Bílí Tygři zachránili extraligu. Radost ale nesmí zakrýt hlubokou bídu
Bílí Tygři vyhráli nad Mladou Boleslaví poslední zápas sezony a slavili, jako by právě vydřeli titul. Hráčům se vůbec nedivím. Na poslední chvíli v infarktové partii odvrátit pád a zachránit nejvyšší soutěž? To má cenu zlata.
Jenže euforie nesmí zakrýt jinak hlubokou bídu. Byl to zdaleka nejhorší ročník v jedenáctileté extraligové historii Liberce, v níž po titulu toužící celek celkem pětkrát dokráčel až do semifi nále. Nyní mezi elitou vyhořel. A chyběl prakticky jen jeden jediný gól, aby řachl i v konkurenci špičkových týmů z nižší soutěže.
Liberečtí mají za sebou sice zdárné vzkříšení, následovat však musí i úspěšná rekonvalescence. Nepochybuji o tom, že si ambiciózní klub nyní pečlivě analyzuje bídné výkony, které ho málem připravily o místo mezi nejlepšími.
A vedení severočeského klubu by se mělo pozastavit především nad tím, jak je možné, že z letních posil se uplatnil prakticky jen Tomáš Filippi.
Roman Vlach, David Havíř, Juraj Cebák odešli ještě v průběhu sezony. Pro management to rozhodně není dobrá vizitka, přestože skladbu mužstva minulé léto výrazně ovlivňovalo „nekonečné“ čekání na kapitána Petra Nedvěda. Bude, nebude? Odpověď přišla až v polovině srpna...
Už tehdy však bylo jasné, že po odchodu Marka Trončinského, Milana Bartoviče či Tomáše Vaka tým citelně oslabil. Nahradit je měli ti, na něž klub začal před více než čtyřmi lety sázet, investovat kvůli nim do farmy v Benátkách nad Jizerou. V této sezoně se měli stát tahouny.
Před startem ročníku řekl prezident Bílých Tygrů Petr Syrovátko, že velmi dobře ví, jak kvalitní hráči z týmu v letní přestávce odešli a kolik s nimi zmizelo kanadských bodů.
Nahradili je ale podle něj hokejisté, kteří na farmě nebo v juniorském týmu už ukázali svou kvalitu, mnozí z nich si připsali i několik desítek startů za Tygry, ale zatím nedostávali tolik prostoru. A dodal, že to se v této sezoně změní. Výsledek již znáte. Liberec čekají velké změny.
