Sparta v Břízově éře bloudí. Už zase. Ještě pořád. Ve hře je i Výborný
Kapitán poslaný na (ne)dobrovolný ozdravný pobyt, výsledky nevalné, hra mdlá a sebevědomí takřka nulové. Tak to je hokejová Sparta. Jenže šlamastika s Jaroslavem Hlinkou a zle nevydařeným podpisem Petra Zámorského má širší souvislosti. Pojďme je zkusit najít.
Pokud k sobě bude Sparta upřímná, bude to bolet. Musí to bolet. Už několik let. Její aktuální problémy nejsou až tak aktuální. Jsou cyklící se a vracející se od roku 2007, kdy byla naposledy šampionem. Šampionem obhájcem.
Tehdy už v kanceláři seděl Petr Bříza. Z brankářského hrdiny ročníku 2005/06 se stal generálním manažerem. Pod dohledem a s pomocí podnikatele a velkého sparťanského srdcaře Viliama Sivka si na pohár sáhl i ve své nové roli.
Možná se i díky oslavám a pozitivní náladě navazujících úspěchů cítil být připraven, možná své rezervy znal. Každopádně brzy klub převzal do svých rukou, stal se jeho faktickým šéfem. Majitelé mu důvěřovali, uvěřili jeho vizím.
A Bříza řadu z nich naplnil. Vysnil si organizaci, která bude ve svém městě luxusní značkou. Která bude mít široký společenský přesah. Která půjde svým fanouškům a příznivcům vzorem i mimo led.
Pravidlem se staly akce na podporu dárcovství krve, vzdávání holdu záchranným a bezpečnostním složkám. Podporu mají dětské domovy a další a další bohulibé činnosti jsou na denním pořádku. Tohle se bývalému úspěšnému reprezentantovi upřít nedá.
Stejně jako další osobní úspěchy. Stal se politikem, v hokejovém světě je respektovanou osobou na mezinárodní scéně. Pomáhal založit Ligu mistrů, byl hlavním organizátorem pražské části extra úspěšného domácího šampionátu v roce 2015.
Do budoucnosti rozhodně není vyloučeno jeho angažmá ve vysokých kruzích IIHF. Pokud o něj bude stát. Vystupování má navenek dokonalé, blízko má k Německu i severu Evropy. Kontakty má i v Rusku. Český hokej v něm může mít extra důležitého ambasadora.
Ale v klubu, který v průběhu let dokázal za extra výhodných podmínek přesunout ze stářím čím dále více unaveného holešovického stánku do moderní O2 Areny, na radostné chvilky čeká. Tedy na ty sportovní. Tedy na ty, které jsou jádrem SPORTOVNÍHO celku.
Pokud totiž Bříza vyniká v diplomatických schopnostech, jako svou slabinu musí vnímat ty personální. S jednou výjimkou, o které bude řeč později, nedokázal najít do kanceláří firmy s „S“ ve znaku ideální obsazení.
Není přitom pravda, že by pro zopakování titulových oslav neměl nikdy finanční podmínky. Pod jeho dohledem dvakrát vznikal tým, který měl prakticky neomezený rozpočet. V sezoně 2008/09 měl pod sebou Výborného, Ručinského, Broše, Kratěnu, Tona, Netíka… Bylo z toho jen semifinále.
Podruhé nebyly finance problém v ročníku 2013/14, kdy byl na vrcholu projekt Sportovního Holdingu Praha. Končilo se v semifinále. Takže další zklamání, které navíc skončilo vyhazovem u fanoušků oblíbeného střelce Petra Tona.
Ale pořád tohle byla ještě veselá epizoda Břízovy vlády. S přestávkou v podobě krátké anabáze v KHL se mu totiž o tým staral trenér Josef Jandač. Kouč, pod kterým se dařilo najít herní tvář a základní část nebyla strašákem. Jako nyní. Jako předtím.
Vždyť po sesazení Františka Výborného si se sparťanskou střídačkou neporadili Pavel Hynek, David Volek, Miloš Holaň, Miloslav Hořava, Richard Žemlička, Václav Sýkora a nyní to nevypadá na pronikavý úspěch Jiřího Kalouse.
