Hokejový tým, který nezápasí s karanténou? Od úterý 4. srpna na něj čeká start letního poháru Generali Česká Cup. Aktuálně platí, že i s fanoušky v hledištích. Pravidlo? Klub může otevřít maximálně pět sektorů po 500 lidech. „Hokejový stadion je hodně specifické prostředí, ale chceme, aby se lidé dostali na zápas,“ říká epidemiolog Rastislav Maďar. Vysvětluje, proč je důležité nesundávat v halách roušky.
V tuhle chvíli se na hokejový zápas dostane maximálně 2500 fanoušků. Stadion ale musí splnit přísná pravidla, mít oddělené sektory i se vstupy do hlediště. Lidé se nesmí mísit na chodbách. O pravidlech na hokeji mluvil pro deník Sport odborník na cestovní medicínu a epidemiolog Rastislav Maďar.
„Hlavně nechci, aby to celé naše povídání vyznělo moc negativně. Vím, jak to majitelé klubů prožívají, hokej není v jednoduché situaci. Nechci, aby tihle lidé dostali infarkt, my jim chceme pomoci,“ chápavě říká v této chvíli velmi vytížený muž.
Mění se nějak vývoj kolem počtu fanoušků, kteří budou moci na Generali Česká Cup?
„Ne, stále platí, že na pohár se využije maximálně čtvrtinová kapacita stadionu s tím, že fanoušci mohou obsadit každou druhou řadu a každou druhou sedačku. Ale současně bude dál platit maximální povolený počet míst v sektoru. V tuhle chvíli je to 500 lidí, a tohle číslo bude platit tak dlouho, jak nám to epidemiologická situace umožní. Navíc hokejový stadion je hodně specifické prostředí.“
V čem přesně?
„Fotbal se hraje pod širým nebem, hokej uvnitř, navíc v hale může být velmi chladno, a to je problém. Když se postavíte od někoho nakaženého venku a uvnitř na stejnou vzdálenost, je daleko pravděpodobnější, že se virus přenese v uzavřeném prostoru. V hokejové hale je navíc zima, což viru svědčí.“
Proto se od začátku mluví o tom, že když na hokej do hlediště, tak jedině v roušce, zatímco třeba na party v klubu nutná není?
„Ano, některé starší hokejové stadiony mají uvnitř velmi podobnou teplotu, jaká panuje venku. Takže je tam bohužel jak v lednici a chladno, dokonce i mráz, to viru z hlediska přežití vyhovuje. Když lidé dýchají, skandují a křičí, což je další rizikový faktor, roušky jsou velmi důležité. I když vynecháte mezi sebou dvě řady, člověk před vámi není extrémně daleko. Pokud někdo křičí, vylučuje sekrety, a roušky jsou výborné v tom, že je zachytí i s virem. Další věc je, že pokud lidé virus vydechují, on se v prostředí nakumuluje. Tam, kde nefouká, nesvítí slunce a je chlad, virová nálož přežívá delší dobu než venku.“
Existuje pak i riziko, že v hokejové hale virus někde na povrchu přežije delší dobu než osmačtyřicet hodin?
„Abych řekl pravdu, nepřímého přenosu se úplně nebojím. Je tam jednoduchá prevence: pokud se potřebuji opřít o zábradlí, protože mě bolí koleno, nesahám si do obličeje, ale hned jak dosednu na sedačku, dezinfikuji si ruce a je vystaráno. Na hokeji jde spíš o přímý přenos z člověka na člověka vzdušnou cestou. Proto se stadiony, se svazem a extraligou řešíme všechna opatření, jak je komunikovat. Chceme, aby se lidé na stadion nebáli chodit, to je první věc. A druhá, když už přijdou, ať se nenakazí a prostředí je co nejvíc bezpečné.“
Z toho všeho mi i vychází, že sektory na stání se škrtají. Je to tak?
„Zatím povolené nejsou a zkusili bychom to bez nich. Některé kluby jsou ochotny tam rovnou dát sedačky, jiné tu možnost nemají, je to finančně náročné řešení. Pokud by ale šlo výhledově zařídit, že lidé nebudou stát za sebou, tak by sektor na stání šlo pustit do úvahy.“
Hokej se modlí, aby počty fanoušků na stadionech stoupaly. Ale je to s tím, jak se v současnosti situace kolem epidemie zhoršuje, reálný výhled?
