24. února 2015 • 16:22

Pocta pro legendy. Holík a Reichel jsou v Síni slávy deníku Sportu

Autor: iSport.cz
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Bořil v ofsajdu? Asi ano, ale žádný záběr není stoprocentní. Nejasná ČK pro Petráka
SESTŘIH: Vancouver - Nashville 1:4. Hronkův tým tentokrát otočit nedokázal
VŠECHNA VIDEA ZDE

Síň slávy deníku Sport se rozšířila o další dva členy – hokejové legendy Jaroslava Holíka a Roberta Reichela. Oba dosáhli velkých úspěchů jak na klubové tak reprezentační úrovni. „Jsou to zážitky, ale je to pryč,“ pravil Reichel, trojnásobný mistr světa a olympijský vítěz.



Dva klíčové momenty kariéry si Holík nese z jednoho utkání – rozhodujícího duelu z pražského mistrovství světa proti Sovětskému svazu z roku 1972, kdy československá reprezentace vyhrála titul po dlouhých 23 letech. „Nerad vzpomínám na to, jak jsem nahrál Malcevovi na gól na 1:2, ovšem rád si připomínám ten rozhodující gól,“ přiznal v redakci deníku Sport a portálu iSport.cz Holík.

„Člověk na ty momenty rád vzpomíná jen při nějakých příležitostech, je to ale krásné, co jsme oba prožili, každý však v jiné éře. Myslím, že oba jsme něco pro český a československý hokej něco udělali,“ pravil Reichel.

Jaroslav Holík a Robert Reichel v Síni slávy deníku Sport: Na jaké momenty z kariéry vzpomínají?
Video se připravuje ...

Oba spojuje to, že Reichel si na světovém šampionátu zahrál poprvé v roce 1990 v útoku vedle Jágra a Holíkova syna Roberta. „Byli jsme mladí kluci, kteří šli za jedním cílem, hokej nás hodně bavil. Dostali jsme se na mistrovství světa, a když se teď zpětně bavím s trenéry, tak říkali, že nás nejprve ani nechtěli vzít, ale udělali dobře, protože ty medaile bychom neměli. Bylo to riziko, vzít tak mladé hráče, ale všichni tři jsme podávali výborné výkony a ukázali, že do týmu patříme,“ zavzpomínal litvínovský rodák.

A Jaroslav Holík dodal: „Dal bych velký obdiv trenérům Pavlovi Wohlovi a Standovi Neveselému, kteří tak mladé hráče vzali.“

I Reichel už má syna, který oblékl reprezentační dres. Šestnáctiletý Kristian Reichel hraje za národní tým do 17 let, objevil se už i v juniorském celku Litvínova, který trénuje právě jeho otec. „Je to obtížné trénovat syna. Slýchávám různé rady, ale vy musíte zůstat svůj a věřit v to, co děláte. Pokud kluk chce pracovat, tak to může někam dotáhnout, pokud ne, tak můžete dělat, co chcete a nezmůžete nic,“ přiznal Robert Reichel.

„Snažím se jít tou cestou, aby ho to hlavně bavilo a aby sám chtěl. Pokud by chuť neměl, určitě by nehrál v juniorce a v reprezentaci a za rok by skončil s hokejem. Je to jednoduché: pokud dospělý nebo dítě chce sportovat, dělat to s láskou a dát tomu všechno, tak pak má šanci to někam dotáhnout. Věřím, že nastartováno má a teď je to jenom na něm, aby ukázal, co v něm je,“ doplnil bývalý reprezentační kapitán.

Reichel také přiznal, že jeho syn je mu na ledě hodně podobný. „Akorát hraje na druhou stranu. Má výbornou střelu, chytrou hlavu a je to celoplošný hráč, který hraje dopředu i dozadu. To k dnešnímu hokeji patří. Dnes musí být hráč kompaktní, aby se vyrovnal všem.“

A jakou radu by Reichlovi dal ve výchově Holík, jehož syn „Bobby“ odehrál 1314 utkání v NHL? „Já už bych moc neradil. Jen řeknu, že když jsem za synem jezdil do Ameriky, tak mi říkal: ‚Tati, NHL je procházka růžovým sadem, s tebou bych ale už dalších 15 let zažít nechtěl.‘,“ smál se Holík.

Reichel: Není mi líto, že už nehraji

Jedním z velkých favoritů na extraligový titul je v současnosti Litvínov, který je tři kola před koncem základní části na druhé příčce. Přitom ještě před pěti lety jeho dres Reichel oblékal. „Vůbec mi to líto není, že už nehraji. Kdyby ano, možná jsem dnes ještě v kabině. Před pěti lety jsem skončil, protože jsem nebyl psychicky a mentálně připravený na zápasy a nemělo smysl, abych chodil na stadion s tím, že by hlava byla jinde. Asi už byl pravý čas skončit. Litvínov už má našlápnuto, teď ho čeká ale daleko těžší práce a musí se sejít mnoho faktorů – hlavně zdraví,“ zdůraznil Reichel.

Vrcholem této sezony pak bude mistrovství světa v Praze a Ostravě. A Reichel říká, že český tým má šanci na úspěch. „Jde o to, aby hráči hlavně chtěli bojovat za národní mužstvo. Pokud budou mít týmového ducha, tak mají šanci a je jedno, jestli je šampionát v Praze, nebo někde jinde.“

Holík už tak optimistický ale nebyl. „Nevěřím tomu, že máme mužstvo na titul. Nemáme tak dobré hráče, jako byli předtím. Když ale kluci budou bojovat, může se stát všechno,“ přiznal.

A nominoval by Holík Jágra? „To nebudu komentovat,“ rozesmál se. „Já mám raději mladší hráče a ti by měli dostat šanci,“ řekl k nominaci.

I Jaroslav Holík na sebe navlékl historický dres
I Jaroslav Holík na sebe navlékl historický dres

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud