Noc tuleních pásů. Skialpový závod, který musíte zažít. Kde, kdy a proč? | iSportLIFE | iSport.cz
23.1.2019 • 05:00

Trabl s pásem, který mě mohl stát závod. Skialpy a dřina

V minusových teplotách se holýma rukama snažím rozmrazit stoupací pás, ale zdá se, že je to marný boj...  Ale to předbíhám, nejdřív přišel nápad. Pojedeme skialpový závod! Nemohl vzniknout nikde jinde, než při stoupání na zasněžených svazích. Já i kamarád Michal jsme běžci a se skialpinismem máme minimální zkušenosti. Tento úžasný zimní sport nás ale oba dokonale pohltil a, jak už to bývá, s jídlem roste chuť. Je čas přesunout se z turistické a tréninkové úrovně v blízkosti sjezdovek na vyšší úroveň. Jenže jak na to?



Budeme závodit na skialpech!

Nápad na absolvování skialpinistického závodu se zrodil v listopadu na ledovci Kitzsteinhorn, kde jsme v rámci akce Dynafit Convention okukovali a testovali novinky pro nadcházející sezónu. Já jako novinář, Michael jako prodejce. Počasí vyšlo ukázkově a i když sněhové podmínky nebyly tak luxusní jako v předchozích letech, tak lepší reklamu na skialp by si těžko někdo mohl přát. Oči rozzářené z dechberoucích výhledů a stehna zničená ze stovek a tisíců nastoupaných metrů. Oba máme soutěživou povahu, takže otázka, která se vkrádala do mysli byla v obou případech stejná: “Jaké by to asi bylo si tyhle kopce přeběhnout v závodním režimu?”.

Jaký závod zvolit?

Slovo dalo slovo a první krok byl za námi. Volba závodu byla velmi jednoduchá. Noc tuleních pásů v Peci pod Sněžkou je přesně ten typ akce, která nám vyhovovala. Dobrá dostupnost z Prahy. Zajímavá a náročná trasa. Minimální náročnost na vybavení a technické dovednosti. Startovní listina plná známých a kamarádů.

Bylo by úžasné rovnou se vypravit na legendární akci Bokami Západných Tatier, nebo některou z Alpských legend jako je Mezzalama, nebo Pierra Menta. Na to nám ale chybí vybavení, schopnosti i zkušenosti a tak bylo potřeba zůstat při zemi. I v českých horách se ale dají zažít neuvěřitelné věci a Noc tuleních pásů toho je živoucím důkazem.

Skialpinismus považuje spousta lidí za extrémně náročnou a technickou disciplínu. Pokud bychom se rozhodli pro přípravu na některý ze zmíněných zahraničních závodů, tak by tomu tak skutečně bylo. Lyžování se tam kombinuje s lezeckýcmi pasážemí a člověk musí být bohaté zkušenosti s pohybem ve vysokohorském terénu. Skialp ale může mít i jinou podobu. Česká pohoří nabízí ve většině případů mnohem mírnější podmínky a člověku tak stačí dobrá fyzická kondice a základní vybavení. Ano i u nás padají laviny a naše hory v žádném případě není radno podceňovat. Rizika jsou ale výrazně nižší, než ve vyšších nadmořských výškách a na strmějších svazích u našich východních a jižních sousedů.

Noc tuleních pásů je dostupná všem

Že to v případě Noci nebude žádné drama nám potvrdil i pohled na povinnou výbavu. Samozřejmostí jsou skialpové lyžáky a lyže se stoupacími pásy. Kromě nich už ale budete potřebovat pouze přilbu (na Noc tuleních pásů vás pustí i s cyklistickou), batoh na který bude možné upnout lyže a pak už jen klasiku v podobě čelovky, nabitého telefonu a lékárničky.

Skialpový set se dá dnes půjčit na každém rohu za poměrně rozumné peníze a všechno ostatní už bude každý aktivní sportovec doma mít. Jediný problém může představovat batoh, ale i zde se dá improvizovat s turistickými a cyklistickými modely, nebo obepsat zkušené skialp provozující kamarády.

Michael má veškerou výbavu vlastní a já byl odkázán na vypůjčený materiál. Kdybych nebyl chronický odkladač, tak bych si z Tišnovské centrály Dynafitu ve čtvrtek před závodem odvážel něco jiného, než robustní a těžké freeridové lyže Beast 98, ale v našem případě, kdy jsme si chtěli Noc především užít mě to nijak netrápilo. Ostatně papírově bych měl být rychlejší, než můj závodní kolega a rozdíl v lyžích by mohl naši výkonnost lehce srovnat.

