Zábranský je šéf, pro kterého umřete. Sparta by se měla od Komety učit
Máme za sebou extraligové finále, další titul Komety. Smekám klobouk před všemi aktéry, před hráči Brna i Třince. Byly to krásné hokeje, všichni chtěli hrát, dávali tomu všechno. Každý teď žasne z Komety, kde to klape od šéfa po uklízečku, ale je třeba ocenit i práci, kterou za jediný rok odvedli v Třinci.
Obdiv mám k trenérům Varaďovi a Zadinovi, v nováčkovské sezoně si vedli neskutečně. Zvládli výborně už základní část, velké jméno si udělali v Lize mistrů, do toho finále… Trenéři to perfektně nastavili, tým se s jejich myšlenkami ztotožnil. Ale marná sláva, zlato patří oprávněně do Brna.
Kometa se od první minuty play off prezentovala jako tým. Jako skutečný tým, jenž si jde přímo za svým cílem, jen dvakrát škobrtl. To je unikátní cesta. Brno dominovalo celému play off, smetlo Vítkovice, poradilo si zkušeně s Plzní a nakonec srazilo i Oceláře.
Rozdíl mezi Brnem a Spartou
Stojí za tím veliká zkušenost, značná kvalita hráčského kádru a způsob fungování klubu. Jak říkal Libor Zábranský, Kometa funguje jako rodina. Nezbývá než se pod jeho slova podepsat. Přesně tak jak to má být. Jeden za všechny, všichni za jednoho.
