Tomáš Satoranský musí být trpělivý. Čekat na svou šanci. Před čtyřmi lety byl draftovaný jako číslo 32, je „tím klukem z Evropy“, na jeho pozici hraje jedna z hlavních hvězd NBA (John Wall) a další zase Washington podepsal před sezonou na 22,1 milionů dolarů (Bradley Beal). Nejen on tak musí být trpělivý. Stejně i jeho fanoušci.
Po přípravě, kdy dostával spoustu prostoru, mohl být sice první duel studenější sprchou, ale cesta k vybudování renomé je dlouhá a chce čas.
V NBA se nic neuspěchá. Sezona je tu dlouhá, zápasů mraky, cestování kvanta a nikdo nezaručuje ani ústředním hvězdám, že ji odehrají bez únavy a zranění (navíc Wall s Bealem jsou na ně pověstně náchylní). Až v dalších dnech či týdnech dostane český basketbalista větší prostor, budou to pro něj teprve klíčové chvíle v bitvě o renomé.
Tímhle prvním utkáním nic nezkazil. Ani nemohl. Dostal prostor, jaký dostal a předvedl v něm maximum, co se dalo. Spolehlivostí a dirigentskými schopnostmi jen navázal na přípravu a vyslal další signál trenérovi, že se případně nemusí případně bát dávat mu větší prostor i v jiných fázích zápasu. I když je tím nováčkem a draftovanou dvaatřicítkou.
Třeba ho vyslyší už v dalším duelu. Jen být trpělivý.
Témata:
washington, basketbal, blog, Tomáš Satoranský, NBA, sport, Ivo Pospíšil, Basketbalové míče na Heureka.cz
Související články