Jde to i bez špičkového vybavení

U lyží je to podobně jako v jiných sportovních odvětvích. Existují extrémně lehké karbonové závodní modely, na kterých se dá stoupat lehce a rychle, ale sjezd vyžaduje zkušeného lyžaře. Na druhém pólu jsou dvakrát tak těžké a široké lyže na kterých je stoupání do kopce o poznání větší dřina, ale z kopce a obzvlášť v prašanu si to o to více užijete. I na takových lyžích se ale dá závod absolvovat a pokud nemáte ambice na umístění v popředí startovního pole, tak vás to nemusí nijak zvlášť trápit.

Zbylé vybavení jako hole, batoh, čelovka, nebo lékárnička už byly pouze o tom nezapomenout nic doma. Překvapivě jednoduché je to s oblečením. Vzhledem k vysoké intenzitě pohybu se většina lidí na startu oblékla stejně, jako by se šli v tomto mrazivém počasí proběhnout. Zateplené elasťáky, teplá spodní vrstva a prodyšná větruodolná bunda s lehkým zateplením bohatě stačí. Důležité jsou ale kvalitní rukavice a za nutnost považuji i sbalitelnou zateplovací bundu, kterou využijete při čekání na start a pro okamžité přioblečení v cíli. Nic víc, nic míň.

Start závodu

To už ale stojíme na startu a očekáváme startovní výstřel. Na začátku vede trať po silnici z Pece pod Sněžkou směrem k lanovce na Sněžku. Prvních pár stovek metrů běžíme v přaskáčích s lyžemi na zádech. Startovní pole se poprvé natáhne u prudkého stoupání ve svahu za řekou na jehož vrcholu si konečně nandaváme lyže a vyrážíme vstříc Růžové hoře.

Noc tuleních pásů jsou tři výstupy a tři sjezdy. Nejnáročnější z nich je hned ten první. Růžová hora se zdolává průsekem pod lanovkou a na necelých dvou kilometrech nastoupáme přes 500 výškových metrů. Michael hned ze začátku nasadil poměrně ostré tempo a já jsem rád, že se držím těsně za ním. To už ale nestoupáme přímo a místo toho cik cak křižujeme prudký svah ze strany na stranu. V této pasáži se dostávám před svého kolegu a ve svižném tempu stoupáme metr za metrem.

Než se vyškrábeme k přestupní stanici lanovky, kde se trať láme do sjezdu, tak čelo závodu už dávno stoupá do druhého kopce na opačné straně údolí. Celkově se ale pohybujeme spíše v přední části startovního pole a tak se můžeme odměnit pohledem zpátky, který doslova vyrazí dech. Vidíme totiž nekonečného hada čelovek, jak stoupá z Pece až k nám.

Užít si noční sjezd

Jsme ale na závodě a tak není čas ztrácet čas. Rychle zout lyže, strhnout pásy, přepnout vázání a boty na sjezd a rychle vyrazit do tmy. Sjezdové pasáže jsou to, co ve mě zanechalo nejhlubší dojem. Noční lyžování má něco do sebe a když se nejvyšší rozumnou rychlostí řítíte po spojovací cestě dolů, nad vámi svítí obrovský měsíc a vzduch je křišťálově čistý, tak se člověku chce výskat radostí.

Noční skialpinistický závod Noc tuleních pásů v Peci pod SněžkouNoční skialpinistický závod Noc tuleních pásů v Peci pod SněžkouFoto Noc tuleních pásů

Sjezdy na Noci tukeních pásů nebyly nijak náročné a bez problémů by je zvládl i méně zkušený lyžař. Ti kdo si na lyžích věří víc si mohli o to víc užít vysoké rychlosti na skvěle značených a bezpečných tratích.

Jedinou komplikací se tak ukázaly absolutně zničená stehna z předchozího stoupání. Rychlý sjezd vyžaduje poměrně velkou sílu v nohou a po náročném stoupání to ne vždy bylo úplně snadné. Stoupání číslo dvě směrem na Javor bylo méně prudké, ale po první polovině závodu snad ještě těžší. Nohám už se příliš nechtělo a po hodinové dřině jsme se museli nutit ke každému kroku. Novou energii do žil vlila jediná občerstvovačka s výborným horkým čajem a od ní to byl na vrchol druhého stoupání naštěstí už jenom kousek.

