Když se mě někdo zeptá na Petra Sýkoru, z fleku mu řeknu, že je to můj druhý brácha. Všichni ho známe jako skvělého hokejistu, výjimečného kanonýra, všechno je to pravda. Ale já na něm obdivuju hlavně lidskou stránku. Sejk je neskutečnej dobrota, gentleman, ryzí člověk, který by se pro druhé rozkrájel. Nikdy by vás nenechal na holičkách, tahle vlastnost se konec konců odráží i do jeho hry. Když jde do tuhého, vždycky vás vytáhne z pasti nebo dovede tam, kam potřebujete.
Na lidi působí nepřístupným dojmem, opak je však pravdou. On je takový dobrák, že kdybych mu v noci zavolal třeba z Finska, že se mi podělalo auto, sedne do svého, přijede za mnou předat mi svoje, ať jedu domů, a moji káru odveze opravit.
Pokud se budeme bavit o hokejových záležitostech, za těch dvacet let si toho každý všiml. My gólmani ze všech nejvíc… Neskutečná střela, nechytatelná bomba, úžasnej rychlík, tank. No jo, ale k tomu všemu se musel dopracovat. Nic nepřišlo samo.
Obrovský vliv na jeho kariéru měl brácha Michal, slavný obránce, samozřejmě táta s mámou. Ale i další lidé z hokejové branže. Jednoznačně Ota Janecký, který si po návratu z Finska vzal Sejka pod křídlo, hodně s ním trénoval. Ota mu dal neocenitelné rady, pro hokejový progres vyloženě životní moudra. Byl to on, kdo Sejka nasměroval. Pan trenér Říha dal Otovi volnou ruku, aby mu Petra co nejlépe připravil, a tahle důvěra nesla ovoce.
Pardubice - Mountfield HK: Domácí využili přesilovku, Trefil se Petr Sýkora, 3:2
Video se připravuje ...
Když se dnes na Sejka podíváte, vidíte ohromné tělo, samé maso, přes metrák živé hmoty. Jeden by řekl, že s touhle figurou bude mít problém se pohybovat, on je přitom neskutečně šikovnej na všechny sporty. Má skvělou koordinaci těla. Výborně mu jde tenis, fotbal, basket. Dejte mu cokoli do ruky nebo k noze a on začne kouzlit. Hlavně ta jeho rána. Znovu, tohle nemá od přírody, natož zadarmo. Sejk si to odpracoval, v učení palby byl ohromně ctižádostivej. Co se mi vždycky líbilo, zvládl bouchnout do jakéhokoli puku, i z té nejskákavější přihrávky dokázal dát gól. Jiný by na vás nechápavě zíral, co mu to na hůl posíláte za hrůzu, on jakékoli přihrávce přizpůsobí pohyb těla, timing a prostě pálí. Taky ho neuslyšíte stěžovat si na druhé. Vždycky hledá nejdřív chybu u sebe. Někdy až moc.
S tím souvisí i další vlastnost, kterou na něm obdivuju. Nikdy ho neuvidíte filmovat, teatrálně padat. Můžou na něm viset dva borci, pokaždé se vynasnaží zakončit. Za každou cenu. Vezměte si, že mu bude 39 let a pořád na střele usilovně pracuje… Mohl by ji vyučovat, přitom si nechává radit.
Pro mě je záhadou, vyloženě záhadou, proč se pořádně neprosadil v reprezentaci. Absolvoval jediné mistrovství světa před deseti roky. Takový hráč! Podle mě měl veškeré předpoklady udělat závratnou kariéru v NHL, je to extra plejer pro mezinárodní hokej. Někde se stala chyba. Možná v komunikaci s trenéry. Nevím, těžko říci. Ale pozvánek do nároďáku měl dostávat mnohem víc. Podívejte, jak válel ve Švýcarsku, kde se hraje vynikající, bruslivý hokej. V Davosu ten frajer nosil na hlavě zlatou helmu skoro pořád.
Pardubice - Liberec: Gól do šatny! Petr Sýkora zakončil pěknou kombinaci, 2:0
Video se připravuje ...
Se Sejkem jsme se na tohle téma nejednou bavili, všechno nejde ventilovat ven, nicméně mám za to, že když máte v mančaftu takového zabijáka, musíte ho zahrnout důvěrou, cpát ho horem dolem na přesilovky, protože to od něj dřív či později přijde. Nikdo v Evropě neměl větší bombu než on.
Do NHL naskočil nadvakrát, jako bažant v Nashvillu, později už evropská extratřída do Washingtonu. Možná se na mě Petr naštve, ale v mých očích mu malinko chyběla trpělivost. V tehdejší NHL plné těžkých vah by se časem prosadil. Stoprocentně, jednoznačně. Mohl si na svoji šanci počkat delší čas. Místo toho zvolil návrat do Pardubic. Chápu, ale škoda to je.
Bylo mi ctí hrát po jeho boku. Pokud mu vydrží zdraví a chuť, svoje pecky od modré může sázet do pětačtyřiceti. I kdyby měl během zápasu běhat schody a oblíkat se jen na přesilovku. Pardubice v Petrovi mají jednu z největších postav historie. V létě mohl jít klidně do Hradce, ale on se chtěl za každou cenu domluvit doma. Odešel by jedině, kdyby ho Dynamo nechtělo. Což naštěstí neplatilo.
Související články