„Byl bych strašně rád, aby hokej tuhle pandemii přežil bez dalších problémů. Ze všech sportů je největší, který nevyžije jen z televizních práv. Přitahuje velké množství diváku a víme, že je i z ekonomického hlediska potřebuje na stadionech. Snažíme se vše vymyslet, abychom klubům umožnili fungovat. Na druhou stranu, pokud cokoliv pustíte příliš odvážně a dojde k nákaze, negativně to dopadne na všechny. Je lepší být opatrnější na začátku. Zatím nikdo nemůže nikomu slíbit, že v jednom sektoru bude víc než 500 lidí, jak je tomu teď.“
Až spadnou teploty níž, dejme tomu v říjnu, dá se očekávat, že naplno propukne druhá vlna pandemie. Tohle je ale i doba, kdy má jet hokejová extraliga. Výhled tak moc optimistický není, že?
„Nechceme malovat čerta na zeď. Víte, naší snahou je, abychom vymysleli, jak hrát hokej, mít tam lidi a ať je všechno co nejbezpečnější. Majitelé hokejových klubů, hlavně těch, co se tak tak drží, už jsou teď pomalu na infarkt. A ještě abychom je stresovali a malovali hororové scénáře? To náš úkol není. My s nimi samozřejmě počítat musíme, máme plány na situaci, které říkáme nejhorší možný případ. Ale teď to vůbec nemá cenu řešit. Nic takového není a budeme doufat, že ani nenastane. Nechme tyhle starosti na epidemiologické komisi a skupině. Snažíme se vše řešit konstruktivně. A pokud to opravdu nepůjde, tak to nepůjde. V tuhle chvíli ale nemá smysl takhle přemýšlet.“
Hokeji a asi i každému sportu by pomohlo, kdyby karanténa netrvala čtrnáct dní, třeba by se pro profesionální a trénované sportovce mohla doba zkrátit. Je to reálné?
„Svaz i vedení extraligy ode mě opakovaně slyšeli, že když se vyskytne v klubu pozitivní případ, spouští se klasické šetření v epidemiologickém ohnisku nákazy. Spádová hygienická stanice pak určí, jaké se aplikuje opatření. Ale rozhodně nelze čekat, že by se na hokejové profesionální kluby měly vztahovat výjimky. Kluby se mohou ochránit jedině tím, že nastaví svůj provoz tak, aby v karanténě skončilo co nejméně lidí. Záleží i na chování hráčů a všech kolem nich. Vy prostě nemůžete jít teď někam, kde se vyskytuje hodně lidí na malém prostoru. Současně situace vyžaduje i určitý modus chování od partnerů hráčů a zaměstnanců klubu. Řešíme i šatny, zázemí, rozestupy mezi lidmi, aby se týmy rozdělily do dvou šaten, pokud možno se moc nepotkávali. Téma jsou taky střídačky, jak jsou velké, jdeme do detailů. Hokejové stadiony navštěvujeme, ať se opravdu zabýváme reálnými problémy.“
V zázemí starých zimáků Olomouce, Mladé Boleslavi a novějších arén v Třinci nebo Liberci bude asi i z vašeho pohledu extrémní rozdíl.
„Je to tak. Někde stadion opustíte za pár minut, za sedm minut ho vyklidíte klidně celý. Jinde je to komplikovanější. Bavíme se, jestli by nebylo možné zrušit třeba nějaký sklad a nevybudovat místo něj další vchod. Jde i o to, aby nikde nevznikal lidský špunt, to znamená, že je důležité, aby se fanoušci dostali co nejrychleji k sedačkám a co nejrychleji zvládli opustit stadion. Špunty nesmí vzniknout ani u občerstvení o přestávkách. To se dá vyřešit, že pivo půjde za lidmi do hlediště přes systém roznášek. Kluby si musí poradit v rámci podmínek. Ale dá se to, byť mezi stadiony jsou opravdu obrovské rozdíly.“
Systém testů jako v NHL u nás není reálný
Mluvil jste o specifickém prostředí v hokejové hale. Díváte se takhle i z pohledu epidemiologa na samotný zápas? Hraje se v chladnu, všude hodně vlhka, hokejisté se potí, dostávají se do fyzického kontaktu.