Komplikace se stoupacími pásy

Krátký rychlý sjezd po osvětlené sjezdovce a honem zpátky do tmy na poslední krátké stoupání před sjezdem do cíle. To bylo jediné místo, kde nastaly drobné komplikace. Stoupací pásy se na lyže připevňují tak, že se zacvaknou za jeden okraj a přilepí na skluznici. Pokud je ale pás od sněhu, nebo lepidlo zamrzne, tak máte smůlu. Pás pak není jak na lyže připevnit.

Zkušenější závodnící mají na skialpové závody speciální kombinézy s kapsami na hrudi, kam si pásy dáte a ty pomocí tělesného tepla během sjezdu roztají. My obyčejní smrtelníci ale ukládáme pásy do přihrádky v batohu na zádech a pás tak zůstává zmrzlý. V doporučené výbavě byly z tohoto důvodu uvedené náhradní pásy, ale ty jsem bohužel neměl k dispozici. Na poslední otočku to ale naštěstí nebylo daleko a tak jsem to po pár minutách marné snahy pás rozmrazit holýma rukama vzdal a vydal se na poslední stovky metrů stoupání pouze s jedním pásem a druhou podkluzující lyží. Sklon naštěstí nebyl nijak příkrý a tak to ve výsledku nebyl prakticky žádný problém. Kdyby se mi to ale stalo už v prvním kopci, tak by mi nezbývalo, než závod ukončit a sjet zpátky dolů na start. Poučení a cenné zkušenosti pro příště, které se budou hodit.

Za odměnu pro medaili a koláček

Poslední sjezd už byla pouze formalita a v cíli zasloužená odměna v podobě medaile, horkého čaje a vynikajících koláčků. Rychle na sebe naházet rezervní oblečení a na lyžích sjet ke klubu KlonDike, kde bylo zázemí závodu a kde zároveň spíme. Unavení, zmrzlí, ale s úsměvem od ucha k uchu, že jsme to všechno zvládli a neskutečně si to užili.

Co mi na celé akci přišlo až neuvěřitelné nebyly jen dechberoucí zážitky při putování kolem noční pece ozářené jasným svitem měsíce. Byla to i úžasná atmosféra tvořená partou lidí, kde se prakticky všichni znají a následná afterparty se nedá srovnat s ničím, co člověk zažívá na běžeckých závodech.

Hory spojují a pokud má člověk možnost sdílet zážitky v nich s podobně naladěnými blázny, pak výsledek stojí za veškeré úsilí a diskomfort, který k zimnímu pohybu v kopcích chtě nechtě patří.

Noční skialpinistický závod Noc tuleních pásů v Peci pod Sněžkou
Noční skialpinistický závod Noc tuleních pásů v Peci pod Sněžkou


Další články autora
 

iSport LIFE

Běh Kolo Testy Inspirace Akce iSport LIFE Columbia běžecké závody

iSport LIFE je web o radosti z pohybu, motivaci, pozitivním a zdravém životní stylu.

Běh, cyklistika, dobré jídlo, zdraví, zážitky, to jsou témata, na které zde narazíte. Těšte se na testy bot, sportovního vybavení, technických vychytávek, reportáže, tipy na výlety. Kdo to myslí s během a cyklistikou trochu vážně, najde zde rady zkušených sportovců.

Prostor tu mají i témata o zdraví a jídle.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá běžecké a cyklistické závody v různých městech v České republice. Přijmi výzvu!

14. března 2020
Praha (Milíčovský les)
Přihlásit se
18. dubna 2020
Ostrava (Bělský les)
Přihlásit se
16. května 2020
Říčany
Přihlásit se
6. června 2020
Plzeň (Borský park)
Přihlásit se
12. září 2020
Brno (ZOO Brno)
Přihlásit se
17. října 2020
Praha (Divoká Šárka)
Přihlásit se

www.isportlife.cz je web o radosti z pohybu, motivaci, pozitivním a zdravém životní stylu.

Běh, cyklistika, dobré jídlo, zdraví, zážitky, to jsou témata, na které zde narazíte. Těšte se na testy bot, sportovního vybavení, technických vychytávek, reportáže, tipy na výlety. Kdo to myslí s během a cyklistikou trochu vážně, najde zde rady zkušených sportovců.

Prostor tu mají i témata o zdraví a jídle.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá běžecké a cyklistické závody v různých městech v České republice. K webu patří též trackovací aplikace iSport LIFE pro všechny nadšené sportovce. Přijmi výzvu!

Články odjinud