Určitě se vám už někdy stalo, že jste pospíchali na trénink a nalili pití do řádně neumyté láhve. Možná se nic nestane, ale možná si zaděláváte na stafylokokovou infekci. Co všechno žije uvnitř našich sportovních láhví a jak nás to může ohrozit?
Nesprávné mytí, mytí bez prostředku na nádobí, půjčování láhve, vystavování láhve okolnímu znečištění...to všechno jsou faktory, které zadělávají na množení bakterií. Co dělat, aby to v naší sportovní láhvi "nežilo" jako v laboratorní Petriho misce? A lze s tím vůbec něco dělat?
Brazilští vědci zkoumali „život“ v láhvích, kteří dobrovolníci pravidelně používali při sportu, a srovnávali výsledky s nepoužitými, tedy teoreticky zcela nekontaminovanými plastovými láhvemi. Testování probíhalo tak, že dobrovolníci nikdy přesně nevěděli, kdy bude právě jejich láhev vybrána do testování, a to z prostého důvodu – aby „nešvindlovali“ a láhve nemyli častěji, než jsou zvyklí, nebo si „na tajňačku“ nekupovali láhve nové. Z testování vznikla studie, která popisuje tajný život bakterií uvnitř našich sportovních láhví.
| Co ukázaly testy? |
| Při testování v laboratoři EmLab P&K v New Jersey zjistili, že obecně na stěnách láhve žije v průměru 300 tisíc bakterií na centimetr čtvereční, což je zhruba šestkrát více, než na povrchu misky pro psa. Záleží ale samozřejmě ale i na tom, o jaké druhy bakterií jde. |
Zlatý stafylokok i fekální bakterie
Bakterie jsou všude kolem nás a víceméně s nimi umíme žít a některé jsou pro naše zdraví prospěšné a nepostradatelné. Když se ale přemnoží, mohou odstartovat nepříjemnou virózu nebo vleklý problém. A některé bakterie prostě ve své láhvi na pití nechceme. Posuďte sami: ve 27 procentech láhví vědci objevili bakterie Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) a v sedmnácti procentech bakterii Escherichia coli.
Druhá jmenovaná je sice v organismu člověka prospěšná, ale také je indikátorem znečištění fekálního původu a přemnožená může způsobit průjmové onemocnění. Stafylokoka ve svém nose či na kůži „nosí“ zhruba 30 procent populace a může být víceméně neškodný. Když se ale dostane do organismu, především do krve, může vyvolat řadu problémů od vyrážky, oslabení imunity přes septickou artritidu až po septický šok.
Při přemnožení na nás bakterie mohou „zaútočit“ především v případě, že máme zrovna oslabenou imunitu. Vzhledem k tomu, že jde o „naše“ bakterie, můžeme na ně být zvyklí – na rozdíl třeba od člověka, který si naši láhev při sportu půjčí. (Což by se obecně dělat nemělo, ale kdo se někdy od někoho nenapil?) Právě při půjčování láhví může být obsah bakterií v nich nejvíce ohrožující.
Pořádně umýt i vysušit
Láhev po sportu rozhodně nestačí vypláchnout teplou vodou, a to i v případě, že jsme v ní měli na pití „jen“ vodu. Dvojnásob to platí v případě slazených nápojů a různých sportovních drinků. I mikroskopické zbytky cukru jsou kvalitní živnou půdou pro bakterie a vytvoří z vaší láhve Petriho misku. Pokud chcete mít jistotu, umývejte láhev po každém použití, ideálně v myčce, která nádobí i vysuší. Láhev po umytí nikdy nezavírejte – zavřená by měla být pouze tehdy, je-li v ní nápoj.
Myjte si důkladně i ruce a snažte se nesahat na hrdlo láhve. Na rukou totiž většina z nás nosí celé populace bakterií, které se rozrůstají především po příchodu zvenku, ale i při cvičení, když se potíme a saháme na stroje v posilovně (na které před námi sahalo dalších tisíc lidí). Mytí rukou rozhodně nepodceňujte – věnujte se mu alespoň 20 vteřin, použijte klidně i antibakteriální mýdlo a obzvlášť se věnujte místům na nehty, kde bakterie v bezpečí přebývají. Do fitka není od věci nosit s sebou anibakteriální gel nebo ubrousky na ruce.
Rozhoduje i materiál láhve
Svět dnes všeobecně brojí proti plastům. I když sportovní láhve z tvrdých termoplastů zrovna nepatří mezi nejproblematičtější výrobky (protože jsou opakovatelně použitelné a většinou i dobře recyklovatelné), máme důvod je vyměnit za jiný materiál i kvůli skrytému životu v nich: Stěny plastové láhve jsou hrubší, časem se v nich vytvářejí mikrotrhliny a bakterie na nich ulpívají lépe než třeba na skle nebo nerezu, který může být stejně lehký, je přirozeně antibakteriální a navíc vám vydrží věčnost.
V neposlední řadě záleží i na tom, jaký typ uzávěru láhve máme: „Cyklistické“ uzávěry s pítkem na sobě hostí až pětsetkrát více bakterií než třeba láhve s víčkem a plastovým brčkem (které dělá třeba CamelBak). Obecně – láhve s širokým uzávěrem se lépe čistí a obsahují tak méně bakterií, než „klasické“ láhve s úzkým hrdlem. I na takové detaily je tedy potřeba při výběru sportovní láhve myslet.
