Vsadil si na červenou a padla černá. Prostě prohrál. Útočník Jaroslav Hlinka provedl svůj penaltový blafák výborně, přesto mu gólman Marty Turco puk vypíchl vystrčenou holí. „Bylo to padesát na padesát, už jsem skoro měl prázdnou branku,“ litoval Čech, jehož Linköping i kvůli tomuto nezdaru zůstal před branami finále European trophy. Ty tak rozrazil Salzburg, který zvítězil 4:3 na nájezdy.
Rakušané rázně ukázali, že nebyli jen dosazeným domácím mazánkem. V pátek přetlačili Pardubice 2:1, v sobotu vyndali ze hry silné Švédy. „Já jsem ale moc dobře věděl, že kvalitu mají. Už jsem tu byl se Spartou a i tehdy nás hodně trápili,“ řekl Hlinka.
Především důrazem, mohl Hlinka dodat. Protože agresivita a energičnost jsou artikly, které by mohl Salzburg vyvážet. S kopou Kanaďanů míchá soupeřům hodně bolestivý koktejl.
„Umí se do toho opřít, chodí do branky, nedají se odstrčit. Hlavně v jejich přesilovkách to bylo znát,“ říkal čtyřnásobný extraligový šampion se Spartou.
Sám si připsal asistenci a mohl být hrdinou nájezdů… Nebýt oné mrštné hokejky šestatřicetiletého gólmana s bohatými zkušenostmi z NHL.
Marty Turco fascinoval Východočechy, o den později galapředstavení zopakoval se Seveřany. „Dá se říct, že jim to vyhrál. Bylo vidět, že chytal na nejvyšší úrovni, že byl mezi elitou. A práci s holí má neskutečnou, rozehrává naprosto přesně,“ obdivoval i Hlinka.
Přitom v nájezdech na hrdinu večera Hlinka málem vyzrál. „Udělal jsem to, jak jsem chtěl. Pak už to je loterie, mohl promáchnout a já bych dával do prázdné branky. Bohužel se trefil a my máme smůlu,“ litoval zmařené šance na boj o zlato.
Přesto si turnaj pochvaloval. Konečně si spolu se spoluhráči mohl odpočinout od mizérie, která Linköping dusí doma ve Švédsku. V lize je až předposlední, neuvěřitelně se souží.
„Tak snad jsme tady nabrali nějaké sebevědomí. Jednou už jsme vyhráli a i při té prohře jsme se dobře předvedli. Teď se ještě pokusíme získat bronz,“ uzavřel mistr světa z roku 2001.
