Nejdříve se od lidí, sedících v trávě a hltajících nesmrtelné záběry, ozval dlouhý spontánní potlesk. Patřil hokejovým hrdinům. Za chvíli se aplaudovalo znovu. Těm, kteří udrželi při životě jeden ze symbolů zlaté euforie po triumfu v Naganu. Letadlo, s nímž se Jágr a spol. vraceli. Od pondělí bude přístupné veřejnosti. „Úžasný počin, že ho zachránili,“ vzkázal nadšencům legendární brankář Dominik Hašek.
Byl to moment, který mluvil za všechno. Kapitán Zdeněk Fridrich, jenž s proslulou „Zuzanou“ po olympijském zlatu přistál v Praze, přistoupil k Martinovi Hrabcovi, šéfovi Leteckého muzea v Kunovicích.
Vzal ho za ramena. A uznale vysekl poklonu. „Smekám. Opravdu jo. Tohle je historický počin. Klobouk dolů.“ V hlase bylo cítit dojetí. Oba stáli na schůdcích, pod nimi dav lidí.
Slova uznání od toho nejpovolanějšího. Někdejšího osobního pilota Václava Havla a muže, jenž spolu s Petrem Jirmusem obstarali let tupolevu s označením TU 154 z Japonska. Se zlatým nákladem, který po vítězství nad Rusy v roce 1998 pobláznil republiku.
Fridrich, dlouholetý šéf vládní letky, ocenil monstrózní projekt, jemuž málokdo věřil. Parta zanícenců a srdcařů v rámci akce „Velký přelet“ letoun v Praze dva roky rozmontovávala, pak přepravila do Kunovic, a tady znovu dala dohromady. S autentickým interiérem.
Tisíce hodin titěrné práce, tisíce naježděných kilometrů po otřesné dálnici D1. Tisíce povolených šroubků. Práce v mrazu, v nesnesitelných vedrech. Odpovídající nápis pod křídlem: „Nemůžu vám slíbit nic než túčko, dřinu, krev, pot a slzy.“
V pátek pozdě večer, symbolickým rozsvícením „Zuzany“, jak se ruskému stroji přezdívalo, projekt skončil. Po čtyřech letech.
Letadlo bylo slavnostně pokřtěné, rozsvícené. A od pondělí se otevře v Kunovicích veřejnosti. „Na slzy dojetí není čas. Ale určitě přijdou,“ přiznal Martin Hrabec, hlavní hybatel akce. Celý večer mu zvonil telefon, řešil nejen akreditace hostů, ale i přesný harmonogram, jak se letoun bude rozsvěcovat. Na papírek napsal přesné instrukce. I tohle klapnulo.
Očima pilota: Je to neskutečná věc |
|
„Když jsem byl u rozsvícení, sedla na mě nostalgie, přeci jenom díky tomuto stroji jsem se dostal do velkého letectví, začal jsem létat na dopravních letadlech. Akce Nagano byla nádherná, nezapomenutelná, byl jsem hrdý, že jsem u toho mohl být. Musím ocenit všechny, kteří se na záchraně letadla podíleli, je to opravdu úžasný počin. Z technologického hlediska to musel být velký problém, navíc to dělali v poloamatérských podmínkách. Takže předvedli neskutečnou věc, že to dostali až sem. A navíc to pořád vypadá jako letadlo. Když jsem se šel podívat do kokpitu, stýskalo se mi po dobách, kdy jsem byl mladej… Stále létám, je to můj život, ale bude mi 61 let, takže mi toho už moc nezbývá. Začínám si to o to víc užívat, lítám se sníženou normou. Ale každý měsíc takových šedesát sedmdesát hodin udělám. A ještě k tomu hodně hodin sedím za posádkami na simulátoru jako instruktor.“ Petr Jirmus, někdejší mistr světa v letecké akrobacii |
O záchraně letadla, které by jinak bylo sešrotováno, přinesl obsáhlou reportáž únorový Sport Speciál, jenž vyšel u příležitosti dvacetiletého výročí naganského triumfu.
Díky Sportu usedl tehdy po dlouhých letech za knipl i kapitán Fridrich. V pátek si to zopakoval. „Opět to byl nádherný okamžik,“ ulevil si 74letý muž, jenž letadlům zasvětil celý život.
Při slavnostním aktu nechyběl ani Petr Jirmus, někdejší mistr světa v letecké akrobacii, jenž spolu s Fridrichem dlouhý let do Japonska a zpátky pilotoval. Dorazili i další členové posádek. „Je super, že se nás sešlo tolik. Byl to hodně emotivní moment,“ popisovala Barbora Neumannová, někdejší letuška, která se o hokejisty během dlouhého letu starala.
I v pátek večer si znovu vybavovala, jak se pilo šampaňské, whiskey, oslavám šéfoval nezničitelný Dominik Hašek, naopak Jaromír Jágr seděl spíše v ústraní. S úsměvem vzpomínala, jak hráče nabádala, aby až tolik neskákali a připoutali se...
„To jsou momenty, na které se nedá zapomenout. Moc si vážím toho, že jsem u toho byla,“ říkala někdejší stevardka.
Součástí slavnostního večera, na němž se podílela i Letní filmová škola v Uherském Hradišti, byla veřejná projekce dokumentu The Nagano Tapes, jenž mapuje nejen samotný olympijský turnaj, ale zasazuje ho do historických i politických reálií. Už během promítání hned vedle letadla se lidé nahlas smáli při nejrůznějších hláškách, někteří zvedali ruce, když běžely záběry ze slavných vítězných bitev s Amerikou nebo Kanadou.
Po jeho skončení se ozval dlouhotrvající potlesk. „Jsem moc rád, když vidím, že se to líbí. A vážím si toho, že lidé mohli film vidět zrovna při téhle příležitosti. Každá veřejná produkce je i pro mě důležitá, sleduju interakci ostatních, je to skvělý zážitek,“ popisoval režisér Ondřej Hudeček.
Promítal se také snímek Pozemní let od Jana Gogoly, který zachycuje záchranu někdejšího vládního letadla.
Od pondělí bude v leteckém muzeu v Kunovicích otevřené veřejnosti. „Někdy se rád stavím, abych se na letadlo podíval. Určitě je skvělé, že ho zachránili. Celá Nagano je nádherný příběh. A i cesta domů je jeho nedílnou součástí,“ reagoval gólman Dominik Hašek, hlavní hrdina neporazitelné party na ledě.
Hokejový zázrak motivoval k heroickému nasazení i ty, kteří neodmyslitelnou součást fascinujícího triumfu zachránili od sešrotování. „Je vidět, že Nagano je mezi lidmi pořád živé,“ oceňuje legendární brankář.