Nenašel se ani vhodný sportovní manažer
Podobná úspěšnost jako u trenérů je o stupínek výše. U sportovních manažerů. Bříza brzy zjistil, že v této roli fungovat nemůže. Tak si přivedl Jaromíra Látala, který ovšem našel potenciál především ve svém synovi. Víc nic moc.
Nahradit ho měl vytoužený Otto Sykora, který sice dokázal v létě 2011 ukázat dveře Ondřeji Kratěnovi, Davidu Výbornému, ale sám z nich odešel také ještě před startem základní části. Takže práce zbyla na Jandačovi s Patrikem Martincem a nastala ona zmíněná doba „stability“.
Výše zmíněné poměrně jasně naznačuje, že ani přestupová politika nemohla příliš fungovat. Respektive v řadě případů nefungovala vůbec. Ve Spartě si pěkných pár borců vydělalo slušné peníze a následně po roce podstandardní služby zamířilo z hlavního města pryč.
Jako superstars přicházeli například Ľubomír Vaic, Yorick Treille, Tomáš Kůrka, Doug O‘Brien, Peter Jánský, Ivan Rachůnek, Karel Kubát… A to vynecháváme gólmany. Ona řada může pokračovat dalším jménem – Petr Zámorský.
A tím se dostáváme do současnosti. Opravdu těžko může aktuální situace někoho překvapovat.
Nový trenér? Nejpravděpodobněji Výborný
Posilování nedopadlo dobře. Zámorský zklamal po stránce herní a především povahové. Zahraniční borci Vincent Saponari a Alex Reichenberg žádnou nadstavbu nepřinesli. Robert Říčka s Tomášem Pavelkou si své odehrají, ale tahat mužstvo z bahna nebudou. Ne. To není jejich role.
O trenérovi Kalousovi musel Bříza pochybovat už po jarním výplachu ve čtvrtfinále od Komety. Jenže nenašel ideálního (respektive žádného) nástupce. A tak svému lidsky velmi charakternímu a reprezentativnímu podřízenému vyjádřil důvěru.
Bohužel jeho pohled, zdá se, nesdílela minimálně část týmu. Nevypadá to, že by někteří sparťané souhlasili s nastavenými systémy, o hře mají jiné představy. Anebo nedokážou ty vysněné pochopit. Protože jinak by jejich výkony vypadaly jinak.
V pátek to bude pro Kalouse dost možná derniéra. Dost možná už ani nezáleží na tom, kolik bodů se podaří nebo nepodaří vybojovat. Mezi kandidáty na nástupce se mohou objevit jména jako Peter Draisaitl nebo Rostislav Vlach.
Nejpravděpodobnější se však jeví návrat Františka Výborného. Modly fanoušků, symbolu zlatých let. Že by šlo o pouze dočasné řešení do konce sezony, je zřejmé. Pak by ovšem za určité konstelace mohl být znovu volný Jandač. Břízova volba číslo 1.
To už také může být celá organizace předána novému majiteli. Po Antonínu Charouzovi a Petru Speychalovi ji teď papírově vlastní Bříza. Nebylo by překvapením, kdyby se tak pod záštitou Petra Kellnera dělo pouze pro přechodné období a byl připravován další prodej.
Třeba by se jím něco změnilo. Třeba by díky němu Sparta získala svou identitu. Takovou, jakou má Plzeň v čele s Martinem Strakou, Kometa Brno v čele s Liborem Zábranským a Liberec v čele s Filipem Pešánem.
Nebo se taky nezmění vůbec nic. A Spartě zůstane identita současná. Identita pokusů a omylů. Identita slavné minulosti a neslavné současnosti.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 52 | 172:123 | 107 |
| 2 |  | 52 | 146:101 | 99 |
| 3 |  | 52 | 143:122 | 92 |
| 4 |  | 52 | 157:119 | 92 |
| 5 |  | 52 | 148:121 | 90 |
| 6 |  | 52 | 128:139 | 76 |
| 7 |  | 52 | 132:138 | 76 |
| 8 |  | 52 | 129:136 | 75 |
| 9 |  | 52 | 121:140 | 74 |
| 10 |  | 52 | 140:150 | 71 |
| 11 |  | 52 | 132:155 | 68 |
| 12 |  | 52 | 118:139 | 65 |
| 13 |  | 52 | 106:139 | 57 |
| 14 |  | 52 | 118:168 | 50 |
- Play-off
- Předkolo Play-off
- Baráž
