítíte, že mohla být zlomová?
„Ano. Po Novém roce už jsem se cítil komfortně a myslím, že to bylo znát. Přicházely body, což určitě pomůže, užíval jsem si to. Občas si na tyhle zápasy vzpomenu, třeba na ten poslední tříbodový s Vítkovicemi, na svůj první gól sezony v listopadu v Hradci, který to všechno nastartoval. Byl sice do prázdné brány, ale pak mi to začalo jít. Týmu se dařilo, pořád jsme se drželi nahoře. Teď jde o to, abych na poslední sezonu navázal a potvrdil to. Bude to těžké, ale zároveň to není nereálné."

V únoru jste se měl v utkání ve Zlíně vrátit do elitní formace k Milanu Gulašovi a Tomáši Mertlovi. Tehdy jste poznamenal, že doufáte, že to Zlínem zase neskončí. Proč zrovna jím?
„Hrál jsem tam už předminulou sezonu, ještě než Mertlík zamířil do KHL. Přišel jsem z první ligy, chodil s nimi na led při play off, v první lajně jsem začínal i další sezonu, kdy v Plzni působil Venca Nedorost. Vstup se mi však nepovedl, pak jsme jeli do Zlína a tam vlastně moje účinkování v prvním útoku skončilo. Šlo to pak z kopce. Po roce jsem se k Mertlovi s Gulim zase vrátil, opět to mělo být proti Zlínu. Nic takového se naštěstí neopakovalo. Před zápasem jsem říkal, že u nich snad vydržím i v tom následujícím. Nakonec se křídla vedle nich ještě chvíli točila, naskočil jsem tam až později. Ale dopadlo to líp než před rokem."

Jak si vás na ledě řídili?

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0
52. kolo
Články odjinud


Články odjinud