„Je to extrémně rychlá hra, což je zase plus. Jde o délku kontaktu. Když se řešila fotbalová liga, vycházelo se z určité německé studie, kde se ukázalo, že žádná dvojice hráčů není k sobě za celý zápas blíž než na dva metry delší dobu než dvě minuty. A teď k hokeji, ano, dojde k tomu, že se dá bodyček, zmáčkne se hrudník, sekrety se dostanou k protihráči. Ale kontakt je extrémně krátký, snad k přenosu nákazy v takovou chvíli nemusí dojít. Hodně nám teď ukáže NHL, jak bude fungovat, tam určité poučení z praxe dostaneme. Jen je v tom tedy v tuhle chvíli jeden podstatný rozdíl.“
Každý den se celý tým testuje a všichni hráči jsou zavřeni v „bublině“, kam by se nemocný člověk neměl dostat?
„Ano, ten systém testů v našich podmínkách není reálný, kluby by si to dovolit nemohly. Ale ani v Americe nebudou moci být v bublině navěky. V prosinci plánují rozjet naplno další ročník. Nemyslím si, že i takhle bohatá liga by pak dovedla držet systém s častými testy celou dobu, co trvá sezona. Finančně jde o nesmírně nákladnou věc. Nám zkrátka teď nezbývá nic jiného než nastavení soužití s virem, dokud není efektivní vakcína. Dobré tady je, že hokejisté jsou trénovaní lidé, kteří v drtivé většině ani nebudou vědět, že nějaký virus mají. Potom půjde jenom o nastavení procesů, že třeba zápasy nebudou tak časté nebo se budou dohrávat v improvizovaných termínech, pokud se tým dostane do karantény. Kdybychom chtěli teď mít absolutní jistotu, řekneme, že se hokej nemůže hrát. Ale to vůbec nechceme. Víte, kde je podle mě nejrizikovější místo pro klub, které se mu ale bude řešit velmi špatně?“
Šatna a sprchy?
„Ne, cesta autobusem. Celý tým cestuje pohromadě na zápas, běží klimatizace. Tam je to samozřejmě na posouzení krajské hygienické stanice, kdyby se vyskytl nějaký případ. Pokud by v autobuse měli hráči roušky, do karantény nemusí dát celý tým... Ale dobře víte, že ti kluci v autobuse roušky mít nebudou, to si nemusíme lhát. Bohužel tam doba kontaktu bez ochranného prostředku aspoň patnáct minut bude. Trasování by bylo hodně komplikované a nejisté. V tu chvíli by byl v karanténě celý autobus. Nejisté věci tam jsou. Na druhou stranu se svaz chová extrémně seriózně, vedení extraligy taky. Nikdo netlačí za každou cenu na výjimky, mají nastudované přísné manuály z NHL, snaží se z nich vycházet.“
Cítíte, že hokej se snaží dělat všechno, aby vyhověl nařízením a současně přežil?
„Jednoznačně, s panem Králem (prezident svazu) i panem Řezníčkem (ředitel extraligy) jsme neustále v kontaktu, plus s dalšími lidmi. Řešíme všechno společně na mnoha úrovních. Vnímám, že hokej je velmi seriozní. Moc bych si přál, aby byli stejně disciplinovaní i diváci.“
V jakém smyslu?
„Když budou nařízení podceňovat, nejvíc na to může doplatit jejich klub. Mám navíc ještě jeden takový podnět. Udělali jsme dotazníkové šetření u lidí, kteří si chodili kupovat permanentky, a vyplynulo z něj, že se lidé bojí jít na hokej s rodinou, s dětmi. Přitom je to spíš naopak: pokud dorazí padesátník s nadváhou, se zvýšeným cholesterolem i cukrem, on je rizikový. Ale lidi se hlavně bojí o svoje děti, které zdaleka v takovém nebezpeční nejsou.“
A věříte, že lidé na stadionech opravdu budou dodržovat nastavená pravidla, případně že je pořadatelé dovedou uhlídat?
„Fandí klubu, je to v jeho i jejich zájmu. Třeba fanoušci z kotle se s klubem identifikují, pro ně je to další rodina. Přesně oni musí pochopit, že organizaci nejvíc pomohou, když některé návyky dočasně odloží. Je nesmysl, aby je pořádková služba hlídala každou minutu a napomínala. Bylo by nejlepší, aby to nemusela dělat vůbec. Hrozně bych si přál, aby se lidé chovali zodpovědně, roušky si nechali, chránili svoji rodinu, svůj klub. Protože pokud budete držet pivo v ruce půl hodiny pod záminkou, že se chcete napít, ale budete u toho křičet, je zkrátka velká pravděpodobnost, že můžete někoho nakazit.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
