Sobotkovo zranění bolí celý nároďák. Ale je tu Novotný a v záloze Erat
Tohle bude bolet. Zničený výraz ve tváři Vladimíra Sobotky, když se v Carolině sunul z ledu opírajíc se o spoluhráče, ukázal, jak je na tom národní tým před Soči... Jo, fakt to naštve. Každý jednotlivec v olympijském výběru má své místo, ale zrovna všudybyl ze St. Louis nepůjde plnohodnotně nahradit. Druhého takového totiž český hokej nemá.
Když si člověk odmyslí ten ukrutný pech, který Vladimíra Sobotku připravil o další možnost podívat se do reprezentace, kam mu zatím pokaždé na poslední chvíli zavřela cestu nejrozličnější zranění, je na řadě vyjmenovat, o co nároďák před Hrami přišel. O co přišel vinou uklouznutí po soupeřově hokejce na konci rutinního zápasu...
V Soči teď – bohužel – nemůže hrát borec, schopný prosadit se v jakékoliv tlačenici na ledě. Útočník, který pečlivě odbrání jakéhokoliv soupeře, a ještě sám může nabídnout unikátní arzenál ofenzivních nápadů a umu.
Centr s nejvyšší úspěšností vhazování z NHL. Svalovec, jehož železné svaly schované do jinak drobné postavy zvládnou posadit na zadek i o hlavu větší chlapy. Hokejista, vynikající v jakémkoliv úkolu, který po něm vyžadujete. Absolutně bezproblémový parťák do kabiny.
Za normálních okolností by pro tenhle výčet bylo třeba dovézt plný minibus hráčů. Jen Sobotka všechny vyjmenované vlastnosti spojuje v nezaměnitelný celek. Že jeho koleno nevydrželo nečekaný náraz do mantinelu, je smůla pro něj samotného i pro celý národní tým.
Hudler za Sobotku ne
Nostalgii stranou, koho teď dosadit na uvolněné místo?
Na střed třetího útoku se jistě posune Martin Hanzal. Se Sobotkou má co do využitelnosti hodně společného, byť i díky své mohutné figuře na ledě působí přece jen trochu jinak. Jestli s ním ale na křídlech budou hrát pánové Petr Nedvěd a Milan Michálek, mohlo by to taky klapat.
Střed čtvrté formace by pak měl nově patřit původně náhradníkovi Jiřímu Novotnému, jemuž je plnění úkolů s rozbíjením protivníkova herního plánu vlastní. Perfektně zvládne oslabení i důležitá vhazování.
A teď ještě, kdo by měl místo Sobotky pomalu balit na životní výlet pod Kavkaz?
Byť se to vzhledem k jeho střeleckému soužení může zdát nečekané, nebylo by od věci cinknout Martinu Eratovi. Poctivec, „jezdič“ a všestranný útočník v záloze navíc by bodnul. Jeho přizvání je v současné situaci nejlogičtějším řešením.
Co Jiří Hudler? Už jen kvůli tomu, co si o sobě nedávno přečetl z úst Patrika Eliáše, ať už to s původními slovy velikána z New Jersey pro slovenského reportéra bylo jakkoliv, by tenhle dodatek k sestavě nedělal dobrotu pro ideální klima kabiny.
Navíc se neuvolnilo místo v elitních formacích a na přesilovkách, kde by byl tahoun Calgary nejvíc platný. Brát ho na tribunu? Ne. Kdyby se zase měl zhoršit stav Aleše Hemského, který o víkendu už nastoupil za Oilers, pak Hudler ano. Jako náhrada za Sobotku ne.
Je tu ještě i Jan Kovář, mozek suverénně nejlepšího útoku KHL, který by se mohl hodit jako žolík. Ale přece jen je potřeba myslet i na záda. Kouč by měl na telefonu vytáčet meziměsto do Washingtonu...
